Takovýhle zařízení jsou navržený k tomu aby fungovaly z jedný zásuvky/okruhu
Tento efekt lze hledat ve dvou rovinách:
a) zařízení bezpečnostní třídy I = s vodivou "neživou" kostrou uzemněnou na ochranný kolík v zásuvce, já dodávám se signálovou zemí také k tomuto připojenou. Tzn. signálové referenční země jsou všechny jednotné s ochrannou zemí. Což je problém ve starších rozvodech TN-C (= combined, nulák a ochranná zem jedno jsou) protože na zásuvkových okruzích narůstá se vzdáleností od hlavního rozvaděče "odporový úbytek" = střídavé napětí, podle zátěže rozvodu klidně v jednotách voltů, a co teprve při inrushi (připojení nějaké moderní kapacitní zátěže, nebo i silnější járovky). Co je připojeno společně na jednu zásuvku, to má relativně vůči sobě minimální rozdíl zemních potenciálů. Ale mezi různými zásuvkovými okruhy zejm. na různých fázích panuje veselohra.
b) zařízení bezp. tř. II = bez ochranné země. V dnešní době uvnitř spínaný zdroj s graetzem na primáru a "Y-cap" kondíkem mezi takto usměrněným primárem a sekundárem. Na výstupu zdroje vidíte "bezpečné malé napětí" s plovoucí výstupní "zemí" (mínusem toho DC napájení). Výstupní zem má proti nuláku a ochrannému kolíku v zásuvce nějaké měkké napětí (do zkratu proti zemi prosakuje proud řekněme do 1 mA), naprázdno naměříte multimetrem o vysoké impedanci klidně 150 V střídavých. Pokud se Vám sejde pár takových zařízení na společné fázi, tak podle mého to prosakující napětí naprázdno bude soufázové = navzájem mezi takovými zařízeními shodné. Resp. alespoň jeho 50Hz složka. VF složky v desítkách kHz, co do amplitudy mnohem slabší, soufázové nebudou (každý zdroj má svůj vlastní PWM kontrolér = oscilátor).
Velke potíže jsem prakticky zaznamenal u propojeni pristroju ktere mají uzemnovaci kolik a které nemaji. Na tom je nejhorsi ze clovek u tech kramu vyjma pokusu s uzemenim kostry, resenim zapojeni napajeni - pokud je to mozne jinak az tak moc nezmůže.
Aha, takže jsem až druhej :-)
Je to přesně tak. Když se míchá "s kolíkem a bez". Nebo bez kolíku navzájem mezi fázemi.
A "nejde s tím mnoho udělat" - to je pravda obecně ohledně problémů se zemními smyčkami. Prostě pokud není k dipozici nějaké rozhraní, kde to člověk může galvanicky oddělit, tak s tím moc pohnout nejde. Trochu může pomoct, posílit zem v signálovém vedení (průřez a přechoďáky na obou koncích) ale na delší vzdálenosti moc nezabírá, protáhnout si vlastní žlutozelenej drát, protože zase plocha smyčky a vlnová délka užitečného signálu apod.
Bývají tam rozdily potencialu a dochazi treba i k znacnemu jiskreni pri pripojovani rozhrani. Prakticky tak zlobi některé doky, usb huby, dvb rekordery, TV, atd.
Jiskření při propojování signálových rozhraní, ve chvíli kdy jsou napájecí vidlice dávno v zásuvkách ? Tak to je dost hustota :-) Průsakový proud Y-capů by měl být "jiskrově bezpečný"... možná když se jich sejde víc, už to něco dokáže. Nejlépe když se taková "volně plovoucí zem" od několika zařízení tř.II nakonec sejde v určitém bodě s ochranným kolíkem (kostra zařízení tř.I). Některé spínané napájecí zdroje každopádně "šimrají" na dotek i každý sám. A jak jsem se sám nedávno přesvědčil, hnusné věci se mohou dít na zemních potenciálech, kde se slévají a potkávají Y-cap průsaky od většího počtu zařízení = stínění v rozvodu Společné Televizní Antény :-( pročež od jistého momentu důrazně doporučuji jako první věc do zásuvky STA připojit kapacitní galvanický oddělovač...
Proto třeba profi audio technika používa oddělený a diferenciální propojení (taky vlastně kroucený páry s oddělovacíma trafama na konci)
Vazba trafem v moderním audiu? S tím spíš nesouhlasím... Trafa skončila zhruba s elektronkami. Diferenciálně ano, tradičním konektorem je XLR - ale čekal bych na vstupu nějaký diferenciální zesilovač (příslušně zapojený OZ). Zemní smyčka se tím přetne a potlačení soufázového rušení funguje v mezích, kde dokáže signál zpracovat vstupní křemík (vstup OZ) = v mantinelech daných napájecími větvemi, což bývá tak do +/- 15V, případně se to dá natáhnout odporovým děličem, oříznout transily apod. S těmi transily jsem trochu opatrný (parazitní kapacita a nejsou zrovna lineární).
Třeba RS485 je digitální sběrnice. Kvůli použitému protokolu ji nelze oddělit trafem. Kvůli ceně na levnějších zařízeních porty oddělené nejsou. Transceivery mají napájení +5V proti zemi, vstupy mívají o něco širší rozsah (tuším asi o 3 Volty nad a pod napájecí větve). Pokud je provedeno galvanické oddělení, používají se optočleny na "lokální" TTL komunikaci + oddělovací DC/DC převodník napájení (který mívá VF průsak).
Trafem dobře prolézá Ethernet, jak již zmíněno. Trafo je těžká pohoda - není velký problém zajistit izolaci klidně v kilovoltech, přitom potlačení soufázové složky je velmi dobré, v porovnání s přímým polovodičovým diferenciálním vstupem.
A pak samozřejmě spousta Čínskejch zdrojů neplní normy a můžeš dostat ránu, ona taková fáze na výstupu nabíječky z telefonu neni pěkná věc, ale stává se, když se moc tlačí na cenu.
Auvejs... mě zatím jenom pošimral tu a tam Y-cap průsak. Tvrdá fáze na výstupu, to jsem ještě neviděl :-)
To sa mi tava dost casto, ked potrebujem tvrdy restart dvb boxu. Rucne odpojim napajaci konektor od boxu (obycajne je to 12V adapter) a ked ho pripojim nas5, tak to pekne zaiskri
Jako že ta 12V zem proti šasi DVB-T settop boxu? No auvejs... Adaptér je uzemněný na kolík v zásuvce? Anténa je STA někde v bytovce? Máte v anténním kabelu oddělovací krabičku?
Pokud by šlo o to, pořešit jediný takový adaptér (pokud fakt jiskří vlastním průsakem), tak doporučuji sehnat nějaký "medical" zdroj - mají silnější izolaci mezi vinutími a potažmo menší Y-cap / nižší průsak. Možná 10x. Viz adaptéry MeanWell, dostupné třeba v TME - atribut "medical" se tuším dá najít ve filtru dané kategorie produktů.
Je naopak dost normální, že to zajiskří, když vrazíte šňůru 230V od spínaného měniče do zdi. Protože se inrushem nabíjí primární kondík (desítky až stovky mikroFaradů). Dneska to aspoň mívá nějaký omezovač inrushe - za starých časů jsem znal zdroje, které fakt hodily jiskru jako prase. Takový tvrdý inrush znamená, že je na pár milisekund fáze do zkratu proti nuláku, takže se napěťově sejdou "na půl cestě" třeba na 140V proti patě baráku. Což je obzvlášť humorné v soustavě TN-C, když se Vám sejdou signálové země ze dvou vzdálenějších zásuvkových okruhů, uzemněné každá na svůj ochranný kolík...