Tak já byl v těsné blízkosti zadávání několika posudků, nebylo to ale čisté IT. Nechci chodit do detailů, ale u nás šlo to to, jestli nějaké selhané zařízení selhalo proto, že bylo špatně zkonstruováno a vyrobeno, anebo jestli provozovatel zařízení řádně neservisoval. A na objednávku byly všechny. Ovšem ani jeden z těch znalců nebyl člověk z ulice/ z telefonního seznamu - ti znalci byli někým doporučeni. To, že žádný z těch posudků nedošel až k soudu, ale posloužil jenom jako klacek při vyjednávání, není podstatné.
Samozřejmě žádný z těch posudků netvrdil něco, co nebyla pravda. Všechny věci, které znalec orazítkoval, byly podloženy fakty. Ale jde o to, že ten znalec si mohl vybírat, jaká fakta mu dodáme (a případně i říct, jaká fakta bychom mu rozhodně dodat neměli, pokud chceme aby posudek říkal, to co chceme). Zásadní bylo vyznění toho posudku.
Já bych to přirovnal k tomu, že máte nějaká data z nich děláte statistiku. Ze stejných dat můžete vyvodit úplně jiné závěry. Ze stejných dat můžete říct, že nějaký jev je velmi málo pravděpodobný. Ale také můžete říct, že jeho pravděpodobnost v poslední době prudce roste. Můžete vypíchnout aritmetický průměr a říct, je příliš nízký. Anebo medián a říct, že je příliš vysoký. Anebo si zkonstruujete vlastní vážený průměr a prohlásíte ho za vhodný pro daný případ.
Když někde vyjde pravděpodobnost 99,9 %, tak znalec může napsat, že jev je téměř jistý a nesmírně nepravděpodobné, že by ten jev neproběhl. Anebo může napsat, že nelze prokázat, že jev opravdu proběhl.
Jak by se dalo pracovat při tvorbě znaleckého posudku v IT? Nevím, ale hádám, že třeba takto:
V IT by třeba znalec mohl někde napsat, že nemá důvod pokládat serverové logy z nekompletní a zmanipulované a že další úsudky staví na tom, že logy předpokládá, za zcela pravdivé. A z toho něco vyvodit. Třeba, že databázi opravdu stáhl zaměstnanec X.
Anebo by mohl napsat, že ani procesní pravidla dané firmy nezaručují, že zkoumané logy nebyly pozměněny, takže i když v nich nalezneme stopy vedoucí k zaměstnanci X, tak nelze považovat za prokazatelné, že zákaznickou databázi stáhl právě zaměstnanec X.
Posudek na zakázku IMHO seženete. Ale musíte samozřejmě počítat s tím, že rozhodně nebude tvrdit něco, co je ve zjevném rozporu s fakty. Základem posudku je správné položení otázky tomu znalci. Ten znalec vás typicky navede na co se ho máte zeptat, aby odpověděl, to co chcete. Ale opakuji - ten znalec v první řadě podepíše něco, co nelze objektivně označit za lež - a až v druhé řadě to, co vám pomůže.
A samozřejmě je jasné, že druhá strana si může opatřit na zakázku posudek opačného vyznění.
Omlouvám se, ještě jsem zapomněl říci pár základních pravidel:
Znalecký posudek musí být přezkoumatelný a opakovatelný, což znamená, že jiný znalec by měl mít k dispozici stejné podklady (při posudku nesmí být znehodnoceny např. zápisem na HDD zabaveného a zkoumaného serveru) a na jejich základě by měl dojít ke stejnému/podobnému výsledku.
Znalec je ze zákona nezávislý a nepodjatý, což slibuje i ve znaleckém slibu a pokud není blázen, posudek na objednávku neudělá. Připouštím, že se tací najdou, ale lemplové či nepoctiví lidé jsou v každé skupině lidí. Lze předpokládat, že se tací najdou mezi znalci, lékaři, zedníky, automechaniky atd.
Pokud jsou dva posudky dodané protistranami různé, má soud k dispozici institut revizního posudku. Stejně jako kterákoli ze stran má při výslechu znalce klást tomuto otázky.
24 Odpovědí
10451 Zhlédnutí