Nesouhlasím, že 90 % lidí, včetně Tebe, není schopno takové složité věci aplikovat. Během semestru jsou toho schopni jen ti opravdu bystří, ostatním je potřeba dopřát čas, aby jim to v hlavičce uzrálo. Pak to jde samo. Použils "prakticky" násobilku ve třetí třídě, když se učila? Byls v šesté třídě schopen bezprostředně využít Pythagorovu větu? Asi ne, to jednak musí uzrát a taky příležitost přichází později. Z vlastní zkušenosti (během vejšky jsem pracoval ve firmě mezi lidmi, kteří se programováním začali živit, když já byl v 1. třídě) mohu říct, že teoretické znalosti a dovednosti dávají programátorovi schopnost řešit problémy daleko efektivněji. Intuitivní implementace stavového automatu (bez znalosti teorie i vlastního pojmu) je nepřehledná, často plná chyb a blbě se ladí. Hašování jen tak z voleje nevymyslíš, ani když jsi chytrej. A když ho někdo pasivně používá a neví, jak funguje, tak vytváří velmi zajímavé, ale bohužel neplatné chybotézy.
Velmi zásadní znalostí z pusté informatiky je Chomského hierarchie. Nejenže kulturním antropologům a podobné humanitní pakáži padá čelist přeqapením, že ajťák zná Chomského a ještě ví, že ještě žije, ale dokonce zná tu část jeho práce, kterou h. p. považuje za nejsložitější. O to se prostě nemůžeš připravit.
Rád bych podotknul, že tyhle "teoretické" dovednosti je potřeba získat včas, dokud má člověk mladý, tvárný mozek. Pak už to jde výrazně hůř, pokud vůbec. Stejné, jako když chceš mít pořádnou bednu, tak musíš začít cvičit už v pubertě. Svalovou hmotu nabereš kdykoliv později, ale kosti ve dvaceti zvápenatí a pak už nenarostou ani o kousek.