Ano, obrovskou výhodou Gentoo je možnost dlouhou dobu zachovat původní verzi "balíku" (samozřejmě s potřebnými verzemi závislostí), při současném zachování zbytku systému v aktuálním stavu. Případně je možné na jinak stabilní systém nainstalovat nějaký live balík (poslední vývojová verze, v Gentoo označovaná jako 9999). A to vše při zachování konzistence zbytku. To je s jinými distry většinou velmi komplikované (vyžaduje to speciální balíky zkompilovat "růčo" a závislosti si udržovat sám).
Ale je jasné, že na takové to domácí osobní mailíkování je nezbytné mít doma rack se serverem s několika mnohojádrovými xeony, stovkami GB RAM a místo disků SANku. K tomu samozřejmě dvě nezávislé optické přípojky, dva dodavatele elektřiny, obří UPS a diesel agregát. Na tom všem samozřejmě SUSE nebo RH s placeným supportem. Tak je to po javamenovsku a tak je to správné. No co, alespoň se na tom výkon javy skoro přiblíží cěčku na 386ce
javamana kľudne môžeš utĺcť po hlave jeho vlastnou lopatou, ale na výkon Javy mi nešahaj. Pokiaľ je pre mňa zložité aby som to napísal v Bashi, tak to urobím v Jave. Urobené to mám hneď, funguje to a je to kupodivu aj rýchle.
Pred veľa rokmi som si v Jave napísal malý interpret Foxky, kupodivu rovnaký kód sa vykonal rýchlejšie v mojom interprete ako v skriplenej VFP od M$ na tom istom železe. Samozrejme Java bežala pod Gentoo a VFP na wydlách, tuším xp/sp2 (sp3 som už nikdy nemal) - to už išla celá ntfs partišna do prepadliska dejín.
Prvý mailserver som mal na FreeBSD už ani neviem ktorej verzie, bolo tam nejaké Pentium asi 133MHz a 64MB SDRAM a frčalo to riadne rýchlo.. Keby na tom M$ pustil ten svoj Excanche, tak sa celkom isto dosere..
Radšej ignoruj túto už zvrhnutú diskusiu a začni písať článok, prípadne seriál, chcem si ho už prečítať, najlepšie ešte dnes.