Ostatní prvorepublikové strany kolaborovaly s nacisty. Národní frontu jmenoval Beneš, kterého zde citujete jako autoritu.
>> Národní frontu jmenoval Beneš, kterého zde citujete jako autoritu.
Proto jsem psal o "prozření". Beneš všechno totálně pohnojil (jak v roce 1938, tak později) a na závěr života mu to došlo. Co způsobil a s čím si zahrával. Jeho výroky jsou víc než výmluvné. Můžu si Beneše vážit za jeho prozření, za jeho politiku ne.
Já se zakazováním politických stran souhlasím, komunisty bych zakázal okamžitě. A po revoluci se mělo pár největších komunistických zrůd houpat. Měl být nějaký "norimberský proces" s největšími komunistickými zločinci. S těmi, co škodili nad rámec zkřivených komunistických zákonů. Třeba otec Grebeníčka by byl za mučení vězňů dobrý kandidát.
>> Ostatní prvorepublikové strany kolaborovaly s nacisty.
Rudolf Beran, předseda agrární strany.
Odsouzení těchto politiků mělo dokázat, že jsou zrádci národa a měl se tak ospravedlnit zánik jejich strany.
Beran byl ve vyšetřovací vazbě až do roku 1947, kdy byl vyhlášen rozsudek. Byl mu zkonfiskován majetek, který si však ani nestihl převzít po skončení války. Žaloba trvala dlouho zejména proto, že nebyly žádné důkazy, které by mohly být natolik věrohodné, aby jim někdo věnoval pozornost. Ve svém dopise z vězení popisuje, jak s ním bylo zacházeno, je však i nadále optimistický a doufá, že bude lépe. Obžalovaní byli souzeni zejména za činy z období částečné mobilizace (květen 1938) až po vyhlášení protektorátu. Obžalovací spis však obsahoval i informace z roku 1926, kdy se na vládě podílely i německé aktivistické strany, toto bylo bráno jako zjevné stranění Němcům (ačkoliv šlo o úspěšnou demokracii, která byla uznávána i za hranicemi Československa. V obžalobě nechyběla zmínka o článku Henleina ve Venkově a Beranův proslov ohledně německé menšiny v roce 1938. Vyčtena mu byla i schůzka s německým vyslancem Eisenlohrem. Beran byl obviněn, že chtěl ovládnout celou moc ve státě a z toho, že se opíral o fašistická hnutí a ze spolupráce s Hitlerem. Založení Strany národní jednoty zde bylo bráno jako projev totalitarismu. Všechna se nesla v duchu komunistické propagandy. Komunistická strana se snažila potlačit jakékoliv svědectví, které by mluvilo ve prospěch Berana, soudy byly zmanipulovány a výsledek byl tak znám už od začátku. Svědci byli ovlivňováni, a to i tělesným nátlakem.
Během hlavního přelíčení, které probíhalo od konce ledna do začátku dubna, pronesl Beran dlouhou obhajovací řeč, ve které se snažil vyvrátit všechny body obžaloby, jeho projev byl velmi přesvědčivý. Beran rozvrátil obžalobu a porotci byli velmi otřeseni, protože měli jasně nařízeno, že Beran má dostat ten nejvyšší možný trest. Rozsudek, který byl 21. dubna 1947 vynesen, tak byl politicky zmanipulován a Beran v něm byl odsouzen, z obsáhlé žaloby však zbyly jen trosky, které k popravě naštěstí nestačily. Josef Černý byl zproštěn obžaloby úplně. Beran byl uznán vinným mimo jiné za uvítání říšského protektora Neuratha v dubnu 1939, projevy, které musel v té době pronášet, byly označeny za zločin, ačkoliv se jednalo jen o snahu o umírnění dopadu protektorátu na Československo. Druhým trestným činem byl prodej zbraní Německu, ke kterému došlo ale pod nátlakem a bez prvotního záměru prodat zbraně zrovna Němcům. Nabídnuty byly totiž i Anglii, Francii a Rumunsku.