Nejsou to nejčastější operace, já je třeba nepoužívám vůbec. A pro ty, kdoje potřebují není nic snazšího, než si je namapívat po svém. V tom je právě ta hlavní síla Vimu, možnist všechno si přizpůsobit dle svého. Zase bych to přírovnal k fotografování. Levné foťáky dělají krásné ostré fotky, neočekává se, že by je amatér uprwvoval, takže foťák udělá jejich postprocessing. Z kvalitní drahé zrcadlovy lezou obrázky na první pohled v horším technickém stavu, protože u nich se předpokládá, že jejich postprocessing si zajistí fotograf sám podle svých potřeb, což vede ke kvalitnějším výsledkům. Takže třeba nejsou digitálně doostřené a vypadají mázle, protože doostření musí být až poslední krok v kvalitním postprocessingu. Vim je nástroj pro profesionály. Každý jeho uživatel má vlastní konfigurační soubory, které si buduje po léta a má ho přizpůsobený přesně svým individuáoním potřebám. Opírat se o výchozí nastavení je naivní. Další paralela může být k bydlení, k uniformnímu panelákovému bytu versus architektem individuálně navrženému domku.