Heliem se disky plní proto, že má menší tření než vzduch. Proto se pak do disků dá osadit víc ploten, aniž by se při své normální činnosti poškodily nadměrným vývinem tepla, resp. nárůstem teploty. Nezkoumal jsem to (ačkoliv už v nějakých diskuzích na to řeč přišla), ale domnívám se, že s částečným únikem hélia se u disku musí počítat - už kvůli velikosti jeho atomů - ačkoliv héliové disky by snad měly mít víko svařené laserem, takže tam je menší šance na únik.
Další věc je, že po částečném úniku by mělo dojít k poklesu tlaku uvnitř disku (předpokládám, že tam není filtrační labyrint jako u běžných disků), čímž by se další únik mohl zastavit nebo hodně zpomalit - protože uniklé hélium nic uvnitř nenahradí. Pokud by k zásadnímu nebo úplnému úniku došlo, pak se asi disk začne přehřívat a je otázka, co s ním bude dál - možná je na to připravený a zastaví se. A nebo taky ne. Všechno jsou to jen teoretické úvahy, jestli to někdo vyzkoušel v praxi, nechť nám tu rozšíří obzory, taky by mě to zajímalo.
A ještě dodatek - pokud bys do disku udělal díru, pak se dá předpokládat, že i kdyby to snad momentálně přežil co se týká teploty, došlo by ke vniknutí pevných částic a tím následně i k postupnému poškození povrchu ploten. A ano, s vakuem by opravdu disk nefungoval, hlavičky by neměly na čem plavat a jen by vesele brousily povrch ploten.