Pokud je požadavek na co nejjednodušší náhradu routeru/firewalu v případě jeho výpadku současně se zachováním IP ve vnitřní síti, tak je pravda, že v IPV6 to není tak jednoduché jako v případě IPV4, kdy se použije NAT schovávající provoz za jednu IP adresu.
Nesmysl, IP adresa s routerem/firewallem vůbec nesouvisí. Když router odejde a nahradíte ho jiným, na delegaci IPv6 sítě od ISP se nic nezmění, pořád dostanete ten stejný blok IPv6 adres. Jediné, co potřebujete, mít zazálohovanou konfiguraci toho routeru, abyste zařízením v síti znovu přiděloval stejnou IPv6 adresu – ale to platí i pro IPv4.
Pokud jste nemyslel výpadek routeru, ale výpadek internetové přípojky, tam je to s IPv6 ještě mnohem jednodušší, než s IPv4. IPv6 počítá s tím, že každé zařízení má víc přidělených IPv6 adres, takže pokud máte víc uplinků, každé zařízení má IPv6 adresu od každého z nich.
Původně byl NAT v IPV6 úplně zatracován, ale je snaha ho prosadit,
Holt si to někteří lidé potřebují vyzkoušet, že jim NAT bude akorát překážet, a pak konečně skončí na smetišti dějin. Nebo možná zůstane v některých velmi okrajových případech, pak to ale stejně nebude NAT 1:N, jaký známe z IPv4.
nejlépe se asi využije pro rychlé přesměrování za záložní linku do Internetu
S IPv6 nepotřebujete na záložní linku nijak přesměrovávat, protože zařízení v síti už mají IPv6 adresy z obou linek. Čímž jste se zároveň zbavil toho, že by router byl single point of failure. Jediný „problém“ je v tom, že router na záložní lince musí umět detekovat, že hlavní linka je nepoužitelná (ať už kvůli výpadku linky, ISP nebo kvůli výpadku routeru), a poslat do sítě oznámení směrovače, že hlavní brána je teď on.