Odzadu - se složitýma obvodama neporadim.
Na tom RC článku (z původního tématu - asi bych poprosil Petra, jestli nespojit to původní s těmahle novýma příspěvkama? dát je k němu?) je na výstupu právě ta frekvence, kterou jsi chtěl vyrobit. Je to jen signál, střídající se 0 a 1. K tomu výstupu (tam, kde je šipka) právě chceš něco připojit.
Určitě lze dopředu spočítat hodnoty tak, abys věděl, jak to bude fungovat. Namíst složitých vzorců dej do google "capacitor charging calculator online" a tam zadej hodnoty - počáteční napětí zadej vyšší hranici pro LOW na vstupu hradla (např 0,3V), rezistor XY ohmů, kapacita XY faradů, konečný napětí zadej spodní hranici HIGH na vstupu toho hradla (např 4,7V) a nabíjecí/zdrojový napětí zadej výstupní napětí toho hradla při HIGH (např. 5V), výsledkem je čas, za kterej se kondenzátor nabije. Lze asi velmi zjednodušeně říct (elektro lidi, prosím nekamenujte mě), že za stejnej čas se i vybije. Výslednej čas z kalkulačky vynásobíš tedy dvěma a máš periodu. 1/perioda = frekvence. Mluvím ale v ryzí teorii!
Samozřejmě, že využití tý frekvence pa prochází zase např. do báze tranzistoru, kterej to promítá dál do obvodu. Nebo jen do dalšího logickýho obvodu (bez tranzistoru).
JardaP.: Jardo, víš, že já věřím, že tu stávající školu dostuduje? A dost možná s velmi dobrýma známkama. Stačí si číst skripta a opakovat ty kváky, který tam jsou. Nikdo se ho na škole nezeptá, zda tmu rozumí... Pak bude mít papír, kterej se mu bude hodit dál (ale asi nebude pracovat přímo v tomhle oboru, když těm součástkám a funkci nerozumí; ale jinde v elektro se uplatnit stále může).
Učebnice doporučené JSH jsou dobrý čtení. Vlastně je to vhodný i pro 10-15letý děti :-)