Tohle myšlení - že když to nezajímá třeba uživatele JardaP, tak je to k ničemu a určitě to nezajímá nikoho - mi připomíná chování Poetteringa. Ten si taky myslí, že když to je dobře podle něj, tak to bude vyhovovat všem.
Mozna by ses tedy mel rozepsat o tom, komu presne paralelni start zachrani zivot. Na strojich s plotnovym diskem te to moc nevytrhne, protoze kvuli tomu akorat budou drncet hlavy disku a zrychleni nebude zrovna zazracne. Na strojich s SSD take ne, protoze start je znacne zrychlen uz tim, ze neni nutne prestavovat hlavy a nekolik dalsich vterin ti muze byt ukradeno.
Teorie hezká, nějaké měření, testy a ták by nebyly?
A sluzby, ktere jsou tak kriticke, ze extra minuta startu zpusobi pad ctyriceti letadel nebo vymreni celeho oddeleni intenzivni pece, by nemela viset na jednom serveru - viz HA. Co ale na serveru zarucene potrebujes, je stabilni a odladeny init system, ne takovy, ktery ti kazdou chvili neco rozesere. A tim systemd zdaleka neni a kdovi, jestli kdy bude.
Docházejí relevantní argumenty, tak se začne o záchranách životů či naopak o vymírání? :-D
Mám dotaz: Ono někomu paralelní rychlý start vadí? Z těch argumentů to tak vypadá.
A prosím nespojovat princip a myšlenku paralelního startu a doprasený systemd. Spousta věcí se mi na tomhle kusu softu vůbec nelíbí. Vyrábí to příliš problémů a na serveru mi to taky extra vadí. S tím, že je potřeba (nejen) na serveru stabilní a odladěný (nejen) init, souhlasím na 110%.
Nesmíš to pořád brát podle sebe a svého atomového stroje... Já mám čtyřjádro a nevím proč by se při startu měl HW flákat a já čekat zbytečně dlouho
. Mám rád, když můj PC pracuje pro mě.
Praxe ukazuje, ze uzivatele jsou ochotni snaset i start Widli, ktery trva celou vecnost a nasledne si pak jeste aspon deset minut (ne-li dve hodiny) kousou nehty, nez dobehne widloupdate a update antiviru. Tak opravdu nevim, proc je nutno resit paralelizaci startu sluzeb na Linuxu s vyhodou zrychleni tartu o pul minuty. Z hlediska uzivatele by bylo mnohem prinosnejsi, kdyby na kazdem stroji bez vyjimky v Linuxu fungoval suspend a hibernate. Linux, az do doby, nez se objevil systemd, byl OS, ktery se nemusel restartovat jako Widle. Zrychlei startu je tedy mnohem mene zajimave, nez funkcni a rychle probuzeni z hibernace.
1. Nevím proč se mám řídit v Linuxu nějakými uživateli Windows, navíc zkušenost a praxe je opačná, uživatelé si lebedí v tom, když nemusejí čekat
2. Osobně mám se Suspend a Hibernate problémy častěji na Windows
3. Problémů, které vznikají díky systemd je na můj vkus vážně příliš. Nevadilo by mi, kdyby to šlo vyměnit za něco jiného, než to odladí a prokáže to případné kvality, problém je v tom, že se to zakouslo tak moc, že se toho zbavuje blbě.
BTW. poslední problém (když nepočítám tento) jsem měl se systemd takový, že mi ten šmejd odmítl restartovat komp. Stalo se mi, že se mi zbláznila grafika po nějakých 3D čachrech, takže se to nedalo ovládat, protože to zamrzlo X server. Tak říkám pohoda, přihlásím se z notesu SSHčkem, a rebootnu to vzdáleně jak vždy a jak jsem byl zvyklý.
SSH přihlášení v pohodě a když jsem dal reboot, tak si to dovolilo protestovat, že prej by to nebylo transakčně v pohodě. Dokonce ani donucovací přepínače nepomohly. V tu chvíli jsem si připadal jako ve Windows ):-(
54 Odpovědí
8480 Zhlédnutí