To předem vygenerované malé číslo ovšem pořád má ten problém, že buď některé lístky vyhrát nemohou, nebo se naopak může stát, že vyhraje neprodaný lístek. Na tom, zda to číslo zapíšete binárně nebo dekadicky přece vůbec nezáleží.
Stačí si to představit na malých číslech. Prodáte 10 lístků. Z toho řetězce bitů tedy použijete buď 3 bity, takže náhodné číslo může ležet v rozsahu 1 až 9, tedy lístek s číslem 10 nemůže vyhrát. Nebo použijete 4 bity, takže náhodné číslo bude ležet v rozsahu 1–17, tím pádem můžou být výherní lístky č. 11–17, které jste neprodal.
Vaše snaha docílit nějakým trikem toho, aby podíl dvou libovolných celých čísel byl vždy celočíselný, je sice zábavná, ale opravdu se vám to žádným trikem nepodaří. Jediný způsob, jak toho docílit, je ten, že dělenec (velikost množiny, ze které vybíráte náhodná čísla) bude celočíselným násobkem nejmenšího společného násobku všech možných dělitelů (možných počtů prodaných lístků).
Pokud jsou počty možných prodaných lístků příliš vysoké, abyste s tím mohl pracovat výše uvedeným způsobem a zajistit absolutní spravedlnost, nezbývá vám, než někde slevit – buď připustit nepatrné rozdíly v pravděpodobnosti výhry, nebo připustit určitou pravděpodobnost, že nevyhraje nikdo. V obou případech si tu pravděpodobnost můžete zvolit, podle toho, s jak velkými náhodnými čísly dokážete pracovat.