... Ja som odisiel dobrovolne
Hymna poděbradských repetentů(na melodii "Šel jsem včera tiše starým zapadákem")
Šinu si to takhle kolonádou zrána,
do školičky spěchám rovnou z hospody.
Přenemilá zpráva, děkan si mě žádá,
nejradši bych skočil do vody.
U děkana tam je dusno k nedejchání,
má krvavý ruce, voči podlitý.
Sotva mě uviděl, do dlaní si plivnul,
Zařval na mě: máš to vodbytý !
Byl jsi hovno študent, stále jsi se flákal,
válel jsi se zrána, chlastal k večeru,
za to já ti teďka, dítě roztomilé
místo děkanátu – naseru.
S kurvama ses válel, místo študování,
přednášky jsi viděl pouze z rychlíku,
teďka bude šmytec, žádný milování,
vojna na tě čeká, hošíku.
Nejhorší je na tom, že´s měl trochu smůlu
a v putykách často vídáván jsi byl,
zápočty jsi neměl, u zkoušek´s byl trapnej,
s radostí tě každej vyhodil.
Sbalil jsem si teda všechny svoje krámy,
naposledy s hochy ožrat jsem se šel,
dnes jsem ještě tady, zejtra zas u mámy,
tenhle job mi teda nevyšel.
Teď už je to dobrý, můžu spálit skripta
a k tomu se tiše hystericky smát,
dám si dvě, tři pivka, na zámek si zajdu
naposledy pochcat děkanát.
Při výběru školy hochu pozor dej si,
každej, kdo sem přišel, na to doplatil,
zhrzeno tvé mládí brzičko tu bude,
pro sebevrahy to neplatí.