... Tedy, že v celé budově je jedna pracovní zem. (Ten druhý případ se myslím označuje IT, ale nejsem si jistý, nejsem elektrikář). Pro účely STP jsem viděl dělávat to, že se budova obkopala a jendotlivé země se propojily venkem. Nevím, jestli je to v pořádku, nebo jestli se pak síť nazývá TN, ale viděl jsem to...
No on je v tom ještě větší guláš.
První věc je, že "pracovní zem" neexistuje. Existuje střední vodič (nula), ale s tou by ses na kabeláži neměl setkat, maximálně při poruše.
Druhá věc, výkop kolem budovy. Ten je kvůli hromosvodu a pokud tak někdo řeší rozdíly potenciálu v budově, systematicky páchá sebevraždu zavlečením blesku do budovy. K obvodové zemnící soustavě se dá instalace připojit jenom na HOPce, jinak při bouřce budou lítat kilovolty a kiloampéry.
No a třetí věc je, že těch napájecích soustav je u nás mnohem víc. Jenom pro NN (230/400V):
- TN-C (dřív standard, ale nesmí se už pár desítek let používat, neumožňuje doplňkovou ochranu před nebezpečným dotykem)
- TN-S (tu bych asi použil v datacentru s vlastníma trafama)
- TN-C-S (dnešní standard pro bydlení)
- TT (dřív na JM, dneska je to spíš rarita, ale pokud taháš metaliku a narazíš na to, tak utíkej)
- IT (speciálka drahá jako čert, ale funguje i při poruše - nemocnice, průmysl)
Každá z nich se chová jinak a má svoje specifika. A když je někde potřeba je kombinovat, tak je to teprve zajímavý...
Každopádně, stínění se zemní jenom na jedné straně kvůli vyrovnání potenciálů. A protože nikdy nevíme, jestli do zásuvky někdo strčí stíněný nebo nestíněný kabel, tak přerušení stínění v zásuvce je asi nejlepší řešení.