reklama

24V/15A, 5V/~3A kabeláž

PetrM

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #15 kdy: 03. 01. 2019, 09:54:39 »
Určování podle tabulky je nesmysl. Vidíš, že můžeš kabelem pustit třena 5A, ale nezohledníš to, že na 100m ti napětí spadne třeba o 2V a někdy ani uložení ve svazku několika kabelů. Hodí se to jenom pro ověření, že se při tom proudu kabel nepřehřeje, nic víc.
Tak pochopitelně musíš mít správnou tabulku a vědět co určuješ. To je jako když existuje tabulka kde je bod mrazu 0 stupňů a ty se budeš divit, že líh pořád teče. Tabulka je dobře, ale nefunguje.

Tak pochopitelně. Ale tady je tolik alternativ (jenom k oteplení - je kabel volně, v zemi, v chráničce,...? Je tam silikonová, teflonová, nebo PVC izolace? Jaká je teplota okolí? atd.), tolik tolerancí napětí a napěťových hladin, tolik vzdáleností a dalších blbin, že by jenom seznam těch tabulek vypadal jak seznam bugů ve Widlích.

Za předpokladu, že víš co hledáš a umíš sčítat, odčítat, násobit a dělit (odmocnina se taky hodí, ale ne zas tak často), je rychlejší a jednodušší si to prostě spočítat.

reklama


Yokotashi

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #16 kdy: 03. 01. 2019, 21:43:42 »
Bez pochopeni toho, jak to funguje je temer nemozne poznat spravnou tabluku.

S pochopenim je pak ztrata casu takovovu tabulku hledat, protoze jde o nekolik malo nasobeni, deleni, scitani a odcitani.

V zasade je potreba zjistit, jaky prurez je potreba s ohledem na:
- otepleni
- dynamicke sily
- ubytek napeti
- skinefekt
- ucinnost prenosu (ztraty vykonu)
a zvolit ten nejvetsi z tech, ktere vysly.

Pro stejnosmerny proud odpada skinefekt a pokud neni urcen k taveni kolejnic, tak typicky odpadaji i dynamicke ucinky (desitky amper se bezne neprojevi).

Vykon je P=R*I^2 - odpor je odpor vedeni - samozrejme v ohmech, proud v amperech a vykon vyjde ve wattech. Pokud vam vyjde vic, nez dodava zdroj, muzete si byt jisti, ze mate neco blbe - bud vypocet, nebo tam napeti zdroje ten proud nema sanci protlacit ani kdyby byl na druhe strane zkrat.

Jaky nejvetsi vykon jde vymlatit z vedeni o odporu 1 ohm pripojeneho na zdroj 1V? P=U*I=1*1=1W? Jo, ale to bude vykon, ktery zahreje vedeni. Maximum z toho na konci dostanete pri odporu zateze stejnem, jako je odpor vedeni = 1 ohm. Pak potece 0.5A, na zatezi bude 0.5V a 0.25W (a ucinnost prenosu bude prisernych 50%, protoze dalsich 0.25W se ztrati na vedeni). Pri napajeni osvetlovaci LEDky ve vzdalene kadibudce, kdyz mate jen vojensky polni kabel (tzv. kurvadrat), to muze byt nejrozumnejsi reseni.

Otepleni zavisi na tolika vecech, ze at sem napisu, co sem napisu, nekoho napadne neco dalsiho. Je to v proudici ledove vode, v zemi, na vzduchu, nebo v tepelne izolaci? Je to v polystyrenu (ktery to vypali uz nekde okolo 70 degC), nebo vmnohem odolnejsi skelne vate? Pouziva se to jen v mrazech, nebo i v parnem lete? Je izolace plast, ktery se tavi, nebo keramika, ktere nevadi, kdyz pod ni kabel sviti? Muze od toho neco chytit, nebo ne (pisek, ani voda typicky nehori)?

Na ruznych mistech vyjde optimalni reseni jinak. V Australii se elektrika rozvadi tak, ze vzduchem vede jeden ocelovy drat (vetsi odpor, ale vic vydrzi mechanicky, takze jsou sloupy dal od sebe) a kazda farma ma uzemneny transformator, ktery z nekolika desitek kV dela to napeti, ktere maji v zasuvce. U nas se rozvadi trifaz tremi draty typicky AlFe6 (6 hlinikovych dratu na jeden zelezny pro vetsi pevnost) a pro 440kV pouzivame trojsvazek kvuli ztratam koronou. Rakusaci pouzivaji vice dratu uz na 220kV (dvojsvazek).

Ostatne navrhovat dat na zacatek vedeni menic nahoru a na konec menic dolu je typicky velmi neefektivni reseni. Ale je univerzalni. Jenomze pokud to je mozne, tak je efektivnejsi dovest 230V AC bliz. Nebo tam dovezt 24V AC z transformatoru a tam to pretransformovat znovu (dolu a pouzit zdroj na to napeti, nebo na 230V a pouzit originalni zdroj od zarizeni, nebo to jenom usmernit a pouzit DCDC menic). Nebo 19V DC ze zdroje od notebooka a u zarideni pouzit DCDC menic. Nebo dat k zarizeni akumulator, ktery se po vedeni nabiji (pokud zarizeni pracuje jen obcas a vymena vedeni by byla vyrazne drazsi, nez akumulator). Nebo dat k zarizeni superkondenzatory, pokud pracuje pulsne treba 1 sekundu kazdou minutu. Nebo zarizeni predelat - nechat tam jenon senzory s arduinem a vykonny pocitac dat na druhou stranu vedeni.

A tohle rozhodnuti zavisi na tolika vecech, ze ho musi udelat clovek, ktery vi, co se ma napajet, co stoji vymenit vedeni (cena dratu, nebo cena rozsekani superdrahych nesehnatelnych dlazdicek, nebo cena=opruz pri jednani s uradem o predelani dratu pres obecni pozemek?) a zaroven rozumi jednotlivym resenim a dokaze spocitat, ze hodinovy provoz cirkularky jednou mesicne sice formalne splnuje podminku pulsnosti pro pouziti superkondenzatoru, ale trifazova centrala s dozivotni zasovou paliva vyjde 100x levneji, nez ty kondenzatory.

phpmistr

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #17 kdy: 03. 01. 2019, 22:07:04 »
Určování podle tabulky je nesmysl. Vidíš, že můžeš kabelem pustit třena 5A, ale nezohledníš to, že na 100m ti napětí spadne třeba o 2V a někdy ani uložení ve svazku několika kabelů. Hodí se to jenom pro ověření, že se při tom proudu kabel nepřehřeje, nic víc.
Tak pochopitelně musíš mít správnou tabulku a vědět co určuješ. To je jako když existuje tabulka kde je bod mrazu 0 stupňů a ty se budeš divit, že líh pořád teče. Tabulka je dobře, ale nefunguje.

Tak pochopitelně. Ale tady je tolik alternativ (jenom k oteplení - je kabel volně, v zemi, v chráničce,...? Je tam silikonová, teflonová, nebo PVC izolace? Jaká je teplota okolí? atd.), tolik tolerancí napětí a napěťových hladin, tolik vzdáleností a dalších blbin, že by jenom seznam těch tabulek vypadal jak seznam bugů ve Widlích.

Za předpokladu, že víš co hledáš a umíš sčítat, odčítat, násobit a dělit (odmocnina se taky hodí, ale ne zas tak často), je rychlejší a jednodušší si to prostě spočítat.
No konečně nám k tomu něco napsal i Albert Einstein?

Tak že ty nebudeš používat hotové tabulky, ale aby to bylo jednodušší tak k těm hodnotám dojdeš vlastním výpočtem ... uff to je fakt dobrá logika.

L.

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #18 kdy: 03. 01. 2019, 23:10:54 »
Líbí se mi, jak jste se za něco přes stránku dostali od dotazu "potřebuju 20cm kablík" k problematice elektrifikace celých států ;D

phpmistr

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #19 kdy: 03. 01. 2019, 23:32:00 »
Líbí se mi, jak jste se za něco přes stránku dostali od dotazu "potřebuju 20cm kablík" k problematice elektrifikace celých států ;D
Root žije z reklam a kecy o ničem naprostých nul ho živí ... .


Yokotashi

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #20 kdy: 04. 01. 2019, 01:59:52 »
Určování podle tabulky je nesmysl. Vidíš, že můžeš kabelem pustit třena 5A, ale nezohledníš to, že na 100m ti napětí spadne třeba o 2V a někdy ani uložení ve svazku několika kabelů. Hodí se to jenom pro ověření, že se při tom proudu kabel nepřehřeje, nic víc.
Tak pochopitelně musíš mít správnou tabulku a vědět co určuješ. To je jako když existuje tabulka kde je bod mrazu 0 stupňů a ty se budeš divit, že líh pořád teče. Tabulka je dobře, ale nefunguje.

Tak pochopitelně. Ale tady je tolik alternativ (jenom k oteplení - je kabel volně, v zemi, v chráničce,...? Je tam silikonová, teflonová, nebo PVC izolace? Jaká je teplota okolí? atd.), tolik tolerancí napětí a napěťových hladin, tolik vzdáleností a dalších blbin, že by jenom seznam těch tabulek vypadal jak seznam bugů ve Widlích.

Za předpokladu, že víš co hledáš a umíš sčítat, odčítat, násobit a dělit (odmocnina se taky hodí, ale ne zas tak často), je rychlejší a jednodušší si to prostě spočítat.
No konečně nám k tomu něco napsal i Albert Einstein?

Tak že ty nebudeš používat hotové tabulky, ale aby to bylo jednodušší tak k těm hodnotám dojdeš vlastním výpočtem ... uff to je fakt dobrá logika.

Podpor prosim sve argumenty fakty. Dej sem odkaz na tabulku, ze ktere bude jasne, jaky prurez dratu pouzit pro napajeni 100 metru vzdaleneho WiFi AP na 12V s namerenym odberem 0.7A. Pridej k tomu prosim jak dlouho ti trvalo tu tabulku najit.

Dekuji.

PetrM

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #21 kdy: 04. 01. 2019, 06:57:27 »
Líbí se mi, jak jste se za něco přes stránku dostali od dotazu "potřebuju 20cm kablík" k problematice elektrifikace celých států ;D

Fyzika je furt stejná. Ať taháš elektriku ze solárního panelu na střeše kůlny do akumulátoru ve sklepě, nebo z Temelína do Vídně.

A na elektrice se dá hodně věcí pohnojit (riziko úrazu, požáru, nefunkčnosti, materiální i jiné škody) - takže tyhle věci plným právem spadají ze zákona mezi VTZ a je potřeba vědět, jak to funguje a co si člověk může dovolit. Když to neví, tak to správně neudělá. Když to ví, nedá tak blbý dotaz.

Sorry, ale to jsou fakta.

spacek

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #22 kdy: 04. 01. 2019, 08:24:04 »
Určování podle tabulky je nesmysl. Vidíš, že můžeš kabelem pustit třena 5A, ale nezohledníš to, že na 100m ti napětí spadne třeba o 2V a někdy ani uložení ve svazku několika kabelů. Hodí se to jenom pro ověření, že se při tom proudu kabel nepřehřeje, nic víc.
Tak pochopitelně musíš mít správnou tabulku a vědět co určuješ. To je jako když existuje tabulka kde je bod mrazu 0 stupňů a ty se budeš divit, že líh pořád teče. Tabulka je dobře, ale nefunguje.

Tak pochopitelně. Ale tady je tolik alternativ (jenom k oteplení - je kabel volně, v zemi, v chráničce,...? Je tam silikonová, teflonová, nebo PVC izolace? Jaká je teplota okolí? atd.), tolik tolerancí napětí a napěťových hladin, tolik vzdáleností a dalších blbin, že by jenom seznam těch tabulek vypadal jak seznam bugů ve Widlích.

Za předpokladu, že víš co hledáš a umíš sčítat, odčítat, násobit a dělit (odmocnina se taky hodí, ale ne zas tak často), je rychlejší a jednodušší si to prostě spočítat.
No konečně nám k tomu něco napsal i Albert Einstein?

Tak že ty nebudeš používat hotové tabulky, ale aby to bylo jednodušší tak k těm hodnotám dojdeš vlastním výpočtem ... uff to je fakt dobrá logika.

Podpor prosim sve argumenty fakty. Dej sem odkaz na tabulku, ze ktere bude jasne, jaky prurez dratu pouzit pro napajeni 100 metru vzdaleneho WiFi AP na 12V s namerenym odberem 0.7A. Pridej k tomu prosim jak dlouho ti trvalo tu tabulku najit.

Dekuji.
Z dob dávno minulých si pamatuju vzoreček pro výpočet úbytku napětí v závislosti na délce, průřezu vedení a procházejícího proudu (názvy proměnných jsem upravil kvůli čitelnosti):

dV - úbytek napětí (V)
I - proud (A)
Dist - délka vedení (m) - jeden směr
S - průřez vodiče (mm2)
Koef=56 (už si nevzpomenu, odkud to je - nějaká pevná konstanta pro měď)

dV=(2* Dist * I)/(Koef*S)

Tedy hledám vhodný průměr kabelu tak, aby pro 12V spotřebič při proudu 0,7A byl úbytek napětí na 100 metrovém vedení co nejmenší - ještě snesitelný --> kompromis mezi tloušťkou kabelu a min. napětím, co ještě spotřebič snese, např. úbytek 0,2V, tedy 11,8V napětí u spotřebiče:

0,2=(2*100*0,7)/(56*S)
S=12,5 (mm2)

Pro své potřeby si každý dosadí své hodnoty... Např. některé AP od Mikrotiku tuším umí makat už od 8V, takže úbytek můžu zvolit větší a tím se mi zmenší požadovaný průřez kabelu.
Stačí takto?

honzikk

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #23 kdy: 04. 01. 2019, 09:32:59 »
Určování podle tabulky je nesmysl. Vidíš, že můžeš kabelem pustit třena 5A, ale nezohledníš to, že na 100m ti napětí spadne třeba o 2V a někdy ani uložení ve svazku několika kabelů. Hodí se to jenom pro ověření, že se při tom proudu kabel nepřehřeje, nic víc.
Tak pochopitelně musíš mít správnou tabulku a vědět co určuješ. To je jako když existuje tabulka kde je bod mrazu 0 stupňů a ty se budeš divit, že líh pořád teče. Tabulka je dobře, ale nefunguje.

Tak pochopitelně. Ale tady je tolik alternativ (jenom k oteplení - je kabel volně, v zemi, v chráničce,...? Je tam silikonová, teflonová, nebo PVC izolace? Jaká je teplota okolí? atd.), tolik tolerancí napětí a napěťových hladin, tolik vzdáleností a dalších blbin, že by jenom seznam těch tabulek vypadal jak seznam bugů ve Widlích.

Za předpokladu, že víš co hledáš a umíš sčítat, odčítat, násobit a dělit (odmocnina se taky hodí, ale ne zas tak často), je rychlejší a jednodušší si to prostě spočítat.
No konečně nám k tomu něco napsal i Albert Einstein?

Tak že ty nebudeš používat hotové tabulky, ale aby to bylo jednodušší tak k těm hodnotám dojdeš vlastním výpočtem ... uff to je fakt dobrá logika.

Podpor prosim sve argumenty fakty. Dej sem odkaz na tabulku, ze ktere bude jasne, jaky prurez dratu pouzit pro napajeni 100 metru vzdaleneho WiFi AP na 12V s namerenym odberem 0.7A. Pridej k tomu prosim jak dlouho ti trvalo tu tabulku najit.

Dekuji.
Nechapu co chces. Jasne sem ti napsal, ze mas dobrou logiku.

honzikk

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #24 kdy: 04. 01. 2019, 09:38:52 »
Určování podle tabulky je nesmysl. Vidíš, že můžeš kabelem pustit třena 5A, ale nezohledníš to, že na 100m ti napětí spadne třeba o 2V a někdy ani uložení ve svazku několika kabelů. Hodí se to jenom pro ověření, že se při tom proudu kabel nepřehřeje, nic víc.
Tak pochopitelně musíš mít správnou tabulku a vědět co určuješ. To je jako když existuje tabulka kde je bod mrazu 0 stupňů a ty se budeš divit, že líh pořád teče. Tabulka je dobře, ale nefunguje.

Tak pochopitelně. Ale tady je tolik alternativ (jenom k oteplení - je kabel volně, v zemi, v chráničce,...? Je tam silikonová, teflonová, nebo PVC izolace? Jaká je teplota okolí? atd.), tolik tolerancí napětí a napěťových hladin, tolik vzdáleností a dalších blbin, že by jenom seznam těch tabulek vypadal jak seznam bugů ve Widlích.

Za předpokladu, že víš co hledáš a umíš sčítat, odčítat, násobit a dělit (odmocnina se taky hodí, ale ne zas tak často), je rychlejší a jednodušší si to prostě spočítat.
No konečně nám k tomu něco napsal i Albert Einstein?

Tak že ty nebudeš používat hotové tabulky, ale aby to bylo jednodušší tak k těm hodnotám dojdeš vlastním výpočtem ... uff to je fakt dobrá logika.

Podpor prosim sve argumenty fakty. Dej sem odkaz na tabulku, ze ktere bude jasne, jaky prurez dratu pouzit pro napajeni 100 metru vzdaleneho WiFi AP na 12V s namerenym odberem 0.7A. Pridej k tomu prosim jak dlouho ti trvalo tu tabulku najit.

Dekuji.
Z dob dávno minulých si pamatuju vzoreček pro výpočet úbytku napětí v závislosti na délce, průřezu vedení a procházejícího proudu (názvy proměnných jsem upravil kvůli čitelnosti):

dV - úbytek napětí (V)
I - proud (A)
Dist - délka vedení (m) - jeden směr
S - průřez vodiče (mm2)
Koef=56 (už si nevzpomenu, odkud to je - nějaká pevná konstanta pro měď)

dV=(2* Dist * I)/(Koef*S)

Tedy hledám vhodný průměr kabelu tak, aby pro 12V spotřebič při proudu 0,7A byl úbytek napětí na 100 metrovém vedení co nejmenší - ještě snesitelný --> kompromis mezi tloušťkou kabelu a min. napětím, co ještě spotřebič snese, např. úbytek 0,2V, tedy 11,8V napětí u spotřebiče:

0,2=(2*100*0,7)/(56*S)
S=12,5 (mm2)

Pro své potřeby si každý dosadí své hodnoty... Např. některé AP od Mikrotiku tuším umí makat už od 8V, takže úbytek můžu zvolit větší a tím se mi zmenší požadovaný průřez kabelu.
Stačí takto?
... z tabulky

starej Vajtyngr

Re:24V/15A, 5V/~3A kabeláž
« Odpověď #25 kdy: 04. 01. 2019, 09:52:33 »
jednoduše nedodrží ohmův zákon protože jiná možnost opravdu neni.

Což je to nejjednodušší a nejpřímější řešení. Protože, jak je všeobecně známo, kde není žalobce není ani soudce. A silně pochybuju, že mu to nějaký Ohm přijde zkontrolovat.

 

reklama