Vydírání je silné slovo, ale v pořádku to není.
šel bys týden před koncem záruky reklamovat zboží? Je to nefér?
Problém s přirovnáními je, že většinou situaci spíš zamlží. Pokud mi někdo prodá zboží s tím, že je v pořádku a že mám právo ho do určitého data reklamovat, pokud v pořádku nebude, tak není absolutně nic neseriozního jít reklamovat.
Pracovní smlouva je dohoda, která říká, že u vás budu pracovat za tolik a tolik. Je v pořádku v souladu s dohodou do 3 měsíců říct - nechci zde pracovat. Ale říct - chci zde pracovat, ale chci oproti dohodě více peněz, to seriozní není.
Něco jiného by bylo, kdyby ten zaměstnanec přišel a řekl - tyhle a tyhle konkrétní věci nejsou tak, jak jsme se dohodli - za těchto podmínek jsem tady ochoten zůstat za X tisíc navíc, jinak jdu jinam. To je v pořádku (pokud ty nesplněné sliby nejsou jenom hloupé záminky). Rozdíl mezi seriozním a neseriozním jednáním může záviset na mnoha věcech.
Já jo. Možná bych z toho měl blbej pocit, kdyby to obchod mýho kamaráda, ale u běžnýho komerčního zelenýho mimozemšťana by mi to bylo jedno. Obě strany se nějak smluvně dohodly, a ta dohoda platí pro všechny.
Proč bys měl mít blbý pocit, reklamovat zboží u kamaráda? Blbý pocit by měl mít pouze on a to pouze v případě, kdy ti vědomě prodal zboží o kterém ví, že kolem konce záruky odchází (a neřekl ti to).
Na druhý straně taky většinou žádní mirkové dušínové nejsou - korporát ve kterým jsem pracoval najal omylem nějakýho fakt levýho člověka - tak se mu zadaly nějaký jednodušší práce který bylo potřeba udělat a den (+-) před ukončením zkušební doby - bye bye bez nějakýho předchozího varování.
Člověk byl levý, tak se ho v souladu s dohodou zbavili. Nevidím zásadní problém. Jak dopředu člověka varovat, co s ním zamýšlím, to by bylo na samostatnou diskuzi.