Bez stanovené metodiky jaksi nejde mít jakékoliv porovnatelné výsledky.
To je ale jen jedna část toho, jak se to má dělat.
Má být stanovený cíl - ten cíl má být obecný, nevázaný na metodiku.
Pak má být stanovena metodika, ale s tím, že není jediná, kterou se bude měřit. Tedy: zavedu metodiku měření na stroji simulujícím provoz. Když zjistím, že simulační běh není blízký realitě, změním metodiku. Stále se bude měřit ale tatáž veličina: tedy např. hmotnost škodlivin na kilometr.
Výrobce tedy bude ve vlastním zájmu hledat nikoliv cesty, jak projít testem, ale naopak bude sám hledat slabiny v měření, aby snížil svá rizika, že se zjistí, že neplní stanovený cíl.
Tedy běžný princip objektivní odpovědnosti s možností liberace.
Když řeknete, že rozhodující je metodika A, pak se výrobci zcela logicky vykašlou na to, aby se snažili snížit emise, ale budou se soustředit na splnění testovacího běhu.
(O podvodu s detekcí ani nemluvím, tam je zcela mimo diskusi nelegálnost takového chování).