Zdravím root,
K tomu vykazování v práci.
Jsem dlouholetý čtenář rootu, a také jsem juniorní web vývojář. Rád bych slyšel váš názor na zkušenosti z mé druhé, prakticky potažmo první práce. Pracuji již jinde, ale často přemýšlím nad předchozí zkušeností, protože mi přijde velmi zvláštní.
Nastoupil jsem do práce na pozici juniorního webového vývojáře na backend vývoj. Při pohovoru bylo mou stranou a firmou několikrát vysloveno že jsem junior a že jdu na pozici juniora, to koneckonců souhlasilo i s mým CV kde jsem v pracovních zkušenostech neměl napsané zhola nic, odpovídala tomu také cena za tuto práci kolem 30 000 HPP - Praha. Jednalo se o pozici v agenturní firmě, která dělala vývoj pro klienty.
Pán z firmy mě chtěl najmout na místě po pohovoru - toto se mi nikdy předtím ani nikdy potom nestalo.
Následně jsem si dal čas na rozmyšlenou a po týdnu tuto pozici přijal.
Při zaškolování v práci nám seniorní vývojář vyvrátil polovinu toho, co nám hlavní vývojář tvrdil u pohovoru - ohledně použitých technologií a organizaci práce, bonusech a dalších věcech. Ve firmě se například řešily pozdní příchody o 5 minut, které nikoho neblokovaly.
Po zaškolení jsem dostal práci - pracovat na legacy aplikaci, která, jak jsem následně zjistil byla zděděná po předchozí firmě, která se této aplikace dobrovolně vzdala. Hlavní část této práce byla ne na backendu, ale na frontendu, ten byl ve vue. Podotýkám, že jsem do firmy nastupoval jako backend vývojář, a byl mi přidělen frontend ve vue, ve kterém jsem nikdy předtím nedělal.
Na jednáních jsem vyjadřoval obavy a opakoval, že jsem junior na juniorní pozici a backend. Toto bylo několikrát akceptováno, přesto jsem dále měl pracovat na tomto projektu.
Následně jsem se dozvěděl, že i v této firmě z projektu odešli již dva vývojáři a jeden projekt manažer - všichni na pozici senior.
Pracoval jsem na projektu se seniorním vývojářem, který vyjadřoval také nespokojení s projektem, a později během několika měsíců z projektu také odešel.
Na projektu jsem tam zbyli dva junioři a jeden PM. Druhého juniora jsem prakticky vedl já.
Následně jsem jezdil ke klientovi s PMkem na jednání, kde probíhaly technologické debaty na korporátní úrovni ohledně sítí, a myriády jiných aplikací, asi tak o tři úrovně výše, než jsem byl já, jednalo se o technologie o kterých jsem vědel, že na jejich správu v korporátech běžně je tým lidí a ne jednotlivci jako já na druhé straně barikády.
Více než dva měsíce jsem komunikoval s třetíma stranama klienta z celé evropy po emailu a domlouval s jejich technology propojení aplikací.
Následně jsem dělal business analýzu plánu nesouvisejícího oddělení ve firmě u klienta, trvalo to asi měsíc čistého času, nerozuměl jsem tomu, proč tuto práci dělám já jako programátor.
Vývoj probíhal stylem, že se řešilo každá hodina na každém tasku a co týden se stávalu věci typu - klient zavolal ve 2 odpoledne, že v 5 ma meeting s vedením a potřebuje udělat signifikantní změnu na projektu za 3 hodiny, nebo bude velký průser pro něj. Takže task, který by měl trvat minimálně 2 dny, se smrskne do 3 hodin. Toto se dělo opakovaně.
Neměli jsme žádné 2 týdenní sprinty, měli jsme doslova denní náhodné sprinty.
Samozřejmě občas se objevilo pár dní, kde šlo relativně normálně vývíjet frontend - (musel jsem se od nuly naučit celý framework a spoustu věcí z frontendu jako takového, během 2 týdnů, jelikož jsem byl backendista).
Přes toto všechno samotný klient byl s mou prací velmi spokojen, jeho slovy, a prý jsem byl doposud nejlepší vývojář, kterého na projektu měli.
Na každém meetingu jsem vyjadřoval víceméně nespokojenost s projektem, až jsme se na jednom meetingu domluvili, že chci změnit projekt. Pak se 6 týdnu níc nedělo. Po 6 týdnech mi na meetingu řekli, že ze mě dělají vedoucího projektu, za totožných podmínek.
Toto už bylo moc stresu na mě, a rozhodl jsem se odejít. Ve výpovědní lhůtě mi firma dala zabrat, chování bylo z mého pohledu občas neprofesionální.
Poslední týden v práci jsem během dvou dní měl udělat velkou změnu na projektu, i přesto že jsem zárověn měl předávat projekt. Tuto změnu, která by viděno dnešníma očima byla minimálně na 2 týdny práce a testování jsem za 2 dny zvládl i přes mé výslovné obavy že takto by to být nemělo.
Toto vše se dělo za situace, kdy jsem byl všude veden jako junior za 30 tisic korun hrubého.
Pak jsem odešel a byl konec.
Dodnes jsem z této zkušenosti v rozpacích, pracuji již v jiné firmě, kde je vlastně vše úplně jinak, i přesto pořád přemýšlím kde jsem udělal chybu a co jsem mohl a měl udělat jinak. Opravdu nevím.