Že se dneska prakticky nedá koupit železo bez Windows, to už jsem psal. Takže Windows budou muset pryč, pokud nechcete zkusit dual-boot (a měnit rozdělení zabydleného disku co přišlo z výroby, a bát se že Windows Update zdupe neoriginální bootloader... hamky mňamky.)
Pokud jsou tam z výroby aktivované desítky, tak tuším není problém je kdykoli později reinstalovat a reaktivovat, protože má Microsoft poznamenaný někde v cloudu "profile" Vašeho systému, a že je legální. (Přesto bych doporučil spíš odsypat někam zálohu preloadnutých Windows.)
Už jsem zmiňoval Lenovo v110 (a jeho hroznou klávesnici). Příjemně mě překvapila jedna věc: nezkriplený BIOS. Je ochoten vypnout SecureBoot, je ochoten bootovat v Legacy režimu. To se může hodit, přestože pokud bude v systému SSD, doporučil bych ho rozdělit pomocí GPT, tuším se to snáz zarovnává na binární hranice. A tušímže s Grubem v MBR může Linux vesele bootovat GPT v "legacy BIOS" režimu (tzn. nikoli přes UEFI, to nemám vyzkoušené, možná je to dneska taky už bez složitých tanečků). Chci říct že entry-level Lenovo je co do BIOSu dost jiné kafe, než namyšlené staré IBMky. Míval jsem před mnoha lety představu, že mezi značkovými počítači Dell je takový nejvanilkovější, nejpřítulnější k Linuxu. No ale viděl jsem nedávno nějaký entry-level plastový noťas Dell a byl to ten případ, kdy kvůli vyčištění ventilátoru je potřeba vlézt dovnitř vrchem včetně demontáže klávesnice... uff uff.
Osobně mám zkušenost, že "solidní taiwanský skoro-noname" jako bývalá Acer Extensa a dnešní Lenovo Ideapad, se základním (téměř referenčním) motherboardem "všecko od Intelu včetně integrované grafiky a žádná kurvítka navíc" je ten správný recept na kompatibilitu s Linuxem. No frills. Může být trochu otrava, že ten noťas bude mít třeba jenom 2 USB porty a možná nebude mít čtečku SDček. To je naschvál, abyste si koupil dražší model se třemi USB porty, diskrétní grafikou, čtečkou otisků, TPM modulem, repráky Harman Kardon a držákem na kafe.
Mám za sebou v průběhu let několik různých notebooků podle tohoto receptu ("základní intel" bez pozlátek) a Linux byl na všech bez problému.
Osobně se snažím trochu hledět na mechanickou konstrukci, kde se dá snadno dostat k RAMkám a k vyčištění chladiče CPU - ale to se na e-shopu na první pohled zjistit nedá.
Taky už jsem měl tu pochybnou čest, vyprošťovat nebo mechanicky restaurovat tu a tam nějaký značkový stroj. Většinou jsem u toho dost klel - nedalo se dostat dovnitř, BIOS naschvál vykuchaný, klacky pod nohy při instalaci čehokoli jiného než preloadnutých Windows, "značkové speciality" typu přídavné zabezpečení proti manipulaci co se "trochu zvrtlo" apod. Značkové stroje nemám moc rád.
A konkrétně taky nemám rád značku Asus, která je naopak už trochu "čím víc proužek, tím víc adidas" a BIOS v jejich noteboocích tuším taky žádný velký výkvět.
Že v práci bootuju malé distro přes PXE po síti po LANce na testování hardwaru, to je trochu irelevantní, protože holý kernel v text-mode režimu s initial RAMdiskem nabootuje skutečně úplně na všem co má x86 a PXE bootROMku.
Popravdě marně pátrám po nějaké vzpomínce, kdy mi naposledy nějaké PCčko do Linuxu nenabootovalo :-)
Samozřejmě k novému hardwaru potřebujete čerstvý kernel, kvůli ovladačům pro disk, síťovku a grafiku.
Čili znovu: pokud chcete mít klid, odfiltrujte si Intel i3 a dál si řešte ergonomii a oblíbenou značku.
16 Odpovědí
3351 Zhlédnutí