Wrána diskuzePresne takle ne, jen tak nejake cislo (ktere k nicemu nepatri) zapsat. Navic se to da zapsat i elegantneji. Napr slovem gogolplex. Ale i tato hodnota bude prekonana.
Ondřej Vaniš a KitPocet baryonu v pozorovatelne casti vesmiru je rekneme plus minus okolo 10^80, ale Planckova delka, to je vpodstate neco jako zakladni jednotka prostoru, nejmensi mozna delka. Odtud vychazeji i dalsi nejvyssi-nejnizsi mozne hodnoty velicin. V pozorovatelne casti vesmiru je kosticek o Planckove delke odhadem rekneme tech 10^184.
Z Planckovy konstanty h, gravitacni konstanty G, a rychlosti svetla ve vakuu c jde snadno udelat jednotky - jsou to limity vsech fyzikalnich velicin. Planckuv cas, tech cca 5.10^-44 je doba, za kterou svetlo prekroci Planckovu delku, tedy Planckuv cas. Nejmensi mozna cerna dira o rozmeru PLanckovy delky a s PLanskovou hmotnosti se vypari za Planckuv cas, a ma Planckovu hustotu (=nejvyssi mozna hustota), stejna hustota by mela byt ve stredu cernych der a kdyz byl vesmir stary prave Planckuv cas. A hustota je radove 10^97 kg/m3. Je-li hmota v pozorovatelne casti vesmiru rekneme 10^54 kg, s tim ze rad (10^kolik je nejisty), tak by vsechna hmota pri Planckove hustote zabirala jen nekolik femtometru, (jednotky radu 10^-15, cca velikost atomoveho jadra).
Planckovy jednotky:
https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_unitshttps://astronomy.swin.edu.au/cosmos/P/Planck+Unitsondrej12345Klic nebo heslo ze 100 znaku (obecne z n znaku), to je pri pouziti alfa-numerickych znaku 62^100 resp. 62^n. Alfa-numerickych znaku je 62. Pripouziti dalsich znaku to nebude 62, ale vyssi cislo. Avsak mnozstvi znaku je maximalne 256, pri 8-bit kodovani, 65536 pak pri 16-bit kodovani. Takze je pocet kombinaci maximalne 256^100, tedy 2^800, pri 16-bit kodovani znaku je u 100-znakoveho nesla ci klice kombinaci 65536^100, tedy 2^1600. Misto 100 se da nosadit n pro n-dlouhe heslo ci klic. Problem je ale, jake je sifrovani, je li 256-bitove (AES256),pak je maximalni pocet variant 2^256, atd.
jardaplcPocet variant obrazku, (nebo pocet moznych obrazu na monitoru), to je velke cislo dost, obecne je pocet moznych obrazku 2^[(barevna hloubka v bitech)*(sirka)*(vyska)]. Takze uz jen png s 8-bit hloubkou a rozlisenim 1024x768 ma variant 2^6291456, coz je o neco mene nez 10^1893917. A co teprve pocet variant filmu, to je 2^(24*sirka*vyska*celkovy pocet snimku). A s tim souvisejici mnozstvi ruznych obrazu disket, CD, HDD. Obecne mnostvi variant souboru velkeho X bajtu je 2^(8*X). Ale ani vsechna data na Zemi nepresahla zatim 10^30 B, mnozstvi variant je tedy mensi nez 2^10^30.
P_VTo jsou asi nejvetsi cisla ktera se ve fyzice, i jinych vedach daji najit. Ani teorecicke mnozstvi kombinaci vsech dat na Zemi (mensi nez 2^10^30) nedosahuje takovych hodnot. Odhady opravdu daleke budoucnosti vesmiru jsou na zaklade znalosti z kvantove fyziky a pravdepodobnosti-statistiky, s predpokladem, ze znalosti jsou zcela spravne a je mozne stejne principy interpolovat nekonecne daleko. Jako fyzik velke casti odhadu rozumim, resp. vim o co tam jde a na zaklade ceho k tomuto odhadu dosly. Ale interpolovat tak daleko, s tim ze porad budou platit stejne principy, to nejspis bude spatne. Tem uplne nejvetsim hodnotam casu na konci moc nerozumim, o co tam jde, jak k tomu dosli. Tak jako tak je to nepredstavitelna casova hodnota.
17 Odpovědí
12497 Zhlédnutí