Jak se pozná senior

[ava]

      println(
        (1 to 10).map(x ⇒
          (1 to 10).map(y ⇒ f"${x * y}%3d").mkString(" ")
        ).mkString("\n")
      )

[Reklama]

[gll]

Kód: [Vybrat]

for (1..10 X* 1..10).map(*.fmt('%3d')).rotor(10) {.fmt.say}


[gll]

Super. fmt umí formátovat i dvojrozměrná pole.

Kód: [Vybrat]

say ((1..10) <<*>> (1..10,)).fmt('%3d', '\n')

nebo

Kód: [Vybrat]

say (1..10 X* 1..10).rotor(10).fmt("%3d", "\n")

Vaše zaostalé jazyky bez metaoperátorů se nechytají.

[andy]

Kód: [Vybrat]

say (1..10 X* 1..10).rotor(10).fmt("%3d", "\n")

Vaše zaostalé jazyky bez metaoperátorů se nechytají.

http://pointfree.io/ mi vygenerovalo tohle:

Kód: [Vybrat]

mapM_ putStrLn ((([1..10] >>=) . (printf "%4d" .) . (*)) <$> [1..10 :: Int])
Ale to už je cvičení na IQ testy - kdo pochopí, co to dělá.... (já bych to nepochopil).

[gll]

Kód: [Vybrat]

say (1..10 X* 1..10).rotor(10).fmt("%3d", "\n")

Vaše zaostalé jazyky bez metaoperátorů se nechytají.

http://pointfree.io/ mi vygenerovalo tohle:

Kód: [Vybrat]

mapM_ putStrLn ((([1..10] >>=) . (printf "%4d" .) . (*)) <$> [1..10 :: Int])
Ale to už je cvičení na IQ testy - kdo pochopí, co to dělá.... (já bych to nepochopil).

Tak tohle je drsné. To bych nechtěl po někom zdědit. Perl 6 dokáže být stručnější a současně čitelnější bez použití složitých konceptů.

[Reklama]

[andy]

Tak tohle je drsné. To bych nechtěl po někom zdědit. Perl 6 dokáže být stručnější a současně čitelnější bez použití složitých konceptů.

No vždyť jsem to taky musel dát do toho generátoru point-free syntaxe, sám bych to nevyrobil... normálně to vypadá takhle:

Kód: [Vybrat]

mapM_ putStrLn $ map (concatMap (printf "%4d")) [ map (*x) [1..10] | x <- [1..10 :: Int]]A to už je v pohodě čitelné

[spasitel]

tvl co za prasarny to pisete? to jako musi byt radost s vama pracovat, kdyz nekdo po vas musi cist tyhle sracky

[Youda]

tvl co za prasarny to pisete? to jako musi byt radost s vama pracovat, kdyz nekdo po vas musi cist tyhle sracky

Tyhlety contesty jsou urcity druh programatorske onanie.
Zapsat ulohu tak, ze vypada jako porucha na lince. Pak se placaj po zadech, jaci to jsou chlapaci, ze tem human obfuscator zpraskum po delsim zahloubani rozumi. A komu to prijde jako pakarna, ten je hlopa lama.
V enterprise svete jse videl i opacny konec programatorske onanie. Udelat tenhle ukol na OSGi containeru s vizualizaci na Eclipse RCP, interni prenos cislic pres ActiveMQ message bus. Tenhle pristup ake ma svije racio, kdyz pottebujes ohromit projektaka zakaznika, aby za generator nasobilky zaplatil pul mice

[vera p.]

I am watching you ...

[Tuxik]

Víte prd, jak se vypisuje násobilka...

Kód: [Vybrat]

+++++++++++++>
++++++++++++++++++++++++++++++++>
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
<...>+.<...>+.<...>+.<...>+.<...>+.<...>+.<...>+.<...>+.<...>+.<..>--------.-.<<.
>...>++.<...>++.<...>++.<...>++.<..>-------.-.<..>+.+.<..>-.+++.<..>---.+++++.<..>-----.+++++++.<..>------.--.<<.
>...>+++.<...>+++.<...>+++.<..>--------.+.<..>-.++++.<..>----.+++++++.<..>------.-.<..>+.++.<..>--.+++++.<..>----.---.<<.
>...>++++.<...>++++.<..>-------.+.<..>-.+++++.<..>----.--.<..>++.++.<..>--.++++++.<..>-----.-.<..>+.+++.<..>--.----.<<.
>...>+++++.<..>----.-.<..>+.++++.<..>---.--.<..>++.+++.<..>--.---.<..>+++.++.<..>-.----.<..>++++.+.<..>.-----.<<.
>...>++++++.<..>-----.+.<..>-.+++++++.<..>------.++.<..>-.---.<..>+++.+++.<..>--.--.<..>++.++++.<..>---.-.<..>++.------.<<.
>...>+++++++.<..>------.+++.<..>--.-.<..>+.++++++.<..>-----.++.<..>-.--.<..>++.+++++.<..>----.+.<..>.---.<..>++++.-------.<<.
>...>++++++++.<..>-------.+++++.<..>----.++.<..>-.-.<..>++.----.<..>++++.++++.<..>---.+.<..>.--.<..>+++.-----.<..>++++++.--------.<<.
>...>+++++++++.<..>--------.+++++++.<..>------.+++++.<..>----.+++.<..>--.+.<..>.-.<..>++.---.<..>++++.-----.<..>++++++.-------.<..>++++++++.---------.<<.
>..>+.-.<..>++.--.<..>+++.---.<..>++++.----.<..>+++++.-----.<..>++++++.------.<..>+++++++.-------.<..>++++++++.--------.<..>+++++++++.---------.<.>+.-..
Tohle je jazyk budoucnosti

edit, původně to bylo na jedné řádce, ale nevynikla ta krása

[gll]

Tak tohle je drsné. To bych nechtěl po někom zdědit. Perl 6 dokáže být stručnější a současně čitelnější bez použití složitých konceptů.

No vždyť jsem to taky musel dát do toho generátoru point-free syntaxe, sám bych to nevyrobil... normálně to vypadá takhle:

Kód: [Vybrat]

mapM_ putStrLn $ map (concatMap (printf "%4d")) [ map (*x) [1..10] | x <- [1..10 :: Int]]A to už je v pohodě čitelné

To je téměř stejně dlouhé jako řešení v c. Slušný jazyk by měl umožňovat vygenerování podobné tabulky jedinou vektorizovanou operací, pouze s použitím vestavěných funkcí a operátorů.

Kód: [Vybrat]

[ map (*x) [1..10] | x <- [1..10 :: Int]]

dělá to stejné co hyperoperátor <<*>> v perlu 6. Tisk tabulky je také hodně ukecaný a printf ani není součástí prelude. Haskell sucks.

[javaman ()]

Pán bude zřejmě odborník

[Lol Phirae]

ale nevynikla ta krása

Mám u tebe pivo, skončilo na monitoru. 

[Rad]

No tak si to užijte v céčku, když jinak nedáte...

Kód: [Vybrat]

#include <stdio.h>
#include <string.h>

#define XSIZE 10
#define YSIZE 10

int main() {
    int number, x, y, max_len, cur_len, spaces;
    char number_str[10];
    snprintf (number_str, 10, "%d", XSIZE*YSIZE);
    max_len = strlen(number_str);
    for (y=1; y<=YSIZE; y++) {
        for (x=1; x<=XSIZE; x++) {
            number = x*y;
            snprintf (number_str, 10, "%d", number);
            cur_len = strlen(number_str);
            for (spaces=cur_len; spaces<=max_len; spaces++)
                printf ("%s", " ");
            printf ("%s", number_str);
        }
        printf ("%s", "\n");
    }
}

a return mas kde, kdyz uz to neni jako void?

[gll]

Trošku mi to připomíná https://wiki.haskell.org/The_Fibonacci_sequence

Kód: [Vybrat]

@fib = 0, 1, *+* ... *;