Problém s USB-C kabely spočívá v tom, že tu máme standard USB-C nějakých 7 let a během této doby se standard USB několikrát revidoval:
USB-3.1:
USB-3.1 Gen1 (5 Gb/s, jeden pár dif. vodičů pro TX, jedne pro RX)
USB-3.1 Gen2 (10 Gb/s, stále pouze 2 x 1 pár)
USB-3.2:
USB-3.2 Gen1x1 = USB-3.1 Gen1 = USB-3.0
USB-3.2 Gen2x1 = USB-3.1 Gen2
USB-3.2 Gen1x2 (10 Gb/s, 2 x 2 páry, kódování z Gen1, tj. stále 5 Gb/s na pár)
USB-3.2 Gen2x2 (20 Gb/s, 2 x 2 páry, kódování z Gen2, tj. 10 Gb/s na pár)
USB-4:
USB-4 Gen 2 (x1, x2) 10 Gb/s na pár, jeden nebo 2 páry
USB-4 Gen 3 (x1, x2) 20 Gb/s na pár, jeden nebo 2 páry
přičemž některé kombinace marketingové označení mají, některým se v čase změnilo (viz superspeed+), některé ho nemají.
Vzhledem k parametrům kabelu je klíčová generace (5, 10 a 20 Gb/s), vzhledme k max. propustnosti zase kombinace generace a počtu párů.
Za těch 7 let se tedy i dokument "USB Type-C Cable and Connector Specifications" dočkal několika změn, především jak si nové generace USB-3 a USB4 vynucovaly twinaxy a konektory s obstojnými parametry do stále vyšších kmitočtů. Některé elektrické parametry kabelů jsou ve standardu USB-C deklarovány jako normativní, ale existují i parametry, které jsou pouze informativní, a pak je na výrobci, jak se k tomu postaví.
Poslední verze standardu USB-C rozlišuje pouze dva typy kabelů (pomíjím captive provedení): Full-Featured Type-C (16 vodičů + stínění + možná duplikace GND a VBUS) a USB 2.0 Type-C (6 vodičů + stínění). (Kap 3.4: "Two standard USB Type-C cable assemblies are defined and allowed by this specification.") Z výše uvedených historických důvodů tu ale máme kabely s 15 nebo 5 vodiči (bez VCONN), dále kabely s 11 vodiči (chybí druhé páry TX a RX - zařízení ale musí obsluhovat oba páry na zásuvce, takže je jedno, když se zástrčka otočí), s 9 vodiči (chybí SBU), 4 vodiči (osekané USB2.0) atd.
Dále tu máme kabely bez nebo s Emarkem (Electronically Marked Cables), které obsahují speciální čip (nebo dva, pro každý konektor sólo) sedící na vodičích CC a napájený přes VCONN. Aktuálně standard říká, že "All USB Full-Featured Type-C cables shall be electronically marked.". USB 2.0 Type-C kabely Emark mít mohou, ale nemusí. V Emarku je uloženo například max. proud přes VBUS, aktivní/pasivní kabel (viz dále), délka kabelu a typ konektoru na druhé straně, vendor/product ID, specifikace kabelu (USB-3.x Geny,..), podpora AltModu (např. PCIe, DP) aj. Pokud Emark není, musí si zařízení kabel detekovat "osaháním".
No a konečně potom existují pasivní a aktivní kabely (popř. s optickým oddělením). Aktivní kabely obsahují budiče s kondicionéry signálu (repeater) napájené z VCONN nebo VBUS, aby bylo možné dosáhnout propojení na delší vzdálenosti popř. s větší šířkou pásma. Neplést ovšem s Emark. A co říká standard o aktivních kabelech: "Active cables shall support USB PD eMarkers and may support Alternate Modes."
Takže výrobce může udělat krátký pasivní Gen2x2 kabel. Když to nevyjde, bude z něj Gen1x2 a dobře poslouží i v Gen1x1. Pro větší vzdálenosti bude muset sáhnout po lepších vodičích (hlavně twinaxy) nebo udělat aktivní kabel. Na něm pak bude Emark a v něm kromě jiného info o standardech, které zvládá.
Co se vlastní kvality kabelu tyče, je tu i závislost na způsobu provozu na dif. párech. Třeba u DP existuje training phase, kdy se analyzuje charakteristika kanálu (tj. PCB + konektory + kabel) a podle toho se nastavují korekce přenosové trasy. Pokud někdo během přenosu pohybuje s nekvalitním kabelem (otřesy, doprava,...), který potom mění např. zpoždění mezi dif. páry, útlum aj., může dojít ke ztrátě dat, což se ve video streamu projeví fatálně. Staticky tedy může být kabel OK, ale při posunu nebo ohnutí už do další training fáze OK nebude. A třeba v single lane konfiguraci to pojede, v dual ne. Dále například aktivní USB kabely mohou v případě DP paradoxně i uškodit - korektor kanálu nebude schopen nelineární chování kondicionérů/budičů kompenzovat nebo ho to při změně jejich chování rozhodí.