Citace z vlákna o pythonu, ať to tam nespamujem
Na cvikach se to do nas snazili nejak nalit, kdyz zjistili, ze to nikdo nechape, ale bylo malo casu a musely se resit predepsane prakticke priklady. Ty prekvapive s vyucovanou teorii nemeli nic moc spolecneho (asi jsme to v tom jen nevideli, nevim, protoze snad ta teorie nebyla nanic?). Treba ty monady a do notaci jsem pochopil az mnohem pozdeji samostudiem pri praci na projektu. Jak jsem byl nastvany na prednasejiciho, ze takovou "nepodstatnou" vec mi zamlcel.
Mě začalo docela bavit koukat se, jakým způsobem různí lidi Haskell (a speciálně monády) vysvětlují. Přijde mi to jako hrozně zajímavé téma, protože to fakt není vůbec lehký vysvětlit dobře a tímpádem se na tom výborně ukazují pedagogické schopnosti. Skoro by se to hodilo jako test na vstupní pohovor pro vyučující (kdyby se něco takového dělalo, většinou nedělá).
Přijde mi totiž, že zrovna u monád se vůbec nevyplatí se odpíchnout od vysvětlování formalismu. V tom se drtivá většina lidí zasekne a dál se nedostane, takže v nich nezůstane vůbec nic, což je ta nejhorší možná varianta. Ono tam jde totiž vlastně o to, že úplně jednoduchý princip (skládání fcí) je z nějakých důvodů potřeba řešit poměrně komplikovaně a vychází to z ještě komplikovanějšího formálního aparátu. Takže jsem po dlouhých úvahách došel k tomu, že je potřeba člověku prvně nějak neformálně ukázat, proč to je a k čemu to vlastně slouží - a teprve potom, až má nějakou mlhavou představu, o čem je vlastně řeč, ukázat prvně buď příklad, nebo velice zlehounka ten formalismus.
Mně třeba největší aha moment přinesla nějaká prezentace, kde týpek vysvětloval monády jako větvení vlakových kolejí - když nedojde k chybě, jede vlak dál touhle cestou, a když dojde, přejede přes tuhle vyhýbku... Bohužel to teď asi nedohledám, ale tohle byla fakt první věc, na které jsem vůbec chytl, o co vlastně teda jde.
...a když tohle člověk chytne, tak už potom dá ty příklady - ale imho by jako první měl vidět příklad rozepsaný pomocí lambd, BEZ do notace a těch speciálních operátorů. Pokud to totiž uvidí napsané v do notaci, získá falešný dojem, že tomu rozumí ("jasně, to je jako v imperativních jazycích") a je úplně mimo, protože nepochopil vůbec nic.
Prostě, mám pocit, že tohle téma může dobře vysvětlit jenom člověk, kterej nemá potřebu dělat chytrýho, ale naopak se rád sníží k "dětinským" příkladům, aby studenty látku efektivně naučil. A takových učitelů je bohužel na našich VŠ asi dost málo... Je to škoda. Zrovna tohle by si zasloužil znát každý mírně nadprůměrný programátor...
Jako chapu, ze ciste FP neni moc popularni. Ale vzhledem k tomu, jak se mu uspesne dari infiltrovat popularni jazyky, tak si myslim, ze minimalne jeden predmet v bakalari by si to zaslouzilo.
Určitě! Hele, upřímně, na Haskell jako takovej sere pes. Je to super obohacení, ale když ho nebudeš znát, nic moc se nestane. Co by ale každej měl znát (na škole minimálně "ochutnat"), je ten FP způsob myšlení - důraz na základní datové struktury a operace nad nimi, proudové zpracování, řetězení, atd. atd.
Ono totiž FP je úžasný způsob, jak si prakticky osahat ty datové struktury, o kterých se člověk učí v teorii...
Rozhodne nerazim nazor "Vsude ciste FP!". Treba prave ta Scala neni ani omylem cista (Haskellisti se na ni myslim celkem casto divaji shora) a FP se na nektere veci hodi mnohem vice, na jine naopak vice vynika imperativni pristup a OOP.
Myslím, že je úžasný koukat na to, jak Haskell razí principielní přístup bez výjimek a způsobuje si tím zpoustu problémů, které se nedají řešit jinak než relativně komplikovaně. A vedle něj jsou pragmatičtější jazyky, které jdou trochu "špinavější" cestou, ztrácí tím některé prima vlastnosti Haskellu, ale zase nemají ty jeho problémy a tímpádem se dají lehčeji naučit a líp se kombinují s tím, co člověk zná odjinud.
FP určitě do mainstreamu pronikat bude (už se to masově děje), ale řekl bych, že spíš v takové té pragmatičtější formě - jako volitelná součást, použitelná, pokud programátor chce, ale nesvazující ho tam, kde nechce.
521 Odpovědí
91374 Zhlédnutí