Domácí úkol: Proč je Ubuntu úspěšné?

Smokie

Re: Domácí úkol: Proč je Ubuntu úspěšné?
« Odpověď #30 kdy: 09. 02. 2011, 10:04:10 »
Je sice pravda, ze komunita je velmi velka, ale o kvalite nemoze byt ani reci. Okrem oficialnych HOWTO/FAQ stranok sa Ubuntu forum neda povazovat za zdroj informacii, casto  su tam kompilacie 3 navodov poskladane ("hlavne ze to tomu konkretnemu cloveku ide"). Popripade sa riesia nejake balickove konflikty jednoducho vymazanim niecoho, o com dotycny nema sajn na co sluzi ("hlavne ze to ide"). Nadsenie novacikom nechyba, casto v threade najdete 10 postov typu "sorry I don't know how to solve your problem". Koho to vsak zaujima? Z pohladu komunity je na tom podla mna lepsie (quality > quantity) arch, gentoo a asi aj Fedora (hoci Fedora sa vydala podobnym smerom ako Ubuntu, k beznym franta pouzivatelom).
Nesuhlasim! Kolkokrat mam problem, ze mi chyba nejaky balicek alebo nieco nejde ako ma, tak vzdy napisem do google "ubuntu to a tamto" a prvy, druhy alebo treti relevantny odkaz na forum (ci uz ubuntuforum alebo ine) mi da aj uspesne riesenie problemu. Takze kvalita tam rozhodne je.


Lenin POWER!

  • ****
  • 434
  • Nekecat a delat!
    • Zobrazit profil
    • Tribut Leninovi
    • E-mail
Reseni
« Odpověď #31 kdy: 02. 03. 2011, 20:09:42 »
Tak tady mate reseni vaseho domaciho ukolu. Predpokladal jsem, ze to neda z vas nikdo, ale par jedincu zde uvazuje stejne jako ja, z cehoz mam velkou radost. Takze zacneme.

1. Mark

To je ten nejdulezistejsi duvod proc je Ubuntu uspesne. Jak rika bible: Posetilost lidi se projevila tim ze misto stvoritele uctivali to co stvoril.

V cem je Mark jiny nez stovky ostatnich lidi co neuspesne sefovali ostatni distra? Jaktoze on projel pres prekazky na kterych si ostatni lidi namleli rypak? Jaktoze ja projedu pres projekt na kterym si jednak vylamali ostatni zuby a jednak jsou o tom jeste studie proc to nejde?

Co vlastne dela ty uspesne lidi uspesne? V cem jsou jini? Domaci ukol cislo 2.

2. Velké cíle / Dobrý rozjezd

Dobrý rozjezd je základ každého startupu. Chce to vizi. Ubuntu dobrý rozjezd a vizi mělo. Free operační systém pro celé lidstvo. Operační systém zdarma jako základní právo člověka, podpořili to i tím rozesíláním CD zdarma. Navíc aby ušetřili neposílali CD jen jedno ale víc najednou. Počítali s tím že člověk když dostane víc CD tak je automaticky rozdá známým.

Použilo jako základ Debian, který je dlouhodobě známý svou spolehlivostí a velkou komunitou vývojářů. Nezačínaly od nuly.

3. Komunita

Pochopily, ze je potreba vytvorit komunitu. Musíte lidi sjednotit. Nabídnul jim filozofii Ubuntu a měl úspěch. Lidem se to zalíbilo a právě tahle filozofie měla za následek že zbourala zeď mezi vývojářema a uživatelema. Vývojáři se na ně nedívají zvrchu jako na BFU. Kolik snah o udělání BFU friendly dister bylo, ale tohle se ještě žádnému nepodařilo protože do podpory BFU prostě nedaly srdce. Mark lidi přesvědčil s pomocí filozofie Ubuntu aby ho daly.

Věděl, že pokud se mu podaří komunitu úspěšně spustit, tak se komunita pak vybuduje sama. Vemte si třeba jaký je rozdíl v přístupu ke komunitě u SUSE (zdaleka není tak vřelý) a u RedHatu (neplatíte, nezajímáte nás). Podobný lavinovitý efekt se povedl u FireFoxu.

Lidi rádi jsou s davem. Vytvořte dav a pak vytvořte tlak - vy ještě nemáte to Ubuntu? Navíc když všichni chválí to Ubuntu tak si žádná recenzent i přes jeho nekvality nedovolí hanit. Když se to líbí ostatním tak mně se to musí líbit taky, když ne tak jsem asi nějakej divnej. Navíc Ubuntu se stalo synonymem pro Linux na desktopu.

4. Pochopení zákazníka

Ubuntu pochopilo své zákazníky dokonale. Nezatěžujte své zákazníky něčím náročným, mluvte o tom jaké hezké barevné téma jste vytvořili do Gnome a přidejte buzz bingo. Stačí když si lidi zapamatují, že ubuntu je to fialový windows. Zjistěte si co nejraději dělají a pak jim to nainstalujte jako gnome aplety. Ať tam mají kecadlo přes facebook a podobně. Musí jim to fungovat na jejich HW out of box. BFU vybírá linuxová distra na notebook podle toho v kterým mu chodí jeho hardware. Domluvte se s partnery aby jim to dodávali už s HW.

5. Odvaha činit nepopulární věci

Linux komunita je na některé věci (mono, tlačítka) dost háklivá a bude řvát co se dá. Ignorujte je, je to jen pár geeků a vy cílíte na masu BFU. Nebojte se inovovat, když to nevyjde tak nic se neděje v další verzi to vrátíte zpět.

6. Minimalizace investic

Protože cíl je velký a peněz málo, je třeba investovat velmi opatrně. Nevyvíjet něco co není potřeba. Taky když si Mark sháněl nějaký podnikový soft co mu na tom bude podporován tak si zvolil IBM jen protože mělo nějnižší sazby za certifikaci. Pro začátek si vzal DB2 a Informix. Ten informix pak oddělal (mělo ho napadnout že dnes ho nikdo nebude chtít), DB2 si nechal a pečlivě jí obnovoval certifikace pro každé buntu než přišel na to že pro LTS verze by to mělo stačit. Z důvodu minimalizace investic se vyhnul jakýmkoliv změnám v DB2 a featury které v něm nejdou z důvodů odlišného startovacího systému se prostě napíší jako nepodporované.

Začal prodávat DB2 + Ubuntu server support combo za dost dobrou cenu. Problémům s HW supportem na serverech se vyhnul tím, že to prodával jako VMWare image. V podstatě to prodával za cenu DB2, ten svůj server support měl dost předraženej a samostatně se to prodávalo asi špatně.

Vyvinul BZR a Launchpad, což je docela dobrý soft. Rozhodně lepší než sourceforge, což je dáno především tím že to nedělali LAMPáči, kteří zprasí na co šáhnou.

7. Levnější než konkurence na linux desktopech

Pak si přidal certifikaci pro Lotus Notes, potřeboval nějaký komerční desktop soft a opět, Notesy jako Java aplikace by neměli mít problém. Notesy jsou dobrá volba, protože dost podniků na některých pozicích vystačí s kombem Notesy + prohlížeč a tak se jim to vrazí na levný netbook. Ideální kombo pro chudou afriku zejmena s pridanim lotuslive.com aby se nemusely starat o servery z důvodů že to neumějí. Toto kombo ovšem vzbudilo dost  zájem i mimo afriku a tak asi po měsíci ho byl donucen nabízet i pro USA. Stejná funkcionalita - 3x vyšší cena; obchod je obchod.

Tímhle přetáhl lidi od SLED a RHED. Nabízel v podstatě totéž za výrazně nižší cenu - bez supportu zdarma na co podniky slyšely. Naprostá většina našich zákazníků přešla u jednoaplikačních desktopů (povětšinou fullscreen webovky) z důvodů úspor cen za support na ubuntu. Dneska o koupi těhlech dvou desktop linux dister do podniku už nikdo neuvažuje ostatně při cenách SLED 120 USD ročně za 1 počítač (navíc se to rok od roku zdražuje) se není čemu divit.