Právě Lisp by mohl s přehledem nahradit jak serverovou část, tak i HTML, CSS s Javascriptem dohromady. Jenže uživatelé to chtěli jinak a implementace Lispu se do webových prohlížečů ani nedostala.
Javascript je čitelnější než Lisp. JSON, CSS a HTML jsou čitelnější než s-expressions. Lisp měl smysl v sedmdesátých letech, kdy jiné jazyky neumožňovaly zápis složitějších struktur a interaktivní použití. Javascript to umožňuje a IMHO lépe.
Klient by měl být konstruován tak, že k němu není přímý přístup přes nějaký jazyk, ale jen přes objektový, nebo funkcionální interface. Server by místo povelů pro renderovací jádro v HTML, CSS a javascriptu generoval lispovské seznamy, přímo interpretované lispovým jádrem prohlížeče. Důraz má být kladen na strojovou analýzu, nikoliv na čtení pro lidi. Lisp použitý jako deklarace je čitelnější než kompozit HTML, CSS a javascriptu. Ostatně proto se přechází na JSON, všude, kde to jde.