Podle toho, co máte na mysli. Pokud se sestavují testy (scénáře), je nejdůležitejší prací navrhnou je správně, aby se otestovaly hraniční situace. Mnoho situací, které si myslíte, že jsou nerealistické, mohou za rok klidně nastat. Proto se staví "atomová elektrárna", aby systém nespadl např. paralelních přístupech, nebo na přetečení číselných řad atd. atd.
Setkal jsem se s případem shopu, který neměl práci v transakci. Číslo z číselné řady si vzal v jednu chvíli, ale datum zaznamenával až při uložení dokladu. A samozřejmě, v praxi se stalo, že vznikl doklad, který měl číselnou řadu z roku 2017, ale datum z roku 2018.
Pak nad tím systémem byla sada exportů do dalších systémů. A ty exporty programoval pokaždé někdo jiný. Jeden programátor vycházel z číselné řady, druhý z data na dokladu. Exporty se samozřejmě rozjely, protože v jednom exportu doklad byl (byl vzat ještě do roku 2017 podle číselné řad) a v druhém už nebyl, protože ten pracoval podle data.
Tím chci říct, že vymýšlet krajní situace není žádná atomová elektrárna, ale měli bychom se snaži to tak dělat vždy.