Deprese

[mhi_]

https://www.youtube.com/watch?v=cqPxxxLsjMM&index=12&list=PLbPtAzA_NlhJcDJJlvz6y4Nc26lD8uBJD
(je to cely cyklus, ktery stoji za shlednuti)

Taky jsem mel predstavu, ze deprese je "dlouhodobe blba nalada", ale neni to tak, je to o mnoho horsi. Tez jsem si myslel, ze zit vedle (dokonce jen sub-) depresivniho cloveka neni problem, vzdyt' to je JEHO vec, ze ma blbou naladu. Jenze nic z toho neni pravda.

To jak tu nekdo popisuje svoji depresi (hlavne tu depersonalizaci/derealizaci), to jsou hrozne veci...

[Reklama]

[Radovan.]

https://www.youtube.com/watch?v=cqPxxxLsjMM&index=12&list=PLbPtAzA_NlhJcDJJlvz6y4Nc26lD8uBJD

Jeroným Janíček? Z toho jména bych měl depresi také

Dobrá terapie: https://www.youtube.com/watch?v=ZQKv-rVuIe4

[pb.]

To máte z toho, že používate ty Linuxy. Kdybyste používali ty Windowsy, tak by vás netrápilo svědomí, že jste Microsoftu nezaplatili za používání operačního systému, neštvalo by vás, že počítač nefunguje, měli byste spoustu veselého pohybu, děvek, srandy a topili byste se v penězích.

Teď vážně - deprese je nemoc, v těžších případech často i smrtelná. S těžším případem se tady na fóru nesetkáte, obzvlášť ne takhle zrána. Než se depresák ráno rozjede, chvíli to trvá. Ale každý člověk je jiný, u každého se asi mohou projevovat příznaky jinak.

V prvé řadě: deprese bolí. Břicho, svaly, klouby... Spolu s tím je spojená špatná nálada a nechuť vůbec něco začínat. Pohyb tomu nepomůže, najezdil jsem v tomto stavu tisíce kilometrů na kole a s depresí to ani nehnulo. Řešením není ani veselá knížka, ani veselá společnost. Na chvíli může blbá nálada a bolesti ustoupit, ale pak stejně přijde probuzení do dalšího blbého dne. Depresí může trpět celá rodina, pokud si nemocný furt na něco stěžuje, furt ho něco bolí, je nervozní, nevrlý, děti kolem něj chodí po špičkách.

Antidepresiva zaberou nejdříve tak za měsíc (mezitím mi lítala nálada jak na houpačce s mnohem větší amplitudou než obvykle). Težko říci, kdy se vám udělá lépe. Já jsem to nikdy nepoznal (s desetiletým odstupem beru antidepresiva podruhé). Měl jsem štěstí, že se mi podařilo natrefit na vhodná antidepresiva hned napoprvé. Znám lidi, kteří vyzkoušeli několik různých skupin antidepresiv, než našli taková, ze kterých ji nebylo na blití a ulevilo se jim. Pro ně to bylo hledání třeba na půl roku.

K psychiatrovi mě poslal obvodní lékař, když jsem si byl poněkolikáté stěžovat na nějaké neurčité potíže bez příčiny. Psychiatr si nebyl jistý, tak mě poslal na psychologické vyšetření. Na několika návštěvách jsem pak absolvoval různé testy, které dle mého laického pohledu s depresí nijak nesouvisely. Ale bylo mi vysvětleno, že deprese se z různých reakcí pozná docela dobře.

S odstupem času se dívám na ten děs, ve kterém jsem žil, a ani si nechci představovat, jak to muselo působit na moje okolí, zvláště na děti. Na kolo se nemůžu ani podívat, po pár okamžicích na kole se mi vybaví pocity, které jsem v době nejhorších stavů prožíval. Stejně odpudivě na mě dnes působí hudba, kterou jsem tehdy poslouchal.

Dokud je v tom člověk utopený, vůbec si neuvědomuje, co se s ním děje a není schopný posoudit, že potřebuje pomoc. A pomocí není hromada vtipů: "Hele, bolí tě břicho? Povím ti vtip..." Vtipálka, který by vás chtěl takhle léčit, byste nejraději  ukopali. Když na to máte sílu, pošlete ho do háje. Když na to sílu nemáte, jenom se otočíte na druhý bok. Když je neodbytný a nakonec se mu podaří vás vytrhnout z agonie, možná se ho skutečně pokusíte ukopat.

[CoffeeMan]

https://www.youtube.com/watch?v=cqPxxxLsjMM&index=12&list=PLbPtAzA_NlhJcDJJlvz6y4Nc26lD8uBJD
(je to cely cyklus, ktery stoji za shlednuti)

Taky jsem mel predstavu, ze deprese je "dlouhodobe blba nalada", ale neni to tak, je to o mnoho horsi. Tez jsem si myslel, ze zit vedle (dokonce jen sub-) depresivniho cloveka neni problem, vzdyt' to je JEHO vec, ze ma blbou naladu. Jenze nic z toho neni pravda.

To jak tu nekdo popisuje svoji depresi (hlavne tu depersonalizaci/derealizaci), to jsou hrozne veci...

To je spíše už psychóza.

[Radovan.]

To máte z toho, že používate ty Linuxy. Kdybyste používali ty Windowsy...

Tenkrát jsem ještě byl Widlák, a velmi zdatný v řešení problémů. Nebyl pro mě problém odříkat postup po telefonu s přesným popisem na co se má kliknout a co kde jak nastavit.
Teď jsem dvanáct let šťastný linuxák a naprosto v pohodě, pokud mě občas z něčeho chytne blbá nálada, tak se z ní prostě vychechtám, teď vím jak na to. A problémy s počítači neřeším, protože už žádné nemám

[Reklama]

[anonym]

To máte z toho, že používate ty Linuxy. Kdybyste používali ty Windowsy, tak by vás netrápilo svědomí, že jste Microsoftu nezaplatili za používání operačního systému, neštvalo by vás, že počítač nefunguje, měli byste spoustu veselého pohybu, děvek, srandy a topili byste se v penězích.

Teď vážně - deprese je nemoc, v těžších případech často i smrtelná. S těžším případem se tady na fóru nesetkáte, obzvlášť ne takhle zrána. Než se depresák ráno rozjede, chvíli to trvá. Ale každý člověk je jiný, u každého se asi mohou projevovat příznaky jinak.

V prvé řadě: deprese bolí. Břicho, svaly, klouby... Spolu s tím je spojená špatná nálada a nechuť vůbec něco začínat. Pohyb tomu nepomůže, najezdil jsem v tomto stavu tisíce kilometrů na kole a s depresí to ani nehnulo. Řešením není ani veselá knížka, ani veselá společnost. Na chvíli může blbá nálada a bolesti ustoupit, ale pak stejně přijde probuzení do dalšího blbého dne. Depresí může trpět celá rodina, pokud si nemocný furt na něco stěžuje, furt ho něco bolí, je nervozní, nevrlý, děti kolem něj chodí po špičkách.

Antidepresiva zaberou nejdříve tak za měsíc (mezitím mi lítala nálada jak na houpačce s mnohem větší amplitudou než obvykle). Težko říci, kdy se vám udělá lépe. Já jsem to nikdy nepoznal (s desetiletým odstupem beru antidepresiva podruhé). Měl jsem štěstí, že se mi podařilo natrefit na vhodná antidepresiva hned napoprvé. Znám lidi, kteří vyzkoušeli několik různých skupin antidepresiv, než našli taková, ze kterých ji nebylo na blití a ulevilo se jim. Pro ně to bylo hledání třeba na půl roku.

K psychiatrovi mě poslal obvodní lékař, když jsem si byl poněkolikáté stěžovat na nějaké neurčité potíže bez příčiny. Psychiatr si nebyl jistý, tak mě poslal na psychologické vyšetření. Na několika návštěvách jsem pak absolvoval různé testy, které dle mého laického pohledu s depresí nijak nesouvisely. Ale bylo mi vysvětleno, že deprese se z různých reakcí pozná docela dobře.

S odstupem času se dívám na ten děs, ve kterém jsem žil, a ani si nechci představovat, jak to muselo působit na moje okolí, zvláště na děti. Na kolo se nemůžu ani podívat, po pár okamžicích na kole se mi vybaví pocity, které jsem v době nejhorších stavů prožíval. Stejně odpudivě na mě dnes působí hudba, kterou jsem tehdy poslouchal.

Dokud je v tom člověk utopený, vůbec si neuvědomuje, co se s ním děje a není schopný posoudit, že potřebuje pomoc. A pomocí není hromada vtipů: "Hele, bolí tě břicho? Povím ti vtip..." Vtipálka, který by vás chtěl takhle léčit, byste nejraději  ukopali. Když na to máte sílu, pošlete ho do háje. Když na to sílu nemáte, jenom se otočíte na druhý bok. Když je neodbytný a nakonec se mu podaří vás vytrhnout z agonie, možná se ho skutečně pokusíte ukopat.

Hele můžu takový studijní dotaz? Seš hodně hubenej? Možná jsi měl spíše posilovat nebo to nakombinovat. A u toho pořádně jíst. Já znal takového jednoho, co byl neurotik a měl deprsei, a ten jezdil na kole hodně. A byl hrozně hubený. Jenže on měl v povaze takový jistý extrémismus a on se nejel projet na tom kole na pohodu, on se vyloženě štval. Pořád do všeho, všechno hrotil. To už pak nejde považovat za sport a myslím si, že to člověka vysiluje a stresuje, místo aby mu to pomáhalo.

Jo a ještě takový jeden studijní dotaz, věděl jsi, alespoň mlhavě, z čeho tu depresi máš? Nezdařený život, nespokojen se ženou (třeba jako že není hezká a že sis s žádnou kočkou nikým za život pořádně nezašukal), nespokojený se vzhledem, s prací atd., nebo se to bjevilo úplně bez příčiny?

Nevěřím na depresi bez příčiny v životě, ale možné to je, kdo ví.

[pb.]

Hele můžu takový studijní dotaz? Seš hodně hubenej? Možná jsi měl spíše posilovat nebo to nakombinovat. A u toho pořádně jíst. Já znal takového jednoho, co byl neurotik a měl deprsei, a ten jezdil na kole hodně. A byl hrozně hubený. Jenže on měl v povaze takový jistý extrémismus a on se nejel projet na tom kole na pohodu, on se vyloženě štval. Pořád do všeho, všechno hrotil. To už pak nejde považovat za sport a myslím si, že to člověka vysiluje a stresuje, místo aby mu to pomáhalo.

Ne, nejsem hubený. Rozhodně ne dnes. Před lety jsem byl hubenější, ale rozhodně nijak drasticky. Na kole jsem se samozřejmě někdy štval, někdy ne. Nebyl pro mě problém drtit dvě hodiny kopec a tam pak hodinu prospat na lavičce. Kolo je u mě specifické spíš v tom, že je na něm klid a pohoda a čas na to, aby se hlava rozjela nežádoucími směry.

Jo a ještě takový jeden studijní dotaz, věděl jsi, alespoň mlhavě, z čeho tu depresi máš? Nezdařený život, nespokojen se ženou (třeba jako že není hezká a že sis s žádnou kočkou nikým za život pořádně nezašukal), nespokojený se vzhledem, s prací atd., nebo se to bjevilo úplně bez příčiny?

Myslím, že jsi trefil hřebíček na hlavičku, ale co bylo dříve? Vejce, nebo slepice? Byl jsem sám, ale bylo to kvůli depresi, nebo to bylo naopak? Po nasazení antidepresiv jsem se spravil, našel ženu, založil rodinu... a po deseti letech jsem začal brát antidepresiva znovu. Žena je mi dělaná na míru. Je krásná přesně tím způsobem, který se mi líbí. Mám dvě děti. Firma mi funguje. Zákazníci platí. Zemský ráj to na pohled. Tak proč, kurva, zase deprese?

[zzz]

To máte z toho, že používate ty Linuxy. Kdybyste používali ty Windowsy, tak by vás netrápilo svědomí, že jste Microsoftu nezaplatili za používání operačního systému, neštvalo by vás, že počítač nefunguje, měli byste spoustu veselého pohybu, děvek, srandy a topili byste se v penězích.

Teď vážně - deprese je nemoc, v těžších případech často i smrtelná. S těžším případem se tady na fóru nesetkáte, obzvlášť ne takhle zrána. Než se depresák ráno rozjede, chvíli to trvá. Ale každý člověk je jiný, u každého se asi mohou projevovat příznaky jinak.

V prvé řadě: deprese bolí. Břicho, svaly, klouby... Spolu s tím je spojená špatná nálada a nechuť vůbec něco začínat. Pohyb tomu nepomůže, najezdil jsem v tomto stavu tisíce kilometrů na kole a s depresí to ani nehnulo. Řešením není ani veselá knížka, ani veselá společnost. Na chvíli může blbá nálada a bolesti ustoupit, ale pak stejně přijde probuzení do dalšího blbého dne. Depresí může trpět celá rodina, pokud si nemocný furt na něco stěžuje, furt ho něco bolí, je nervozní, nevrlý, děti kolem něj chodí po špičkách.

Antidepresiva zaberou nejdříve tak za měsíc (mezitím mi lítala nálada jak na houpačce s mnohem větší amplitudou než obvykle). Težko říci, kdy se vám udělá lépe. Já jsem to nikdy nepoznal (s desetiletým odstupem beru antidepresiva podruhé). Měl jsem štěstí, že se mi podařilo natrefit na vhodná antidepresiva hned napoprvé. Znám lidi, kteří vyzkoušeli několik různých skupin antidepresiv, než našli taková, ze kterých ji nebylo na blití a ulevilo se jim. Pro ně to bylo hledání třeba na půl roku.

K psychiatrovi mě poslal obvodní lékař, když jsem si byl poněkolikáté stěžovat na nějaké neurčité potíže bez příčiny. Psychiatr si nebyl jistý, tak mě poslal na psychologické vyšetření. Na několika návštěvách jsem pak absolvoval různé testy, které dle mého laického pohledu s depresí nijak nesouvisely. Ale bylo mi vysvětleno, že deprese se z různých reakcí pozná docela dobře.

S odstupem času se dívám na ten děs, ve kterém jsem žil, a ani si nechci představovat, jak to muselo působit na moje okolí, zvláště na děti. Na kolo se nemůžu ani podívat, po pár okamžicích na kole se mi vybaví pocity, které jsem v době nejhorších stavů prožíval. Stejně odpudivě na mě dnes působí hudba, kterou jsem tehdy poslouchal.

Dokud je v tom člověk utopený, vůbec si neuvědomuje, co se s ním děje a není schopný posoudit, že potřebuje pomoc. A pomocí není hromada vtipů: "Hele, bolí tě břicho? Povím ti vtip..." Vtipálka, který by vás chtěl takhle léčit, byste nejraději  ukopali. Když na to máte sílu, pošlete ho do háje. Když na to sílu nemáte, jenom se otočíte na druhý bok. Když je neodbytný a nakonec se mu podaří vás vytrhnout z agonie, možná se ho skutečně pokusíte ukopat.

Hele můžu takový studijní dotaz? Seš hodně hubenej? Možná jsi měl spíše posilovat nebo to nakombinovat. A u toho pořádně jíst. Já znal takového jednoho, co byl neurotik a měl deprsei, a ten jezdil na kole hodně. A byl hrozně hubený. Jenže on měl v povaze takový jistý extrémismus a on se nejel projet na tom kole na pohodu, on se vyloženě štval. Pořád do všeho, všechno hrotil. To už pak nejde považovat za sport a myslím si, že to člověka vysiluje a stresuje, místo aby mu to pomáhalo.

Jo a ještě takový jeden studijní dotaz, věděl jsi, alespoň mlhavě, z čeho tu depresi máš? Nezdařený život, nespokojen se ženou (třeba jako že není hezká a že sis s žádnou kočkou nikým za život pořádně nezašukal), nespokojený se vzhledem, s prací atd., nebo se to bjevilo úplně bez příčiny?

Nevěřím na depresi bez příčiny v životě, ale možné to je, kdo ví.

U mě to byla rozhodně deprese bez příčiny (proto endogenní), vzhledem k tomu, co mi zabralo za léky to bylo uzavřeno jako získaná porucha funkce dopaminu, nikoli serotoninu, kde funguje celkem dost léčiv. Strávil jsem i relativně dlouho v nové psychiatrické nemocnici v Klecanech, ale moc si z toho nepamatuji, bylo to jako ve snu. Začalo to docela nenápadně, takovým neklidem a pocitem prázdna, který se prohluboval. Nejprve mě jen nic nebavilo, myslím vůbec nic, a nemohl sem se přinutit to změnit. Mohl jsem sedět 12 hodin v práce, nebo celý den doma, bylo to jedno. Pak se to začalo zhoršovat ale nevím jak to popsat, protože podle mě člověk, který tím neprošel, nedokáže tohle vůbec pochopit. Asi nejlíp bych to shrnul jako "chtěl jsem nebýt", protože jsem neviděl smysl a ani neměl vůli být. Jako bych koukal na všechno přes obrácený dalekohled, nic se mě netýkalo, byl jsem tam a vlastně nebyl. Když mě brečela manželka do tváře, abych vstal z té postele, bylo to asi jako kdybych byl akvárku z tlustýho skla a někdo zvenku na mě mluvil. Rozumněl jsem tomu, ale bylo to prostě..jakoby nepodstatné. Neviděl jsem smysl v jídle, pití, ani jiných základních činnostech, neměl jsem k nim vůli. Během té doby mi umřel velmi blízký člověk a já věděl, že by mě to mělo nějak vadit, racionálně jsem to věděl, ale to bylo všechno, emočně 0. Dnes vím, že se tomu říka emoční plochost a do určité míry to mám stále, i přes léky.

Po tomhle všem jsem úplně změnil názor na lidi, kteří po letech marného boje spáchají sebevraždu - říkat, že jsou slabí, je ubohost, pokud si tím neprojdete. Nedovedu si představit v tom stavu být déle, měl jsem obrovský štěstí, že léky fungujou celkem dobře a budu je muset brát nejspíš napořád. K lidem, kteří vypisují na FB jak mají "depresi" a musí sí jít něco koupit nebo jít zapařit, se ani nebudu vyjadřovat..chápu, že to neví, ale je to jako tvrdit pacientům s nádorem na mozku, že to znají, že je to prostě migréna.

Sorry za delší příspěvek..

[CoffeeMan]

Tak, a teď si normálně sednu se sklenkou vína fakt na zadek a udělám "týýýýýjóó". Soustrastně pokývám hlavou nad vaší psychózou a pak... chcete poslat něco na účet? Už prodáváte třeba magnetky na ledničku? A že jste byl blázen chápete?

Jo, děti, psychóza není sranda.

[CoffeeMan]

To bych chtěl vůbec vidět zprávu lékařskou. To si asi mozkoškrabové docela s těmi efky mákli. Kdyby byl člověk cynik extra, tak snad i řeknu, že jste si to vypálil z nějakého fetu. To je docela časté.

[Zzzz]

To bych chtěl vůbec vidět zprávu lékařskou. To si asi mozkoškrabové docela s těmi efky mákli. Kdyby byl člověk cynik extra, tak snad i řeknu, že jste si to vypálil z nějakého fetu. To je docela časté.

Psychóza je zcela jiná dg. než deprese. Moc nechápu smysl vaši reakce, o tématu očividně nevíte nic. Ale jasně, vždy se najde nějaký blb, tak si to užij

[CoffeeMan]

Ono to vůbec vypadá spíše na vypálenou schizofrenii v kombinaci s depresivními příznaky. Což je teďka docela trendy v rámci invalidity třetího stupně.

[Zzzz]

Dobrý pokus, až na to že schizofrenie a ostatní psychózy zahrnují takovou drobnost, bludy a halucinace. Můj stav se shodoval s většinou ostatních pacientů, dg. středně těžká depresivní porucha.

[CoffeeMan]

To bych chtěl vůbec vidět zprávu lékařskou. To si asi mozkoškrabové docela s těmi efky mákli. Kdyby byl člověk cynik extra, tak snad i řeknu, že jste si to vypálil z nějakého fetu. To je docela časté.

Psychóza je zcela jiná dg. než deprese. Moc nechápu smysl vaši reakce, o tématu očividně nevíte nic. Ale jasně, vždy se najde nějaký blb, tak si to užij

Jo tak to pane pak jo. Ono se to sice přejmenovalo, protože se lidem zdálo, že psychóza je něco fujkyfujky, ale bohužel akutní stavy v mono a bipolární poruše jsou furt psychózy. Stejně jako ten smrad od vedle, co týrá psi má sice poruchu osobnosti, ale je to psychopat.

[CoffeeMan]

Dobrý pokus, až na to že schizofrenie a ostatní psychózy zahrnují takovou drobnost, bludy a halucinace. Můj stav se shodoval s většinou ostatních pacientů, dg. středně těžká depresivní porucha.

Ale ty jste popsal.