...což podle mě nutně neznamená, že se hodlá tazatel programově flákat.
Což ani nedělám, po více než 10 letech praxe jsem si ověřil, že solidní zaměstnavatel víc ocení jistou konzistenci a předvídatelnost, než nárazové olympijské výsledky. Znám takové lidi co strašně dřou, jenomže po půl roce mění místo nebo extrémně poleví, což pro zaměstnavatele rovněž není výhra.
Já osobně můžu říci, že moje největší přidaná hodnota je v tom, že dělám často tu práci, do které se lidi nutí, a která se nikomu nechce, pomalým a předvídatelným tempem. Což je ve výsledku hodně záslužná činnost. Znám dost lidí co dělají furt takovou tu práci, která člověka tak nějak chytne (psaní architektury nového kódu), ale když dojde na lámání chleba aby opravili chybu ve starém kódu, někde zahrabanou, totálně nezáživnou věc, tak to do nekonečna odkládají.
Místo toho, aby opravili ve starém kódu bug a dotáhli to, tak 12 hodin denně dřou na tom, aby vše přepsali do nového programovacího jazyka a změnili kompletně architekturu, a já to chápu, je to zábavná činnost.
Já zase ve svém věku jsem rád, že si ráno dokážu vzít čisté trenky a ponožky a nepáchne mi z huby, protože jsem do 3 do rána nepřepisoval novou architekturu. Moje tělo skoro ve čtyřiceti už vyžaduje jistou údržbu. Ano, vidím kolem sebe tunu lidí co tu údržbu zanedbává, ale pak to jsou ti 50ti letí lidi co mají infarkt, a to nechceš.
Otázka byla, jestli je pro mě vhodný kontrakt. Často slyším, že kontraktorům se dávají sračky, ale to mě vůbec nevadí, pokud můžu pracovat pohodovým tempem. Klidně budu přepisovat kód v Turbo Pascalu, když to bude skvěle zaplaceno a budu mít čas si po práci udělat zeleninový salát a zacvičit si.
Čeho se bojím je krátkodobá deadlinová stresová práce.
A osobně nemám rád sprintery, není nic na tom nacvakat do počítače program za večer, co bude dělat to co chci. Ale pak tyhle lidi vidím, jak nikdy neodevzdají dokumentaci, nikdy nerefaktorují kód na čitelný, nikdy neudělají kvalitní deployment, žádný reporting, a kód je plný bugů. Prostě 10% zábavného bušení kódu v tranzu kdy se zdráhají i zajít na záchod.
Osobně odevzdávám práci docela na úrovni, ale jak říkám, pomaličku dělám i ty nudné činnosti jako psaní dokumentace, lazení, testování atd., do čehož se člověk často úplně stejnou dobu nutí, jako to ve výsledku dělá.