Co se děje při přejmenování souboru?

[V2kt0r]

Proč se adresáři říká zrovna "adresář"?

Proč se adresářům někdy říká "složka" (angl. "folder")?

Řekl bych, že za tím jsou čistě historické důvody. V rané době (a některých OS dodnes) se adresáři říká/lo "directory". A to některý z počítačových pionýrů u nás prostě kdysi přeložil jako adresář (asi jakože "soubor jednotlivých datových záznamů" - tehdy se asi adresář nabízel nejvíce).
Pak se ten název zažil.

Postupem času, tak, jak se počítače vymaňovaly z domény specialstů do konzumního prostředí "Frantů normálních uživatelů", někdo přemýšlel, jak jim tyto staré termíny přirozeněji přiblížit. A jednou ze změn evidentně bylo, že se z "directory" stalo "folder" - a tím česky např. "složka".
Podobně to asi bylo s diskem/svazkem - prostě někdo určitě zkoumal, co si nepolíbený uživatel pod kterými termíny představí a vybral ty, ze kterých se dotčeným nejméně svíral žaludek

[Reklama]

[Kit]

Proč se adresářům někdy říká "složka" (angl. "folder")?

... A jednou ze změn evidentně bylo, že se z "directory" stalo "folder" - a tím česky např. "složka".
Podobně to asi bylo s diskem/svazkem - prostě někdo určitě zkoumal, co si nepolíbený uživatel pod kterými termíny představí a vybral ty, ze kterých se dotčeným nejméně svíral žaludek

Z mé strany to byla spíše řečnická otázka. Realita je taková, že jakmile si uživatel spustí konzoli, vidí adresáře a v nich soubory. V GUI vidí složky a v nich dokumenty. Mezi konzolí a GUI se prostě přepíná i náhled na datové struktury.

Podobně je to i s dvojicí disk/svazek. Když před laikem použiji pojem "svazek", bude na mne čumět. Vžil se pojem "partišna" nebo "oddíl", i když to v daném kontextu také bývá špatně. Laik obvykle rozumí pojmu "disk", i když to je úplně špatně. Jak z toho ven?

[Sten]

Proč se adresáři říká zrovna "adresář"?

Proč se adresářům někdy říká "složka" (angl. "folder")?

Řekl bych, že za tím jsou čistě historické důvody. V rané době (a některých OS dodnes) se adresáři říká/lo "directory". A to některý z počítačových pionýrů u nás prostě kdysi přeložil jako adresář (asi jakože "soubor jednotlivých datových záznamů" - tehdy se asi adresář nabízel nejvíce).
Pak se ten název zažil.

Postupem času, tak, jak se počítače vymaňovaly z domény specialstů do konzumního prostředí "Frantů normálních uživatelů", někdo přemýšlel, jak jim tyto staré termíny přirozeněji přiblížit. A jednou ze změn evidentně bylo, že se z "directory" stalo "folder" - a tím česky např. "složka".
Podobně to asi bylo s diskem/svazkem - prostě někdo určitě zkoumal, co si nepolíbený uživatel pod kterými termíny představí a vybral ty, ze kterých se dotčeným nejméně svíral žaludek

Jmenuje se to jinak, protože je to něco trochu jiného.

Adresáře jsou množiny souborů v souborovém systému, zatímco složky jsou obecné množiny souborů. Složka tedy může být adresář, ale může být i něco jiného jako nejčastěji používané dokumenty, výsledky hledání či třeba odkazy na webové stránce.

Svazek (volume; ve Windows XP přeloženo jako ,,hlasitost" ) je oblast, ve které se nachází souborový systém. Svazky mohou být oddíly disku, celé disky, disková pole, soubory, LUNy iSCSI ap. (Ve Windows se to ještě často motá s výrazem ,,jednotka", což je svazek, který má přiřazené písmeno.)

[.]

Ne, tehdy šlo právě a jen o zavedení bližšího pojmu.

[ByCzech]

Takže když se přesouvá soubor v rámci jednoho souborového systému, obsah souboru (obvykle) zůstává na svém místě a šíbuje se jen s metadaty.

Právěže s metadaty souboru se také nehýbe. Název souboru totiž v těch metadatech vůbec není - je v datech adresáře.

Název souboru jsou podle mě také metadata...

[Reklama]

[ByCzech]

Složka je uživatelskému chápání mnohem bližší, protože odpovídá obvyklému uspořádání papírových dokumentů. Včetně toho že ve složce můžou být podsložky.

Jenže soubory v adresáři nejsou - dokonce tam nejsou ani jejich metadata. Pouze názvy a adresy na i-node. Proto adresář.

Je to podobné, jako kdybych si udělal kartičkový systém, na kterém by byl název součástky a údaj o tom, kde se fyzicky nachází. Pak bych ten systém nemohl pojmenovat "skříň", ale "kartotéka".

Názvy a adresy na inode jsou taktéž metadata ... alespoň tak to chápu já.

[ByCzech]

Jméno souboru jsou metadata z principu, to že to v tvém oblíbeném FS je rozděleno jinak na věci nic nemění.

Pokud soubor má 5 názvů a každý z nich je v jiném adresáři: Který z těch názvů je v metadatech? Všechny?

Adresář je pouze speciální datový soubor obsahující názvy souborů. V případě FAT obsahuje ještě informace osouboru, u Ext2/3/4 už jen čísla i-node.

Implementace uložení a rozdělení metadat do více míst není pro rozlišení co to jsou a nejsou metadata důležitá.

[ByCzech]

Pokud soubor má 5 názvů a každý z nich je v jiném adresáři: Který z těch názvů je v metadatech? Všechny?

Stále to nechápete, všechno co není posloupnost clusterů/sektorů s daty souboru, jsou metadata. Jak se s tím FS popasuje, nebo kam si uloží adresáře, je jeho interní věc.

Adresář je posloupnost clusterů s daty. Názvy souborů v něm jsou data.

Ano a ty data s těmi názvy souborů jsou tzv. metadata. To jak jsou uložená a kde je implementační detail.

[Sten]

Ne, tehdy šlo právě a jen o zavedení bližšího pojmu.

Nešlo ;-)

[Sten]

Složka je uživatelskému chápání mnohem bližší, protože odpovídá obvyklému uspořádání papírových dokumentů. Včetně toho že ve složce můžou být podsložky.

Jenže soubory v adresáři nejsou - dokonce tam nejsou ani jejich metadata. Pouze názvy a adresy na i-node. Proto adresář.

Je to podobné, jako kdybych si udělal kartičkový systém, na kterém by byl název součástky a údaj o tom, kde se fyzicky nachází. Pak bych ten systém nemohl pojmenovat "skříň", ale "kartotéka".

Názvy a adresy na inode jsou taktéž metadata ... alespoň tak to chápu já.

No, jsou to rozdílné typy metadat. i-nody jsou strukturální metadata (jak je to uložené), jméno souboru (včetně odkazu na i-node) popisná (co je uložené). Ale oboje to jsou metadata.