Některé údaje o disku jsou indikátory. Testovací software má referenční hodnoty a takové údaje s nimi porovnává. Příkladem je indikátor chyb načtení dat. K této chybě dochází neustále, hlavička načte stopu, ověří checksum a když nesedí, tak čte znovu. Z technologického hlediska jsou tohle operace, které často selhávají. Elektronika disku o tom udržuje záznamy. Testovací software pak vezme tenhle údaj, z databáze výrobce podle modelu zjistí předpokládané pásmo úspěšnosti a podle toho rozhodne, zda je to v toleraci, podezřele málo nebo příliš. Tyhle indikátory se liší podle modelu. Proto můžete mít vedle sebe dva 3TB disky Seagate, jeden 10k otáček, druhý 15k otáček, a u obou bude stejné číslo znamenat jiný výsledek. Pro laika je to údaj dost nečitelný. Nehledě na to, že to kolikrát nebývá absolutní číslo, ale složený údaj (a*1024 + b), procento (promile, výskytů na 4096 případů) apod. Zkrátka ne všechny údaje, co disk vyreportuje, jsou lidsky a naivně interpretovatelné. Zejména u serverových disků se řada údajů bez servisní příručky a databáze výrobce interpretovat nedá.