I na MFF si člověk může naskládat poměrně hodně programovacích předmětů, pokud chce. Já jsem zaměřený víc do teoreticka a umělé inteligence, tak si vybírám spíš předměty z téhle oblasti.
Obtížnost závisí na množství nazpaměť naučených věcí. Takže to těžké je pouze ve smyslu zapamatování. To je obtížnost pro lopaty, a proto z toho také lezou ve velkém množství.
To je jako s tím vtipem, kdy student MFF chce jen jeden den a skripta, ne? Proč asi 
Hah. Ani náhodou, javamane.
Pamatuju si na zkoušku z jedné matematiky (pro část lidí povinná, pro část povinně volitelná. Doporučená na třeťák, ale do druháku skvěle pasuje.). Zkouška se skládala ze tří částí:
1) Nejprve tam bylo několik menších příkladů na menší výpočty a jednoduchou aplikaci definic a vět.
2) Dále tam bylo za úkol zformulovat a dokázat větu z přednášky.
3) A jako poslední příklad dostal člověk tvrzení (které nikdy dřív neviděl. Nebylo ani na přednášce, ani na cvičeních, ani v příkladech ze zkoušek z loňských let, prostě nikde.) a měl rozhodnout, jestli je pravdivé nebo ne, a dokázat to.
Za typicky matfyzácké považuji, že na mém termínu zkoušky byla větší úspěšnost v řešení příkladu 3), než u příkladu 2). ..a ta úspěšnost nebyla malá.. ..člověk se prostě za prvák naučí celkem pěkně dokazovat... Podle mě je to zapříčiněno tím, že veškerá matematika se tu učí klasickým stylem definice, věta, důkaz, a také tím že část cvičení například z kombinatoriky a grafů probíhala tak, že jsme se měli samostatně zamyslet nad nějakými příklady a mezi nimi bylo dost často i dokázat, jestli je něco pravda nebo ne. Podobně tam fungovaly i domácí úkoly.
Podobně si pamatuji zkouškovou písemku z lineární algebry II, kde byl krom dalších věcí jeden velký příklad, který byl pokaždé jiného typu. Ten příklad samozřejmě stál na látce, která se odpřednášela, ale ani omylem to není o tom, že by někdo jenom změnil čísla a jinak by to byl tentýž příklad, jako se řešil třeba na cviku, nebo byl loni na zkoušce. Ale dalo se to. Ony ty matematiky mají velké synergie co se týče nějakých "matematických dovedností", a když pořád člověk řeší, jak se něco dokazuje, tak mu to už ani nepřijde. Naopak si pamatuju, že jsem z té zkoušky odcházel vyloženě spokojenej, protože ten příklad byl fakt hezkej a měl jsem pocit, že i ta zkouška mi něco dala.... ..že jsem si prostě pěkně zapřemýšlel nad zajímavým problémem..
//Jinak, rozhodně nechci říct, že by matematika na informatice byla na úrovni matematiky na matice, ale pořád se tam člověk naučí dost.
A nebojte. Dá se to zvládnout. ;-) Systém je nastavený tak, aby do člověka vysokoškolský přístup k matematice prostě dostal.
Mimochodem, osobně tu matematiku považuju za hodně užitečnou. Člověk jednak dostane aparát a schopnosti na umlácení dost problémů, druhak se pak člověk se jednak orientuje v textech, které psali jiní o různých technologiích stojících na matematice (třeba o umělé inteligenci), za třetí má základy toho, jak vysokoškolská matika funguje (což je super, protože člověk pak má šanci se naučit i matematiku, kterou ještě nepotkal kdykoliv když to v budoucnosti potřebuje), a za čtvrté člověku pomáhají dovednosti ohledně dokazování i v informatických záležitostech..
Třeba u předmětu jako jsou aproximační a pravděpodobnostní algoritmy (povinně volitelný a dost fajn předmět pro třeťák), který se zabývá tím, že když některé problémy (třeba Travelling salesman problem) nemůžeme vyřešit přesně, mohli bychom je zkusit řešit alespoň přibližně. Člověk tam v domácích úkolech dokazuje věci jako "jak moc dobře může nějaká jednoduchá skupina algoritmů řešit nějakou úlohu"... A to je podle mě jen zamaskovaná matematika...
Jen na vysvětlenou:
povinný předmět = člověk, který má nějaké zaměření ho musí absolvovat
povinně volitelný předmět = člověk, který má nějaké zaměření si musí vybrat určitý počet předmětů ze skupiny, ve které je i tento předmět
67 Odpovědí
28495 Zhlédnutí