Všechno tohle můžu v libovolném interpretovaném jazyce, který má eval... A dál?
Nikdo přece netvrdí, že ne.

Já osobně upřednostňuji v těchto případech spíš Forth (v jednoduchosti ho asi sotva něco může porazit), protože potřebuji maximální výkon a jednoduchost.
A o co méně hutný je tenhle (Boo, Python)?
def opposite(side):
if side==left: return right
return left
def turn(direction,angle):
switch(direction, motor, off)
switch(opposite(direction), motor, on)
delay(normalizeToSpeed(angle))
switch(opposite(direction), motor, off)
Co z toho je srozumitelnější je samozřejmě věcí názoru, zvyku, atd., nikomu necpu svůj názor, že to první je daleko méně přehledné.
Mně stále není jasné, oč ti jde. Tazatel chtěl vidět příklad použití v AI - dal jsem mu odkaz. Ptal se, jak se LISP uplatní třeba v robotice nebo obecně v embedded - dal jsem ten nejtriviálnější příklad, jaký si lze vymyslet. Kdyby chtěl napsat nějaký algoritmus adaptivního řízení u toho robota, nebude to žádný problém. Neříkám, že v jiných jazycích to nepůjde (asi to nepůjde tak snadno a přímočaře jako v LISPu, ale pokud to bude interpretovaný jazyk, tak by to nějak jít mohlo). A jestli někomu připadá důsledné dodržování logiky (operace operand1 operand2 atd.) méně přehledné, než hromada různorodých konstrukcí s různým pořadím operací a operandů a dalších symbolů, podle toho, co chce zrovna vyjádřit (chce-li zavolat funkci, napsat podmínku, definovat novou funkci nebo napsat smyčku či zadat nový datový typ atp.), tak je to jeho boj. Z hlediska jednoduchosti překladače a možnosti generování kusu programu jiným kusem programu je samozřejmě smysluplnější lispovský přístup, z hlediska čitelnosti programu někým, kdo daný jazyk neovládá, zase to druhé (diskusi o tom, měla-li by být čitelnost programu pro daný jazyk neznajícího člověka považována za jednu z nejdůležitějších vlastností programovacího jazyka, bych raději ponechal stranou).
LISP má výhodu jednoduchosti a tvárnosti. Lispař nebude nikdy v diskusích žehrat na to, že mu v něm chybí nějaká vlastnost - tu výjimky, tu rozhraní, tu vícenásobná dědičnost, nebo když už se to tam dodá, tak že je to vymyšlené nešikovně. Stačí se podívat na net - takovýchto debat o Pythonu ale i třeba o C++ je tam plno - z čehož plyne, že argument, že každému přece stačí syntaktické konstrukce naservírované autory jazyka, není zas tak pádný, za jaký se vydává.
Krom toho lispař není odkázaný na to, až se někdo uráčí portovat překladač na platformu, na níž ho potřebuje on, protože překladač LISPu je otázkou pár stovek řádků v C (jež obvykle bývá dostupné pro vše).
Zkrátka LISP má oproti jiným jazykům tu výhodu, že je to velmi jednoduchý jazyk, v němž prakticky cokoli se dá udělat jednoduše. Resp. dá se to zařídit tak, aby to bylo jednoduché, pokud se to hodí. Když bude lispař chtít intenzivně pracovat s řetězci, zařídí si to tak, aby to šlo snadno. Když bude chtít pracovat s vektory a maticemi, zařídí si to tak, aby to šlo snadno. Bude-li potřebovat programovat web, přizpůsobí si to tak, aby to šlo snadno. Nikdy nebude muset žehrat na to, že tuto věc autoři udělali lépe a tamtu zase hůře, že toto se dělá snáze a tamto zase kostrbatěji, že v jazyku mu chybí to nebo tohle nebo že to mělo být uděláno jinak. Pokud má někdo jako náplň práce bouchat v PHP weby jak komunisti paneláky, tak LISP asi zrovna moc neocení. Stejně tak ho asi moc neocení numerický matematik, jehož náplň práce je řešení různých PDE.
LISP je jazyk vhodný pro lidi, kteří musejí/chtějí řešit širokou škálu různorodých problémů, kdy je žádoucí mít možnost přizpůsobit si jazyk tomu kterému problému, který jím zrovna řeší.
Ta argumentace "ale tohle se dá udělat v XYZ taky.. a dál?" mi není moc srozumitelná. A co jako? Zmínil jsi jakýsi jazyk Boo. To se můžu mnohem smysluplněji ptát - k čemu je to dobré? Všechno, co zvládne Boo, se zvládne v LISPu taky a přinejmenším stejně jednoduše. O opačné inkluzi se dá s úspěchem pochybovat. Tak na co Boo?

Prostě - nemůžu si pomoci, ale pořád cítím takový ten styl oponování "tohle umí Python taky, tohle se dá v C# udělat taky - sice to je mnohem kostrbatější, ale jde to, dokázal jsem, že to nějak taky jde, hahá!" Přece nikdo netvrdí, že by to nemělo jít. Fór je v tom, že lispař na to nepotřebuje žádné dekorátory a pokud je nemá, tak vymýšlet kostrbaté konstrukce, které to nějak napodobují, a nebude naříkat "Mimochodem, škoda že kromě tohodle neopsali z Objective C raději dědění konstruktorů...)". To mně spíš připadá groteskní ta snaha dokazovat, že ty moderní jazyky taky dokáží většinu toho, co 50 let starý LISP - pomocí různých dekorátorů, iluminátorů a výbušných modulátorů - pokud je autoři jazyka implementovali.
