Co má v IT nejlepší budoucnost?

[anonym098]

Som pomerne silno presvedceny, ze velmi velmi slubnu buducnost ja funkcionalne programovanie.

Třeba takový Haskell vznikl v roce 1990, Lisp dokonce už v 1958... a pořád nic.

Ako pise Nekonala, vsetko ma svoj spravny cas. Dnes OOP naraza na svoje hranice, za ktore ist uz nevie. Nepomahaju ani navrhove vzory. Hovorim o velkych OOP molochoch, cca milion riadkov zdrojakov a viac. O uz ide iba patch na patch, workaround na workaround..

Odporucam nepremyslat nad konkretnymi jazykmi ale zacat premyslat nad platformami. Haskell a Lisp asi uz masovka nebudu nikdy ale uplne sa staci podivat na taky .NET

Vyhravaju platformy.. Iba python, perl, groovy mali stastie, ze sa presadili ako samostatne jazyky s uspesnou portaciou mimo unix..

Mimochodom, dostal som nedavno ponuku programovat funkcionale za nastupny plat prevysujuci seniora v Jave v Prahe. Je malo firiem, na ktore na to prichadzaju ale predpokladam, ze ich pocet bude casom rast.. Len sa musi vystriedat este jedna generacia programatorov. Dnesni typicky programator sa funkcionalnemu programovaniu brani vsetkymi pismenkami jeho klavesnice..

[Reklama]

[anonym68]

Ako pise Nekonala, vsetko ma svoj spravny cas. Dnes OOP naraza na svoje hranice, za ktore ist uz nevie.

Vyhravaju platformy

To jsou takové plané řeči. Před 15 lety se tvrdilo že všechno je objekt, tedy bude se programovat pouze OOP a progresivní analytici předpovídali programování pouze v Javě, kvůli tomu že Java je OOP a multiplatformní zároveň.
Dneska stejní darmožrouti pindají o zářných zítřcích funkcionálního programování a za 15 let na tomto místě budeme ze stejných úst slyšet že ani funkcionální programování nebylo to pravé a budou pindat zase o něčem jiném.

Vývoj naštěstí takhle nefunguje, většinou to dopadá tak, že ve stávajících jazycích a platformách se něco málo zakáže a něco málo přidá nového, klidně z oblasti funkcionálna.

[zboj]

Som pomerne silno presvedceny, ze velmi velmi slubnu buducnost ja funkcionalne programovanie.

Třeba takový Haskell vznikl v roce 1990, Lisp dokonce už v 1958... a pořád nic.

Ako pise Nekonala, vsetko ma svoj spravny cas. Dnes OOP naraza na svoje hranice, za ktore ist uz nevie. Nepomahaju ani navrhove vzory. Hovorim o velkych OOP molochoch, cca milion riadkov zdrojakov a viac. O uz ide iba patch na patch, workaround na workaround..

Odporucam nepremyslat nad konkretnymi jazykmi ale zacat premyslat nad platformami. Haskell a Lisp asi uz masovka nebudu nikdy ale uplne sa staci podivat na taky .NET

Vyhravaju platformy.. Iba python, perl, groovy mali stastie, ze sa presadili ako samostatne jazyky s uspesnou portaciou mimo unix..

Mimochodom, dostal som nedavno ponuku programovat funkcionale za nastupny plat prevysujuci seniora v Jave v Prahe. Je malo firiem, na ktore na to prichadzaju ale predpokladam, ze ich pocet bude casom rast.. Len sa musi vystriedat este jedna generacia programatorov. Dnesni typicky programator sa funkcionalnemu programovaniu brani vsetkymi pismenkami jeho klavesnice..

Spíše než FP bych řekl obecněji "post-OOP", protože OOP nezmizí, jen se trochu modifikuje, viz dnes Swift.

[Ondra Satai Nekola]

Spíše než FP bych řekl obecněji "post-OOP", protože OOP nezmizí, jen se trochu modifikuje, viz dnes Swift.

No rikaji tomu "multi-paradigm"

[zboj]

Spíše než FP bych řekl obecněji "post-OOP", protože OOP nezmizí, jen se trochu modifikuje, viz dnes Swift.

No rikaji tomu "multi-paradigm"

To jsem nemyslel. Nejde o mix, ale koherentní paradigma.

[Reklama]

[anonym069]

Dnes OOP naraza na svoje hranice, za ktore ist uz nevie. Nepomahaju ani navrhove vzory. Hovorim o velkych OOP molochoch, cca milion riadkov zdrojakov a viac. O uz ide iba patch na patch, workaround na workaround..

Odporucam nepremyslat nad konkretnymi jazykmi ale zacat premyslat nad platformami.

Ano, problém opravdu není v konkrétním jazyce, ale není ovšem ani v OOP. Problém je v tom, kdo ten kód píše.

[Kit]

Ano, problém opravdu není v konkrétním jazyce, ale není ovšem ani v OOP. Problém je v tom, kdo ten kód píše.

Souhlas. Aplikace jsou plné rádoby OOP, ale při bližším pohledu je to jen obyčejný imperativ. A ten naráží na své hranice. OOP ty hranice nemá.

[atarist]

Ano, problém opravdu není v konkrétním jazyce, ale není ovšem ani v OOP. Problém je v tom, kdo ten kód píše.

Souhlas. Aplikace jsou plné rádoby OOP, ale při bližším pohledu je to jen obyčejný imperativ. A ten naráží na své hranice. OOP ty hranice nemá.

A co je to přesně to OOP? Abysme věděli o čem se vlastně diskutuje

[hawran diskuse]

Ano, problém opravdu není v konkrétním jazyce, ale není ovšem ani v OOP. Problém je v tom, kdo ten kód píše.

Souhlas. Aplikace jsou plné rádoby OOP, ale při bližším pohledu je to jen obyčejný imperativ. A ten naráží na své hranice. OOP ty hranice nemá.

A co je to přesně to OOP? Abysme věděli o čem se vlastně diskutuje

To je zajímavá otázka.
A je zvláštní, že se tu tomu doposud nikdo nevěnoval ...

[anonym68]

A co je to přesně to OOP? Abysme věděli o čem se vlastně diskutuje

Xerox OOP je asynchronní zasílání zpráv procesům.
C++/C#/Java OOP je sada členských proměnných a metod.

Dnes je cool navážet se C++/C#/Java OOP s tím že nepodporuje asynchronní zasílání zpráv, je to něco jako náboženství.

[Mirek Prýmek]

Vývoj naštěstí takhle nefunguje, většinou to dopadá tak, že ve stávajících jazycích a platformách se něco málo zakáže a něco málo přidá nového, klidně z oblasti funkcionálna.

To už se děje. Imutabilita, bezstavové komponenty, skládání, to všechno se v mainstreamových jazycích objevuje. Včetně věcí, které z FP přímo vycházejí (nejčastěji se uvádí LINQ). V Microsoft Research se motají velcí experti na FP.

Asi se nedá moc předpokládat, že z Haskellu apod. bude někdy mainstream, ale určitě bude čímdál populárnější a bude silně ovlivňovat ostatní jazyky.

[noname]

A co je to přesně to OOP? Abysme věděli o čem se vlastně diskutuje

OOP je celé o "dependency managment", pomáha oddeliť oddeliť nízkoúrovňovú logiku aplikácie od tej vyššej úrovne ako je interakcia s užívateľom, umožňuje navrhovať systémy tak, aby boli ľahko rozšíriteľné. OO ponúka aj vysokú úroveň abstrakcie. Podľa môjho názoru, toto sú hlavné dôvody prečo je OOP v takej miere rozšírené a ešte veľmi dlho bude. Samozrejme sú tu aj iné prístupy ako napríklad FP, ale to je vhodné k iným účelom. Do istej miery sa dajú OO programy písať aj v jazykoch, ktoré OO nepodporujú, ako je napríklad C

[Jann]

Xerox OOP je asynchronní zasílání zpráv procesům.

Ne. Nic jsi nepochopil.

[anonym68]

OOP je celé o "dependency managment", pomáha oddeliť oddeliť nízkoúrovňovú logiku aplikácie od tej vyššej úrovne ako je interakcia s užívateľom, umožňuje navrhovať systémy tak, aby boli ľahko rozšíriteľné. OO ponúka aj vysokú úroveň abstrakcie.

Hlavní smysl OOP v mainstream jazycích je ušetření práce a zvýšení přehlednosti. Nic víc za tím nehledej, není to tam.

Xerox OOP je asynchronní zasílání zpráv procesům.

Ne. Nic jsi nepochopil.

Nikdo mi to líp nevysvětlil, je to tedy na tobě.

[zboj]

OOP je celé o "dependency managment", pomáha oddeliť oddeliť nízkoúrovňovú logiku aplikácie od tej vyššej úrovne ako je interakcia s užívateľom, umožňuje navrhovať systémy tak, aby boli ľahko rozšíriteľné. OO ponúka aj vysokú úroveň abstrakcie.

Hlavní smysl OOP v mainstream jazycích je ušetření práce a zvýšení přehlednosti. Nic víc za tím nehledej, není to tam.

To je možná spíše jen hlavní způsob využití OOP většinou programátorů.