Jaký je stav v IT teď a výhledově do budoucna co se týká schopných lidí?

[Ivan Nový]

Čulíka sice moc nemusim, ale tahle debata mi příde zajímavá:
Debata s Janem Čulíkem o školném
https://www.youtube.com/watch?v=BsQmdwgnxWA

Jak už tady někdo vzpomenul, jak to udělat, aby se nerušily obory které nemají okamžité uplatnění a týká se to i té vaší oblíbené matiky. Různé teorémy, postupy najdou uplatnění až třeba mnoho (desítek) let poté, co byly vynalezeny.
Zabránit tomu, aby se ze škol nestaly fabriky na peníze.
Uvědomuje si vůbec někdo, že když taková škola dá přednost bohatýmu Arabákovi nebo Číňanovi před domácíma, tak tím si vlastně sami na sebe vychováváme konkurenci?
Já osobně nejsem apriori proti školnýmu. Ale ať je to kompenzováno třeba tím, že se sníží daně, protože samozřejmě když to nebude placeno z daní, tak se mohou snížit. Ať má navíc ještě takový absolvent pár let po studiu další daňové úlevy.

Komerce potřebuje reklamu a reklama potřebuje osobnosti, tedy v případě vysoké školy, osobnosti a obory ze základního výzkumu. Za školu kde učí samí praktici nikdo platit nebude, bude mu chybět nimbus výjimečnosti, který škole dají jen nepraktičtí teoretici. Školy budou mezi sebou konkurovat, a v konkurenčním boji nezvítězíte pomocí nějakých šedých myší, ale právě díky osobnostem. Viz třeba komerční sport, který takové osobnosti vyrábí uměle, pomocí médií, aby se lépe prodával. Svět je dokonalý. Vysoké školy vznikly díky snaze soustředit takové osobnosti na jedno místo, ke chvále panovníka. Vzdělání byla až sekundární motivace.

Idealista nebo bl.ec? Teď lituju, že na tu není podobný systém jako na abclinuxu, který umožňuje blokovat externality.

V USA takto vysoké školství funguje, a nebo fungovalo, stahují k sobě osobnosti mezi profesory, ty pak vystavují na odiv, a za nadané sportovce platí i školné, aby jejich škola byla slavnější. Svět je dokonalý a nepotřebuje být řízen ministerstvem a ani žádnou radou moudrých.

[Reklama]

[Tuxik]

Stav je špatný, a bude ještě horší: http://retrocip.cz/noveho-psa-starym-trikum-nenaucis/

Jako dobrá ilustrace poslouží Ivan Nový

Ale ten článeček je NÁDHERA! Problém je v tom, že kdyby se dnes někdo snažil alespoň časově kritické části kódu opravdu optimalizovat, najednou by se zjistilo, že se nám současné servery nudí a neví, co s pamětí a dalších několik let nebude potřeba nic upgradovat. No a to by byl konec
Na stanicích, ať si patlá kdo chce co chce. ty mají výkonu už tak moc.

[Jurdo]

v dnesnej dobe, kedy HW ide nezvratnou rychlostou dopredu, tak je to lacnejsie riesenie, ako optimalizovat kod. To ale manazerom nevysvetlis, vsak vacsina manazerov su tupci 

[Ivan Nový]

Stav je špatný, a bude ještě horší: http://retrocip.cz/noveho-psa-starym-trikum-nenaucis/

Jako dobrá ilustrace poslouží Ivan Nový

Radovane, vy působíte jako stařec, ale stařec nejste :-)))

[Ivan Nový]

v dnesnej dobe, kedy HW ide nezvratnou rychlostou dopredu, tak je to lacnejsie riesenie, ako optimalizovat kod. To ale manazerom nevysvetlis, vsak vacsina manazerov su tupci 

To jsou věci co se řešily už před 40 lety, a řeší stále, taky bývaly diskuze zda používat při konstrukci procesorů mainframů čisté hw řešení (rychlejší), nebo PLA automaty a mikrokód (pomalejší, ale pružnější umožňující rozšiřovat instrukční sadu).

[Reklama]

[Tuxik]

v dnesnej dobe, kedy HW ide nezvratnou rychlostou dopredu, tak je to lacnejsie riesenie, ako optimalizovat kod. To ale manazerom nevysvetlis, vsak vacsina manazerov su tupci 

Proto mi přijde dobrý model tak 5-10 Java/C# lopat a k tomu jeden frajer, kterej tuší, co je to optimalizace Je zbytečné předělávat programový balast, krátké funkce bez cyklů, nebo s krátkými cykly, ale kolikrát by stačilo vytáhnout jen kousky uvnitř cyklů a vylepšit je. Ať mi nikdo neříká, že ušetřit čtvrtinu serverů, čtvrtinu energie, čtvrtinu údržby se nevyplatí. A když se to má navíc jako řešení nabídnout zákazníkovi, který za takový SW zaplatí stejně, možná i víc a ještě na tom v součtu ušetří, tak nevidím důvod, proč by si neměl vybrat lepší a úspornější řešení (pokud zákazníkem není stát, tam je to samozřejmě jinak )

[Ivan Nový]

v dnesnej dobe, kedy HW ide nezvratnou rychlostou dopredu, tak je to lacnejsie riesenie, ako optimalizovat kod. To ale manazerom nevysvetlis, vsak vacsina manazerov su tupci 

Proto mi přijde dobrý model tak 5-10 Java/C# lopat a k tomu jeden frajer, kterej tuší, co je to optimalizace Je zbytečné předělávat programový balast, krátké funkce bez cyklů, nebo s krátkými cykly, ale kolikrát by stačilo vytáhnout jen kousky uvnitř cyklů a vylepšit je. Ať mi nikdo neříká, že ušetřit čtvrtinu serverů, čtvrtinu energie, čtvrtinu údržby se nevyplatí. A když se to má navíc jako řešení nabídnout zákazníkovi, který za takový SW zaplatí stejně, možná i víc a ještě na tom v součtu ušetří, tak nevidím důvod, proč by si neměl vybrat lepší a úspornější řešení (pokud zákazníkem není stát, tam je to samozřejmě jinak )

protože zákazník specifikaci změní za pochodu a na optimalizace nezbude čas, nebo budou překážet. Spíše by toho šlo dosáhnout školením vývojářů a vyžadováním dodržování nastavených standardů.

Z hlediska evoluce sw, dobře napsaný program brání adaptaci, protože dlouhou dobu vyhovuje a reálný svět se více vzdálí tomu stavu, jaký kdysi zachytil. Uživatelé dokáží zneužít ke svým potřebám i zastaralý program, často kombinací funkcí, které by autora programu ani nenapadly.

Paradoxně špatně napsaný program drží s realitou krok více, protože je častěji obměňován, uživatelé se ho snáze vzdají.

Jednotlivec nedokáže rozhodnout, zda jsou z hlediska celku optimálnější náklady na energii, hw, nebo optimalizace sw. To snad dobrý programátor, či matematik chápe.

[Tuxik]

protože zákazník specifikaci změní za pochodu a na optimalizace nezbude čas, nebo budou překážet. Spíše by toho šlo dosáhnout školením vývojářů a vyžadováním dodržování nastavených standardů.

Ano, onen slavný agilní vývoj, aneb alias pro "nevíme, co chceme", případně "nechápeme zákazníka a bojíme se to přiznat". Školení je v mnoha firmách na úrovni "najdi si to ve svým volnu na netu" a na dodržování pravidel by musel dohlížet opět nějaký guru a ne managor, kterej neví, co mu lopaty říkají, ale je důležitej.

Z hlediska evoluce sw, dobře napsaný program brání adaptaci, protože dlouhou dobu vyhovuje a reálný svět se více vzdálí tomu stavu, jaký kdysi zachytil. Uživatelé dokáží zneužít ke svým potřebám i zastaralý program, často kombinací funkcí, které by autora programu ani nenapadly.

Ano, kreativita některých uživatelů nezná mezí, často je způsobená tím, že uživatel neřekne, co by se mu hodilo, protože když to řekne, tak odpověď je "za ty prachy takovou blbost implementovat nenecháme, poradil jsi si doteď, tak neotravuj". Na druhou stranu, pokud bude chtít managor, aby byla tabulka růžová, tak na penězích nezáleží, i kdyby se kvůli tomu měla půlka GUI předělat.

Paradoxně špatně napsaný program drží s realitou krok více, protože je častěji obměňován, uživatelé se ho snáze vzdají.

Dobře napsaný a dobře zdokumentovaný program s vyřešenými testy může udržovat kdokoliv na úrovni původního tvůrce, případně i lehce pod jeho úrovní i po letech. Já vím, dokumentace a testy jsou sprosté slovo, protože je to moc práce, času a potažmo peněz.

Jednotlivec nedokáže rozhodnout, zda jsou z hlediska celku optimálnější náklady na energii, hw, nebo optimalizace sw. To snad dobrý programátor, či matematik chápe.

Na to by bylo potřeba asi vypracovat nějakou studii, ale logicky vzato,  optimalizovaný kód potřebuje méně výkonu, tudíž úspora je jednoznačná. V některých případech je možno dosáhnout i řádových posunů, špatně napsané algoritmy s kvadratickou a vyšší náročností lze v některých případech optimalizovat na lineární, něco je možné paralelizovat atd. Pokud 30 zaměstnanců kouká do točícího se kolečka nezdravě dlouho, tak vzniká neproduktivní čas, většina lidí ztrácí koncentraci, takže i další výkon bude ovlivněn. Osobně si myslím, že u větších projeků se prostě ten jeden velmi dobře zaplacenej člověk vrátí, obzvlášť, pokud to není projekt pouze interní, ale jedná se o produkt určený k prodeji.

[Ivan Nový]

Ad Tuxík, ty studie vypracoval už Turing a Godel. Ano, k optimálnímu rozdělení zdrojů dospějete, když prvek systému maximalizuje zisk, nebo minimalizuje náklady. Ale to neřeší náš případ, kdy náklady jsou víceméně stejné, ale jinak rozvržené (poměr hw a sw), a to jednotlivec nedokáže rozhodnout, to umí jen trh, protože ten to počítá dynamicky a komplexně se všemi možnými závislostmi napříč systémem a v čase se ten poměr dynamicky proměňuje, tak jak to vyžaduje aktuální stav systému.

Jinak s odpovědí souhlas.

Aplikace je vždy otiskem reality doby kdy vznikala, minimálně otiskem technologie té doby. Takže platí i to co jsem napsal. I snadná udržovatelnost může být paradoxně na závadu, konzervuje totiž minimálně technologie dané doby. Což při určitých trajektoriích vývoje systému nemusí být optimální. Ale může, ovšem jednotlivec to není schopen rozpoznat. Zde se řídí kolektivním vědomím, či inteligencí - módou.

Ale stejně je to v živé přírodě, kdy spolu koexistují různé formy, které vznikaly v různých dobách. Rozhoduje míra adaptace na na dané podmínky, či odolnost proti nim.

Například dnešní REST API aplikace budou odolné jako krokodýli, lze totiž na ně navěsit jakékoliv UI  a vložit je do jakýchkoliv budoucích systémů. Jsou vhodné i proto, aby si je adaptovala AI.

Třeba takové Eclipse Che, má REST API, které umožňuje například přes REST API projekt sestavit a stáhnout si výsledek, takže je možné psát aplikace, které automatizovaně upraví parametry sestavení a sestaví univerzální projekt na míru jeho určení. Nemusíte na daném stroji budovat žádné vývojové prostředí, stačí jen, když bude mít přístup k serveru s Eclipse Che a projektem. A autor aplikace to má taky skoro zadarmo, protože je to součástí IDE, které k vývoji použije.

[Tuxik]

S tím porovnáním s přírodou trochu nesouhlasím. Aplikace tvoří bastlíři, o jejich nákupu/použití rozhodují manažeři, kteří s tím možná ani nebudou pracovat a kolikrát ani netuší, k čemu je to dobrý, v mnoha případech vyhrává horší a dražší řešení atd atd. V přírodě by celý tento IT ekosystém měl podle všeho už dávno vyhynout.

[Trident]

Přijde mi, že se blížíme k bodu zlomu. Čtyřicátnici kteří před těmi zhruba 20-25 lety chytili šanci za pačasy a vstoupili do IT jsou pomalu v důchodovém věku a teď právě naopak by měla dorůstat generace, která byla obklopena IT od malička a defakto na tom vyrostli. Ovšem když se podívám kolem sebe, tak sehnat schopného kódera/developera/designera je čím dál větší kumšt, ti schopní jsou vytížení až na půdu a zbytek jsou břídilové. A když se podívám na dnešní mladé ve věku 18-26, tak většina má k IT odpor a maximálně zapnou ten "fejsbůk". Ano, vysoké školy by měly produkovat IT specialisty, ovšem stále častěji se stává že tito studenti projdou vzdělaním a přesto jsou IT nepolíbení  a jdou uplně mimo obor po škole, protože si představovali že to bude jen dobrá ulejvárna kde budou hrát hry, a to "pitomé" programování nějak se nadrtili atd.

Jak to vidíte vy, bude v budoucnu dost IT specialistů nebo ne?

1. Prachy
Pokud budou po skole nabizet 20-30kkc tak je jednodussi a mene stresujici jezdit s bagrem nebo delat ridice tramvaje(ti maji vic). Pokud budou nabizet 30-50 developerovi, tak neni sance aby z nej bylo cokoliv jineho nez patlal. Absolvent s praxi by mel mit prachy nekde neniz kolem 70-100kkc. Seniori pak 120-150kkc. Vychazim z nabidek headhunteru (nikoliv kevlpipl).

2. Vzdelani
Z neceho je treba to platit nebo objednat domu uklizecku kdyz clovek lita po skolenich ktera si platii. Viz prachy

3. Odpocinek
IT je stresujici,dusevne vycerpavajici a obcas nevdecna prace. Prasule jsou treba na odpocinek. Odpocinek je treba jinak se clovek profesne nikam nepohne. Treba koupit porsaka,letadlo,kone, manzelky, farmu v horach, cestovat s partou a batuzkem kolem sveta, jachta cokoliv. Clovek pracujici v IT neni plebs kterymu staci TV a fotbal... Viz prachy

4. Fun
Prace musi byt technicka a musi byt sranda,povznasejici,prinasejici pouceni uplatnitelne v oboru. Ok jsem v praci do 22h ale za to se chci neco dozvedet co mne v oboru posune nekam dal.  Tim ze nekoho postavite do role kde dela praci za manazera nikoho neochromite a absolvent ztrati zajem o IT.

5. Schopne IT manazery v cesku nehledej
Za celou svou profesni karieru jsem nenarazil na jedineho schopneho ceskeho IT manazera. Vzdy schopni manazeri byli z USA,Kanady a nekteri Nemci.  Tady souvislost s prachy moc neni. Ale kdyz uz tak IT manazer senior by mel mit tak 150-300kkc. Nekde maji i vice nez reditele spolecnosti.

[Ivan Nový]

S tím porovnáním s přírodou trochu nesouhlasím. Aplikace tvoří bastlíři, o jejich nákupu/použití rozhodují manažeři, kteří s tím možná ani nebudou pracovat a kolikrát ani netuší, k čemu je to dobrý, v mnoha případech vyhrává horší a dražší řešení atd atd. V přírodě by celý tento IT ekosystém měl podle všeho už dávno vyhynout.

No ale DNA je taky pěkný bastl, který vznikl náhodou. DNA je sraženina, která vznikla po interakcích v RNA světě a náhodou další reakce RNA začala usměrňovat a fungovat jako paměť RNA světa, a tím RNA svět dostal řád zvaný život :-)))

Horší vzhledem k čemu? K lokálnímu čerpání zdrojů? Na globální nedohlédnete. Vyhraje ta aplikace, která je k dispozici jako první a nějak plní poptávané funkce. Jejím "feromonem" jsou peníze a je v jejím zájmu, aby jich z prostředí vytáhla co nejvíce, to ji zajistí co nejdelší reprodukci. Prostředky, které k tomu má jsou vzhled, nabízená funkčnost, neplést s potřebnou funkčností a další, méně podstatné, například optimálnost běhu.

Když už máte stejné funkce jako konkurence, stejný vzhled a jste na trhu později, můžete vyhrát nízkými náklady na provoz.

Rutinní činnosti vám dobře nebude dělat kreativní člověk, kterého nebaví, ale člověk, který není příliš kreativní, ale uspokojuje ho, kopírovat přesně a pečlivě dodanou šablonu.

[Tuxik]

1. Prachy
Pokud budou po skole nabizet 20-30kkc tak je jednodussi a mene stresujici jezdit s bagrem nebo delat ridice tramvaje(ti maji vic). Pokud budou nabizet 30-50 developerovi, tak neni sance aby z nej bylo cokoliv jineho nez patlal. Absolvent s praxi by mel mit prachy nekde neniz kolem 70-100kkc. Seniori pak 120-150kkc. Vychazim z nabidek headhunteru (nikoliv kevlpipl).

No, absolventi se víceméně dělí na dva druhy
1. na školu šli, protože o to opravdu měli zájem a už při škole se snažili hledat brigády v oboru, mají za sebou nějaké smyslupné projekty a většinou už práci nehledají, protože se slušně uchytí tam, kde předtím dělali za drobný, protože už je tam znají a ví, že mají zájem a schopnosti.
2. školu si vybrali co nejjednodušší, aby pěkně propluli, brigádu měli tak maximálně na kase v supermarketu, aby bylo za co chlastat, nemají co ukázat a potom vlítnou do firmy, mávajíce titulem, že chcou 50 nástup a do roka 100. Dostanou nabídku 20, max 30 s tím že se uvidí po zkušebce nebo za rok. Pokud je to jeden z prvních pohovorů, kysele se zatváří, že za to nebudou vstávat a stále mávajíc titulem, se odchází urazit o dům dál. Pokud takhle promávají 2 až 3 měsíce, tak zjistí, že takhle to asi nepůjde, peníze od babičky za úspěšné studium dochází a nechají se zaměstnat na prvním sebehorším místě klidně za 15, protože všechny perspektivní cesty v okolí už si uzavřeli. Potom v lepším případě zjistí, že si ze školy nic nepamatují a dá se s nima pracovat, v tom horším jim v hlavě něco zůstalo a chtěli by dělat v malé firmičce revoluci za miliony.

[Jurdo]

S tím porovnáním s přírodou trochu nesouhlasím. Aplikace tvoří bastlíři, o jejich nákupu/použití rozhodují manažeři, kteří s tím možná ani nebudou pracovat a kolikrát ani netuší, k čemu je to dobrý, v mnoha případech vyhrává horší a dražší řešení atd atd. V přírodě by celý tento IT ekosystém měl podle všeho už dávno vyhynout.

No ale DNA je taky pěkný bastl, který vznikl náhodou. DNA je sraženina, která vznikla po interakcích v RNA světě a náhodou další reakce RNA začala usměrňovat a fungovat jako paměť RNA světa, a tím RNA svět dostal řád zvaný život :-)))

Horší vzhledem k čemu? K lokálnímu čerpání zdrojů? Na globální nedohlédnete. Vyhraje ta aplikace, která je k dispozici jako první a nějak plní poptávané funkce. Jejím "feromonem" jsou peníze a je v jejím zájmu, aby jich z prostředí vytáhla co nejvíce, to ji zajistí co nejdelší reprodukci. Prostředky, které k tomu má jsou vzhled, nabízená funkčnost, neplést s potřebnou funkčností a další, méně podstatné, například optimálnost běhu.

Když už máte stejné funkce jako konkurence, stejný vzhled a jste na trhu později, můžete vyhrát nízkými náklady na provoz.

Rutinní činnosti vám dobře nebude dělat kreativní člověk, kterého nebaví, ale člověk, který není příliš kreativní, ale uspokojuje ho, kopírovat přesně a pečlivě dodanou šablonu.

uz aj odbornikov na genetiku tu mame

[Tuxik]

Já jen čekám, kdy se opět dozvím, že svět je dokonalý a rovnováhu si najde sám Ale jo, ono to tak stejně dopadne. Už se těším, jak se nebudou dělat sbírky na hladovějící děti v Africe, ale na hladovějící programátory v ČR.