Hlavice radiátoru

[Petr]

Kdysi se uvadela uspora "az 70 %" oproti klasice, coz byl marketingovej zvast stylu 9 z 10 doktoru doporucuje arginmax. V realu sem mel od zakazniku potvrzenejch 20 - 40% procent uspory na fakturach za elektriku. Podotykam ze se jednalo v naproste vetsine o slusne zateplene baraky s primotopy, kde ta reakce na regulaci je hodne rychla.

Ńěco podobného provozuju a jsou to všechno jen vlhké sny. Právě, že u znějšku zatepleného baráku je ta odezva naprosto minimální. Teplota poklesne za 24h, kdy se netopí jen o 2 stupně při venkovní teplotě -5C. Úspora je maximálně do 5% a  i o tom pochybuju. Připouštím, že to může mít nějaký efekt u lehkých dřevostaveb, kde ten pokles teploty může být výraznější.

Presne tak jak rikas. U chalupy s metr sirokymi zdmy z kamene to jsou malem vyhozeny prachy. Ta tepelna setrvacnost budovy je tak silena ze nejaky otevreny okno na vyvetrani te v podstate nezajima. U lehkych drevostaveb s s 20 cm tlustym orsilem je to znat podstatne vic.

Dalsi problem je, jestli najdes pro kazdou mistnost casovou mapu vytapeni takovou, aby to neco prineslo. Kdyz srovnas dejme tomu rodinej trigeneracni barak kde je porad zivo a vikendovou chalupu, tak je asi jasny ze na baraku to skoro nema smysl, ale chalupa , tam uz to smysl ma. Na baraku proste nenajdes mistnosti kde nema smysl alespon pul dne netopit. Na chalupe ma smysl zacit ve ctvrtek temperovat a v patek prijedes do vyhraty chalupy. V nedeli dopoledne uz to vypinas , protoze okolo paty uz odjizdis zpet.

[Reklama]

reklama

[grg]

Podotykam ze se jednalo v naproste vetsine o slusne zateplene baraky s primotopy, kde ta reakce na regulaci je hodne rychla.

No a to je ten podstatný rozdiel oproti radiátoru. Napríklad detekciu otvoreného okna nemá pri radiátore zmysel robiť, kým radiátor vychladne (čím stratí energiu, ktorá sa samozrejme musí naspäť dodať pri zohrievaní), tak už je okno dávno zatvorené (kto v zime vetrá nejaký dlhší čas? tak ten dosiahne tú úsporu rýchlym nárazovým vetraním a nie chladením izieb)...

[kkt1]

Kdysi se uvadela uspora "az 70 %" oproti klasice, coz byl marketingovej zvast stylu 9 z 10 doktoru doporucuje arginmax. V realu sem mel od zakazniku potvrzenejch 20 - 40% procent uspory na fakturach za elektriku. Podotykam ze se jednalo v naproste vetsine o slusne zateplene baraky s primotopy, kde ta reakce na regulaci je hodne rychla.

Ńěco podobného provozuju a jsou to všechno jen vlhké sny. Právě, že u znějšku zatepleného baráku je ta odezva naprosto minimální. Teplota poklesne za 24h, kdy se netopí jen o 2 stupně při venkovní teplotě -5C. Úspora je maximálně do 5% a  i o tom pochybuju. Připouštím, že to může mít nějaký efekt u lehkých dřevostaveb, kde ten pokles teploty může být výraznější.

Presne tak jak rikas. U chalupy s metr sirokymi zdmy z kamene to jsou malem vyhozeny prachy. Ta tepelna setrvacnost budovy je tak silena ze nejaky otevreny okno na vyvetrani te v podstate nezajima. U lehkych drevostaveb s s 20 cm tlustym orsilem je to znat podstatne vic.

Dalsi problem je, jestli najdes pro kazdou mistnost casovou mapu vytapeni takovou, aby to neco prineslo. Kdyz srovnas dejme tomu rodinej trigeneracni barak kde je porad zivo a vikendovou chalupu, tak je asi jasny ze na baraku to skoro nema smysl, ale chalupa , tam uz to smysl ma. Na baraku proste nenajdes mistnosti kde nema smysl alespon pul dne netopit. Na chalupe ma smysl zacit ve ctvrtek temperovat a v patek prijedes do vyhraty chalupy. V nedeli dopoledne uz to vypinas , protoze okolo paty uz odjizdis zpet.

to asi zavisi od konkretniho pouzivani baraku. Treba u nas jsou minimalne 3 mistnosti pres den prazdne, 1 mistnost vyuzivame spise o vikendu, atd. U nas treba mit casovou mapu vytapeni pro kazdou mistnost dava moznost neco usporit.

[Petr]

Kdysi se uvadela uspora "az 70 %" oproti klasice, coz byl marketingovej zvast stylu 9 z 10 doktoru doporucuje arginmax. V realu sem mel od zakazniku potvrzenejch 20 - 40% procent uspory na fakturach za elektriku. Podotykam ze se jednalo v naproste vetsine o slusne zateplene baraky s primotopy, kde ta reakce na regulaci je hodne rychla.

Ńěco podobného provozuju a jsou to všechno jen vlhké sny. Právě, že u znějšku zatepleného baráku je ta odezva naprosto minimální. Teplota poklesne za 24h, kdy se netopí jen o 2 stupně při venkovní teplotě -5C. Úspora je maximálně do 5% a  i o tom pochybuju. Připouštím, že to může mít nějaký efekt u lehkých dřevostaveb, kde ten pokles teploty může být výraznější.

Presne tak jak rikas. U chalupy s metr sirokymi zdmy z kamene to jsou malem vyhozeny prachy. Ta tepelna setrvacnost budovy je tak silena ze nejaky otevreny okno na vyvetrani te v podstate nezajima. U lehkych drevostaveb s s 20 cm tlustym orsilem je to znat podstatne vic.

Dalsi problem je, jestli najdes pro kazdou mistnost casovou mapu vytapeni takovou, aby to neco prineslo. Kdyz srovnas dejme tomu rodinej trigeneracni barak kde je porad zivo a vikendovou chalupu, tak je asi jasny ze na baraku to skoro nema smysl, ale chalupa , tam uz to smysl ma. Na baraku proste nenajdes mistnosti kde nema smysl alespon pul dne netopit. Na chalupe ma smysl zacit ve ctvrtek temperovat a v patek prijedes do vyhraty chalupy. V nedeli dopoledne uz to vypinas , protoze okolo paty uz odjizdis zpet.

to asi zavisi od konkretniho pouzivani baraku. Treba u nas jsou minimalne 3 mistnosti pres den prazdne, 1 mistnost vyuzivame spise o vikendu, atd. U nas treba mit casovou mapu vytapeni pro kazdou mistnost dava moznost neco usporit.

nejvetsi uspory co jsem vypozoroval byly za situace :

- on v 8h uz v kanclu a doma az vecer
- ona obdobne
- decka dle vyucovani ve skole a navrat po krouzkach

Proste rano zatopit nez to odejde a vecer nez to usne, jinak temperovat. Navic to proti 22 C (trenyrkova teplota) stahnout nekam na 19 - 20 a naklady jsou fakt jinde. I ta nemocnost je jinde :-)

[karel]

Proste rano zatopit nez to odejde a vecer nez to usne, jinak temperovat. Navic to proti 22 C (trenyrkova teplota) stahnout nekam na 19 - 20 a naklady jsou fakt jinde. I ta nemocnost je jinde :-)

Je to nesmysl a nemá cenu o tom diskutovat. Toto platí u některých lehkých dřevostaveb ve specifických případech a ne u těžkých akumulačních staveb. To co se přes den ušetří je potřeba večer dodat do systému do akumulace konstrukce. To se učí děcka na střední a je to potvrzeno výpočty i měřením.

[Reklama]

reklama

[PCnity]

TL;DR ostatne prispevky

Ja mam v celom dome MAX! od Elv, dokonca sa mi to mensich upravach podarilo prihodit aj do skrinky s regulaciou podlahovky... Je to primitivny 433 MHz system s obojsmernou komunikaciou a protokol uz bol celkom dobre zdokumentovany.

Na meranie teploty mam MAX! Wandthermostaty a na radiatoroch MAX! Basic hlavice. Bud cez SW Radio, alebo cez ich MAX! Cube s Eth portom to vies inteegrovat do siete. Su na to addony do OpenHabu aj Domovicz.

[Zelenohlav]

Tento servomotor mi utahne i docela velky ventil:
https://www.zabezpecovaci-zarizeni.cz/rozsirujici-moduly/automaticky-uzavirac-vody-nebo-plynu-estop-%5Bw2507%5D

Zatim to pouzivam jen na uplne otevreni a zavreni (prepolovanim - dobehne to na konec a je v tom kontakt, ktery to odpoji). Nicmene s merenim polohy vystupni hridele (treba potenciometrem) by slo po dojeti na pozadovane misto vypnout napajeni.

Vyhody: dostupne, levne, ma to silu, bezi to na 12V, bude to chodit i kdyz v Cine vypnou servery, i kdyz vyrobce koupi google a zrusi podporu a zvedavy soused vam nebude prenastavovat radiatory "zabezpecene" jednim bytem v nesifrovanem TCP packetu (jako u IoT zarovek).

Nevyhody: musi se dodelat potenciometr, nutnost prepolovani (lze resit relatkem se dvema prepinacimi kontakty, nho H-mustkem), je to stavene na kulove ventily a v topeni jsou typicky sroubovaci, ale pokud bude uhel 90 deg stacit na rozsha regulace, tak to nevadi

Vlastnosti: zadne meneni baterek (na ktere clovek zapomene), neobsadi pasmo na wifi a podobne, ale musi se ke kazdemu radiatoru natahnout kabel. Potrebny proud v pohode prenese normalni strukturovana kabelaz.

Mereni teploty: hodit k tomu nejaky 1-wire senzor za par korun, nebo termistor. Ale osobne bych meril jinde, nez na radiatoru, pokud neni ucelem opravdu znat teplotu radiatoru a ne teplotu mistnosti.

[František Ryšánek]

K čemu je měření teploty u té hlavice dobré?

K tomu, že po odečtení dvou až pěti stupňů budu znát teplotu místnosti, pokud přes to nepřehodím ručník?

ten pocet stupnu bude spise random od 1 do x. Pokud chces regulovat teplotu v mistnosti, potrebujes nekde cidlo teploty v mistnosti a ne na radiatoru, tohle opravdu neni spolehlive.

Já vnímám jeden nenápadný půvab termohlavic se zabudovaným teplotním čidlem: tím že čidlo je částečně přímo přihříváno regulovaným radiátorem (a možná spíš přívodní trubkou), je zavedena lokální rychlá záporná zpětná vazba. Tato sice snižuje regulační zisk "velké" smyčky (uzavřené přes místnost) a tedy "zhoršuje přesnost" regulace, ale také potlačuje sklon termohydraulického systému k oscilaci regulační smyčky. Hlavice s čidlem dál v místnosti (přenos třeba kapilárou) jsou sice napohled "správnější" a teoreticky přesnější, ale pokud by měl ventil příliš velký regulační zisk, tak objem teplé vody v natopeném radiátoru může snadno způsobit náběhový přemit nebo i cyklickou oscilaci regulace. Záleží samozřejmě na velikosti místnosti, na jejím topném příkonu potřebném na krytí ztráty, na teplosměnné ploše a objemu topného tělesa a jak psali ostatní, na tepelné akumulační kapacitě budovy... není to úplná sranda :-) Pokud by se do systému zavedl nějaký elektronický regulátor, který je schopen se setrvačnostmi pracovat (prekompenzovat) tak samozřejmě čidlo v prostoru dává velmi dobrý smysl. Viz učebnicový model PID regulace.

Z druhé strany jsem také slyšel ve svém okolí o případu, kdy "odborník" topenář nainstaloval ústřední topení s novým plynovým (nebo jakým) kotlem, s automatickou digi regulací výkonu... no a uživatel si stěžoval, že je mu v bytě zima, přitom že kotel se nikdy nerozjede na plný výkon, že se neustále přiškrcuje. Odborník-dodavatel se přijel asi dvakrát podívat, zkoumal konfiguraci regulace v kotli, ale na nic nepřišel, a věc uzavřel s tím, že "to je normální - spočítané, smontované a nakonfigurované je to správně". No a když se pak u svých rodičů stavil o víkendu kolega, našel staříky ve svetru a prostorové čidlo pověšené na zdi za kotlem. Smajlíka si odpustím, je doufám zbytečný - řešení si domyslíte.

[Libor]

Libi sem, jak se diskuze vzdy vzdali na hony od toho, na co se tazatel ptal.

Ja doma (v RD) provozuji https://www.conrad.cz/bezdratova-termostaticka-hlavice-na-radiator-homematic-hm-cc-rt-dn-105155.k595280?icc=category-carousel-2level&icn=toprate-homematic , ktere umoznuji vycitani teploty na hlavici, jak je ventil otevreny. Lze vycist/zapsat napr "turbo" zatopeni, lze nastavit manualni cilovou teplotu, ripadne vratit zpet do automatu (kalendare).

Reseni mam postavene na OpenHab2. Kdyby chtel nejake dotazy, mrknu sem a pripadne dam na sebe kontakt. Tady konci odpoved pro Jimmma.

Co se tyce prispevovatelu, neda mi to nereagovat. Zajimalo by mne, kdo z nich opravdu chyre hlavice doma provozuje a ma s nimi *prakticke* zkusenosti.

To co se přes den ušetří je potřeba večer dodat do systému do akumulace konstrukce. To se učí děcka na střední a je to potvrzeno výpočty i měřením.

Ono se taky decka uci, ze snizenim teploty v mistnostech o 1 stupen se snizi naklady na vytapeni o X procent. Kdyz holt doma nejsem, konstrukce nekonstrukce, teplota jde dolu a ne ze ne. A tim se i snizuje teplotni gradient a tim i (bohuzel jenom) nepatrne i tepelne ztraty. Pri prichodu domu je to nutne dotopit, ale o to prijemnejsi je rozpaleny radiator, ktery sala teplo, ne nejaky stale vlazny 40 stupnovy radiator. Asi jde o zvyk.

Napríklad detekciu otvoreného okna nemá pri radiátore zmysel robiť, kým radiátor vychladne (čím stratí energiu, ktorá sa samozrejme musí naspäť dodať pri zohrievaní), tak už je okno dávno zatvorené (kto v zime vetrá nejaký dlhší čas?

Tady je nekdo neomylny a vetra kratce. My nedokonali, co dame vetrat a jdeme resit deti/ukoly/nadobi/cokoliv, klidne zapomeneme, ze se vetra a v mistnosti je uz 12 stupnu, ackoliv radiator zhavi jak svina, protoze hlavice otevrena... Ja z techto duvodu merim teplotu na hlavici a jednoduse poznam, ze v mistnosti se zapomnelo vetrat (holt velky barak).
A plechovy radiator vychladne hodne brzo. Kdo ma litinovy, tam je to samozrejme jine.

Jinak kazdy to ma nastavene jinak - co je teplo a co ne. V kazde mistnosti se pobyva jindy. Fakt topit v loznici cely den, protoze konstrukce to naakumuluje a pak bych to dotapel, kdybych to vypnul? Ne, ja mam kalendar - rano vstanu do tepla a vecer tam nemam ani pretopeno, ani zimu. Co je pres den a co v noci mne nezajima a lepsi je spat pri nizsi teplote - alespon v mem pripade (ale se to i rika, ze jo).

Jinak moje zkusenost s prechodem z klasickych termohlavic (v ne moc uspornem RD - sice zatepleny, ale neni to nizkoenergeticky dum jak se stavi dnes) je: usetri se malo penez, a jeste vic se vrazi do elektroniky a automatizace. ALE: zvysil se mi komfort, teplo kdy a kde chci, neprenasim jeden termostat (zaveseny treba za kotlem) jak kocka kotata.
Dalsi vec je odjezd na chalupu, na lyzovacku apod. V baraku se stahne teplota (kdyz jsou mrazym, tak topit na 22 stupnu je masakr na pocitadle plynomeru) a jede se pryc. Pred navratem na dalku pustim topeni. Kdyz bysme se vraceli driv/pozdeji o to driv/pozdeji zapnu topeni a prijdu zase do jiz temer nahratyho domu.

Samozrejme v byte 2+1 v novostavbe to moc smysl nedava. Ale jsou pripady, kdy to smysl dava a velky.
Proste je to slozite, kazdy ma jinak reseny dum, ne kazdy zije v novstavbe za 10 mega. Ani kazdy nebydli v 1+1.

Howgh.

[Uuuu]

Takze z tech vsech ruznych kokotin plyne ze je treba hlidat prostorovou teplotu a reagovat bud pomoci regulace PID nebo umele inteligence na ruzne vykyvy teploty pri otevreni okna, delsim opustenim bytu, vedru, desti, mrazu, nejakym slozitejsimsystem vypoctu jak nastavit radiator.