Jaký programovací jazyk zvolit?

[gl]

Důvod je ten, že testování návratových hodnot občas vede k daleko přehlednějšímu kódu. Rozhodně netvrdím, že vždycky. Hodí se to, pokud ošetřuju chybu hodně blízko místa vzniku a vím že se to bude stávat celkem často. Jako dobrý příklad mi přijde třeba parsování vstupu od uživatele. V Javě třeba spoustě lidí chybí něco jako TryParseInt.

Pokud myslíš TryParseInt z c#, tak to bych stejně asi většinou použil takto:

Kód: [Vybrat]

int intValue = int.TryParse(stringValue, out intValue) ? intValue : 0;

Není to o moc bezpečnější než funkce vyhazující výjimku.

[Reklama]

[JSH]

Pokud myslíš TryParseInt z c#, tak to bych stejně asi většinou použil takto:

Kód: [Vybrat]

int intValue = int.TryParse(stringValue, out intValue) ? intValue : 0;

Není to o moc bezpečnější než funkce vyhazující výjimku.

Nula pro libovolný nečíselný brajgl je málokdy to, co by člověk chtěl.

[JSH]

Return bez parametru jsem už hodně dlouho nepoužil. U funkcí mi return vrací výsledek, u procedur stavový kód provedené operace nebo počet provedených změn. Break mi prostě nevyhovuje.

Neargumentuješ náhodou celou dobu, že je lepší místo chybových kódů používat výjimky? Stavový kód je jeden konkrétní příkad chybového kódu.

[Kit]

Return bez parametru jsem už hodně dlouho nepoužil. U funkcí mi return vrací výsledek, u procedur stavový kód provedené operace nebo počet provedených změn. Break mi prostě nevyhovuje.

Neargumentuješ náhodou celou dobu, že je lepší místo chybových kódů používat výjimky? Stavový kód je jeden konkrétní příkad chybového kódu.

Spíše naopak, chybový kód je příkladem stavového kódu. Stav HTTP 200 rozhodně není chybou, ale stavem, že je vše OK. Stavový kód může volající ignorovat, ale výjimku musí zpracovat nebo předat dále. Výjimku by neměl polykat, může ji konvertovat do stavového kódu (např. HTTP 404).

Vše závisí na definovaném rozhraní. Buď přímo uvnitř aplikace, anebo mezi aplikacemi.

[JSH]

Spíše naopak, chybový kód je příkladem stavového kódu. Stav HTTP 200 rozhodně není chybou, ale stavem, že je vše OK. Stavový kód může volající ignorovat, ale výjimku musí zpracovat nebo předat dále. Výjimku by neměl polykat, může ji konvertovat do stavového kódu (např. HTTP 404).

Vše závisí na definovaném rozhraní. Buď přímo uvnitř aplikace, anebo mezi aplikacemi.

Tohle ale přece tvrdím celou dobu. Občas je lepší použít výjimky a občas zase stavové kódy.

[Reklama]

[Hapi]

Neměl jsem čas číst celé vlákno, tak snad nebudu někoho opakovat.

Sice přihlédnout k poptávce trhu je sice důležité. Ale myslím, že by se nikdo neměl tímto řídit majoritně. Každá práce by se měla dělat srdcem. A u této krásné profese to platí dvojnásob, protože vyžaduje neustálý rozvoj a sledování nejnovějších trendů.

Dejte si pozor, nikdo Vám objektivně neporadí jazyk. To že jeden říká, že mu přijde python lepší než java je jeho subjektivní názor a i kdyby to byla stokrát pravda. Tak pokud Vám se prostě nebude líbit, pak nemá smysl se ohýbat. Naštěstí existuje X jazyků.

Např: Někdo začíná u silně typových jazyků a cítí se omezován, tak přejde na slabě typové. Já naopak čím déle programuji, tím více tíhnu k jasným pravidlům.

Node.js je zajímavá technologie, ale co naplat, když Javasctript není můj šálek kávy a používání preprocessorů mi přijde jen jako když uklidíte tak, že nepořádek naházíte do místnosti kam se moc nechodí. Všude to máte pěkné, ale o tom nepořádku prostě víte.

Můžu snad podávat špičkové výkony, když nevěřím technologii ve které dělám?

Rozhodně se Vám ten jazyk musí líbit. Musí Vás bavit. Jasně, změnit ho můžete vždy, a většina znalostí je přenositelná, ale spousta také ne.

Další důležitá vlastnost je vyzrálost jazyka, komunita a množství a kvalita knihoven. Java už je lety prověrená, doplňují se tam víceméně jen nějaké ty lahůdky. Oproti tomu PHP po dvaceti letech dostává funkcionality, které jiná jazyky umí už od začátku.

Nespokojte se s tím, že Vám 100 lidí řekne: Java. To vám sdělí možná jen to, že jste se zeptal stovky javistů. Asi bych si vypsal jazyky, které připadají v úvahu a sepsal bych si subjektivní i objektivní plusy a mínusy...

[jurdo]

Keby sa kazdy komentar odvijal v podobnom duchu ako napisal Hapi, tak by uroven na roote vyrazne stupla.

[Ivan Nový]

Neměl jsem čas číst celé vlákno, tak snad nebudu někoho opakovat.

Sice přihlédnout k poptávce trhu je sice důležité. Ale myslím, že by se nikdo neměl tímto řídit majoritně. Každá práce by se měla dělat srdcem. A u této krásné profese to platí dvojnásob, protože vyžaduje neustálý rozvoj a sledování nejnovějších trendů.

Dejte si pozor, nikdo Vám objektivně neporadí jazyk. To že jeden říká, že mu přijde python lepší než java je jeho subjektivní názor a i kdyby to byla stokrát pravda. Tak pokud Vám se prostě nebude líbit, pak nemá smysl se ohýbat. Naštěstí existuje X jazyků.

Např: Někdo začíná u silně typových jazyků a cítí se omezován, tak přejde na slabě typové. Já naopak čím déle programuji, tím více tíhnu k jasným pravidlům.

Node.js je zajímavá technologie, ale co naplat, když Javasctript není můj šálek kávy a používání preprocessorů mi přijde jen jako když uklidíte tak, že nepořádek naházíte do místnosti kam se moc nechodí. Všude to máte pěkné, ale o tom nepořádku prostě víte.

Můžu snad podávat špičkové výkony, když nevěřím technologii ve které dělám?

Rozhodně se Vám ten jazyk musí líbit. Musí Vás bavit. Jasně, změnit ho můžete vždy, a většina znalostí je přenositelná, ale spousta také ne.

Další důležitá vlastnost je vyzrálost jazyka, komunita a množství a kvalita knihoven. Java už je lety prověrená, doplňují se tam víceméně jen nějaké ty lahůdky. Oproti tomu PHP po dvaceti letech dostává funkcionality, které jiná jazyky umí už od začátku.

Nespokojte se s tím, že Vám 100 lidí řekne: Java. To vám sdělí možná jen to, že jste se zeptal stovky javistů. Asi bych si vypsal jazyky, které připadají v úvahu a sepsal bych si subjektivní i objektivní plusy a mínusy...

Vtip je v tom, že PHP/FI už mělo pro svět webu takové praktické funkcionality, ke kterým se ostatní jazyky propracovaly až za 10 let, proto se PHP taky rozšířilo.

Trh rozhodně s větší pravděpodobností lépe, než individuální názor odborníka.

[NTL]

Hledáš magii, kde žádná není.

Vytisknout a nalepit na monitor. Povinně.
Zatímco si honíte péra při odstraňování else z kódů, tak jiní stihli dokončit další projekt.

[Kit]

Např: Někdo začíná u silně typových jazyků a cítí se omezován, tak přejde na slabě typové. Já naopak čím déle programuji, tím více tíhnu k jasným pravidlům.

Další důležitá vlastnost je vyzrálost jazyka, komunita a množství a kvalita knihoven. Java už je lety prověrená, doplňují se tam víceméně jen nějaké ty lahůdky. Oproti tomu PHP po dvaceti letech dostává funkcionality, které jiná jazyky umí už od začátku.

Vtip je v tom, že PHP/FI už mělo pro svět webu takové praktické funkcionality, ke kterým se ostatní jazyky propracovaly až za 10 let, proto se PHP taky rozšířilo.

PHP má dnes dynamické i statické typování, je možné si vybrat. Podobně je možné si vybrat, zda objekty budou třídní či prototypové. Mohu si vybrat, zda budu programovat špagetově, strukturovaně, funkcionálně či objektově. Vše mohu libovolně kombinovat dle potřeby. Pro někoho to znamená totální chaos, jiný si stanoví pevná pravidla a je v pohodě.

Ano PHP dnes dostává některé funkcionality, které jiné jazyky umí od začátku. Platí to však i naopak. PHP má mnoho vlastností, o kterých si ostatní jazyky nechávají jen zdát.

[Mirek Prýmek]

PHP má mnoho vlastností, o kterých si ostatní jazyky nechávají jen zdát.

Pokud je těch vlastností dosaženo tím, že "se všechno může"*, tak to není přednost. Nejvíc takových vlastností/možností má assembler... Procedurálněfunkcionálněobjektový kočkopes není žádá výhra, ale právě naopak. V programování je nejhorší, když si člověk "může vybrat".


* "všechno se může" znamená "o ničem nemám žádnou jistotu". Opravdu zajímavé vlastnosti jazyk získává tím, že něco zakáže, ne tím, že něco povolí. Něco zakázat znamená dávat garance.

[Ivan Nový]

PHP má mnoho vlastností, o kterých si ostatní jazyky nechávají jen zdát.

Pokud je těch vlastností dosaženo tím, že "se všechno může"*, tak to není přednost. Nejvíc takových vlastností/možností má assembler... Procedurálněfunkcionálněobjektový kočkopes není žádá výhra, ale právě naopak. V programování je nejhorší, když si člověk "může vybrat".


* "všechno se může" znamená "o ničem nemám žádnou jistotu". Opravdu zajímavé vlastnosti jazyk získává tím, že něco zakáže, ne tím, že něco povolí. Něco zakázat znamená dávat garance.

Socialismus nefugnuje. Zářným příkladem je Javascript a jeho paskřivení obezličkami implementované neprototypové OOP. Člověk má být svobodný, má mít možnost hřešit, a kvalitu pak představuje dobrovolné nehřešení. Kaviltní má být autor a ne jazyk.

[Kit]

PHP má mnoho vlastností, o kterých si ostatní jazyky nechávají jen zdát.

Pokud je těch vlastností dosaženo tím, že "se všechno může"*, tak to není přednost. Nejvíc takových vlastností/možností má assembler... Procedurálněfunkcionálněobjektový kočkopes není žádá výhra, ale právě naopak. V programování je nejhorší, když si člověk "může vybrat".

* "všechno se může" znamená "o ničem nemám žádnou jistotu". Opravdu zajímavé vlastnosti jazyk získává tím, že něco zakáže, ne tím, že něco povolí. Něco zakázat znamená dávat garance.

Jazyky s jedním paradigmatem jsou prakticky nepoužitelné nebo přinejmenším neoblíbené. V případě multiparadigmatického jazyka záleží na sebekázni programátora, aby vestavěné funkce či syntaktický cukr používal správným způsobem. C# má syntaktický cukr pro gettery a settery a jaký paskvil z toho vznikl. Kdekdo toho zneužívá.

[Mirek Prýmek]

V případě multiparadigmatického jazyka záleží na sebekázni programátora

Ještě jednou: omezení dává znalost, ze znalosti plynou garance. Pokud nevím, jestli programátor udržel sebekázeň, nemám žádnou znalost a tímpádem ani garanci ani optimalizaci.

[Mirek Prýmek]

Jazyky s jedním paradigmatem jsou [...] přinejmenším neoblíbené.

Nejoblíbenější deník v Česku je Blesk.