Ještě před tím se ale zeptám (a omlouvám se, trochu se v tom ztrácím), jestli v tomto případě není lepší IPv6?
To je trochu složitá otázka, protože záleží na mnoha okolnostech.
IPv6 musíte mít nejdřív bez problémů rozchozenou a funkční v lokální síti, resp. na těch zařízeních, kam se potřebujete připojovat. Zjednodušeně.. aby zařízení v LAN z routeru korektně dostávala přidělené IPv6 adresy z prefixu (rozsahu), co máte od ISP. Také při komunikaci do internetu je potřeba, aby zařízení používala správnou MTU toho PPPoE spojení (1492 bajtů), protože IPv6 nefragmentuje pakety.
Pak už na straně routeru nepoužíváte mapování (NAT), ale pouze přidáte do IPv6 firewallu pravidlo, aby povolilo nová spojení zvenku na tu adresu zařízení, s kterým chcete komunikovat (např. kde běží OpenVPN server).
Většina těch domácích routerů už má nějaký výchozí set pravidel skrtytých v UI, co povolují komunikaci iniciovanou ze všech adres ve vnitřní síti, takže jen přidáváte, co už jsem zmiňoval.
To je stručný obecný popis.
Je tam určitá šance, že většina věcí bude chodit se základním nastavením out-of-box.. Ale ve spoustě ohledech se dá s nejruznějšími zařízení a službami docela narazit a můžete se na jejich nastavení zaseknout (a číst, hledat, zkoušet..). Nemusí to být úplně přímočaré.
Nakonec i když to rozběháte (což bych obecně doporučil, abyste měl funkční IPv6 konektivitu nezávisle na tom přístupu zvenku), tak je tam jedna poměrně rozhodující věc.
Když se budete chtít odněkud připojit na váš VPN server, tak tam samozřejmě musí být také funkční IPv6. Což třeba u mobilních připojení je většinou vcelku v pohodě, nicméně spousty typicky firemních LAN nebo třeba veřejných WiFi sítí a některých poskytovatelů je pořád jen na IPv4.
Možná to není u vás problém a všude, kde se pohybujete je IPv6 dostupné, ale poměrně často je potřeba mít pro službu (VPN) funkční i s IPv4, aby se dalo opravdu připojovat odkudkoliv.