Legální = (v překladu) "právní", nebo "po právu".
Autorský zákon je sice špatně čitelný, ale poměrně jasně z něj vyplývá, že je pouze na autorovi, komu umožní software využívat.
Na tom, kdo využívá software je, aby prokázal, že ho využívá legálně, po právu. Aktivace Windows je jen jedním z vícero opatření. Pokud aktivace selže, je to důvod pro pochybnosti o legálnosti. Pokud aktivace projde, není to jistota legálnosti.
Hlavním důkazem je licenční smlouva. Ta může být uzavřena buďto podpisem obou stran, nebo jednostranným přijetím nabídky smlouvy. V případě Windows se jedná o jednostrannou nabídku, kterou může druhá strana přijmout, nebo nemusí, a pak od smlouvy sejde. V případě Microsoftu se tato jednostranná nabídka běžně nazývá EULA, ale stejným příkladem jednostranné nabídky smlouvy je GNU License, FreeBSD License, Apache License apod. Princip je vždy stejný: jedna strana nabídne možnosti, a druhá strana je může buďto kompletně přijmout, nebo kompletně odmítnout. (Nic mezi neexistuje).
Podružným důkazem, v případě Microsoft EULA, je nákupní doklad. Pokud nakupujete od autorizovaného distributora, jste v dobré víře, že je vše legální. Pokud nenakupujete od distributora, ale od běžného překupníka, je už na Vás posoudit, jestli je důvěryhodný. Pokud by došlo na soud o legálnosti licence, pak by soud (pravděpodobně) dal víc za pravdu tomu, kdo se rozhodl důvěřovat Alze nebo CZC, než tomu, kdo nakupoval "Software z druhé ruky od NejlevnejsiSoftware.cz". V ten okamžik padá i tzv. "dobrá víra".
Obdobným příkladem dobré víry je rozlišení autoservisů, které jsou autorizované určitou značkou, a které ne. Pokud budu mít Škodu a zajedu do malého, ale autorizovaného servisu Škoda, pak mi soud dá za pravdu, že jsem byl v oprávněné dobré víře, že umí moje auto opravit. Pokud zajedu ke garážmistrovi, který nemá žádnou autorizaci, pak soud konstatuje, že to bylo moje riziko, nechat se vrtat v autě nevyškoleným mechanikem.