No to je fakt debata... Taky vám k tomu něco povím... pokud si programujete sami, dělejte to tak, jak vám to vyhovuje, jak se vám to dobře čte, a jak vám to z klávesnice leze a hlavně netvrďte, že jste vzor dokonalosti a všichni to musí dělat stejně. Pokud se dotanete k většímu projektu a okusíte týmovou práci, buď rovnou dostanete popis používanýho coding stylu, který buď budete dodržovat, nebo si hledejte jinou práci, protože těžko se zavedenej tým bude učit podle jednoho novýho rejpala. Pokud projekt/tým žádnej ustálenej styl nemá, raději od toho jděte dobrovolně a hned, protože projekt pravděpodobně bude vypadat hůř, než dort od pejska a kočičky a hrozí vám značná psychická újma.
Jinak osobně třeba na počet řádků metody kašlu, protože pokud řeším komplikovanější úkol, kde je na místě ho rozsekat na menší části, raději si části odděluju komentem, protože pokud se vrhnu na přepisování do mnoha krátkých funkcí, mám problém s jejich pojmenováním tak, abych i po čase věděl, co jsem tím chtěl říct. Je to můj styl, není podle mě ani špatnej, ani správnej, mně to vyhovuje a nikomu to nenutím.
Jinak zábavná historka ze života - na SŠ jsme programovali v Turbo packalu, moje programy osahovaly vždy 4 pascalový příkazy, respektive direktivy: "begin, asm, end, end." a jinak bylo vše v ASM. Učitel z toho byl na prášky, na Packalu trval, a zakázal mi ASM v hlavním programu používat, nicméně bylo povoleno používat vlastní i "vypůjčené knihovny". Chudák dostal packalovskej program s jedním includem a posloupností asi 20ti záhadných volání, který nikdy neviděl. Program to byl krásnej a čitelnst pro něj stejně byla nulová
Knihovna byla samozřejmě plná ASM, bez jediné nativní packalí funkce.