Použití klasického load balanceru kvůli rozložení zátěže, tak to bude asi hodně okrajový případ, kde by těch klientů muselo být tuny. Nějaké NTP servery na bázi AMD geode dává dvě tisícovky klientů a fláká se to.
Spíše se něco takového používá (a méme to tak i nasezeno), že řada klientů umí použít jen jeden nebo max 2 NTP servery a potřebuji tak stav, aby klienti měli dostupný správný čas na té jejich jendé/dvou IP. Pak balancery, který umí tu jednu/dvě IP přeposílát na fungující a správný NTP server se hodí. (Ano kupodivu dost často toto řešíme u beden nasazených v průmyslu, a to v naprosté většině umí klienti jen tupé SNTP, o plnohodnotném NTP si můžeme nechat zdát, jen některé nejnovější high end už tuší něco o PTPv2, ale každy v jiném profilu.)
Toto umí řada NTP server krabic i sama od sebe bez předřazení další bedny před sebe. Zkrátka mám v segmentu třeba 5 NTP serverů od Meinberga, je z nich setaven cluster s virtuální IP a dle pravidle si tu IP přebírá vhodný kandidát a klienti se dotazují na danou virtuální IP, která tak míří na něco funkčního. Pokud mám takové clustery 2, tak je celkem vyhráno. Inteligentní klienti, co umí použít naráz větší počet NTP serverů, tak jim člověk vrazí jako dva zdroje tyto virtuální IP a k tomu přihodí dalších pár přímých IP na fyzické NTP servery, které by za správného stavu obvykle neměly držet tu virtuální IP. A to je svátek, pokud máte v síti klienta, který umí aspoň i symetrický NTP signing pomocí SHA1 (takže se při security auditu může ukázat, že fakt aspoň něco to má nasazeno). :-)