Nicmene si myslim, ze i kdyz sednu do rozjeteho vlaku tak porad tvurci byt muzu. A ne mene nez u neceho na cem se zacina.
Jasně. Ale je to více přehrabování se ve špíně. Zatímco když děláš něco nového, tak jen tvoříš. Asi jako rozdíl mezi kuchařem a umývačkou. I umývačka může být kreativní a efektivní. A rozhodně velice užitečná, až nutná. Ale přeci jen to není vono.
Tahle analogie nesedi.
Cilem kuchare je pripravit pro zakaznika jidlo...
Cilem umyvace je pripravit pro kuchare prazdnej talir aby ho mel kam dat.
Cilem programatora obvykle neni vytvorit prazdny repozitar. (Jen v pripade, ze se na projektu zacina ;-))
To přirovnání je naopak velice přesné. Refactoringem nic nového nepřipravuješ. Konfigurací CI nevytváříš žádnou zvláštní hodnotu. Určitě ne produkt. Nenene, to přirovnání považuji za velice výstižné.
Refactoring se pri novem vyvoji nedela?
Dělá. Což nic nemění na skutečnosti, že refactoring obvykle není moc tvůrčí/zábavný, etc.
Na druhou stranu, já třeba mám ten pocit ozdravování celkem rád, našel jsem se v tom.
Jsou to prostě dva naprosto různé pocity: Možnost odejít z kuchyně, která je vyfintěná; nebo položit na stůl voňavou večeři. Vyřešit a rozmotat špagety, a vyhodit z kódu špatné věci, pročistit a učesat API, zrychlit kód; versus adoptovat novou webovou službu na stávající api, kdy vám všechno krásně hraje do noty, všechno přesně zapadá, pomocí pár řádek kódu.