S Linuxem se stalo totéž, co s Windows a s Macosem: vyvíjí se, aby byl stále relevantní a odpovídal novým požadavkům.
Na MacOSu i *BSD ifconfig, netstat i route pořád je. Nevyvíjí se nebo neodpovídají novým požadavkům?
Na Linuxu to AFAIK historicky bylo tak, že nešlo mít víc IP adres na jednom rozhraní a musely se tam dávat aliasy, které ale byly rychlý hnusný hack (nic jiného - iptables, ani třeba "ifconfig eteh0:5 down" - s aliasy nefunguje), pak to někdo opravil, ale nechtělo se mu měnit syntaxi ifconfigu, tak udělal nový příkaz ip, který rovnou implementuje NETLINK (nevím jestli pak dodělali, že ifconfig taky konfiguruje pomocí netlink).
MacOS a *BSD mají „trochu jinačí“ ifconfig, nebo neumí nastavit více IP(v4) adres na jedno rozhraní?
Každopádně z výše popsaného důvodu ifconfig na Linuxu
nefunguje od jádra 2.2 z roku 1999 - takže mě překvapuje, že se
teď někdo diví. Přijde mi to jako podobně divná „setrvačnost“ jako jak se ve všech PHP tutoriálech používají mysql_* funkce, lepení dotazů ze stringů a magic escape, i když je to už 10+ let překonáno, přímo si to říká o SQL injection, deprecated, a v PHP7 dokonce oficiálně odstraněno.