Můj záměr nebyla kritka nájmů nebo blahořečení hypoték, můj záměr byl popsat situaci někoho s rodinou kdo chce mít kontrolu nad místem kde bude trávit cca 20 let než vypustí děti do světa.
Může se stát že dům prodáme. Může se stát že půjdeme do nájmu, může se stát že emigrujeme, může se stát cokoliv co mě donutí situaci přehodnotit.
Kdyby se vůbec nic nestalo tak si dokážu představit tady těch 20 let vydržet a starat se o rodinu
a je mi jedno jestli to nebyla nejlepší investice v životě nebo velká díra.
Čekat na to až budu mít nejlepší podmínky pro založení rodiny, nejnižší náklady, nebo nejlepší práci, nejlépe zainvestováno a pod tak se taky může stát, že ten okamžik nikdy nepříjde.
Uvedu ještě příklad
Dejme tomu že jsem si stanovil svůj strop jako 10 000 na náklad hypotéky / nájmu a 10 000 na poplatky (energie, plyn, fondy oprav, odpady, voda ...) Počítám s tím že manželka bude doma s dětma 5-6 let když se povedou 2 hned po sobě. To je vytížení prostoru na 24/7. Počítám s tím, že jako manžel pracuju z domova a samozřejmě pomáhám se starat o děti.
Počítám s tím, že využití prostoru nesmí být tak malé abychom se tam zachvíli nechtěli pozabíjet.
Počítám s tím, že by to mělo být na rozumném místě kde mě neohrožujou záplavy, tornáda a požáry. Počítám s tím že to bude rozumně dostupné místo a nebude to čistý konec světa.
Takhle si vymyslím x kritérií a jdu hledat konkrétní možnosti v lokalitě, která mi dává smysl.
Těd je otázka co mi vychází lépe? Pronájem většinou bytu za tuhle cenu? Nebo dům na hypotéku?
Nám vycházeli lépe domy i se všema komplikacema které s tím souvisejí. Někomu jinému takto vyjde zase nájem bytu.
- pak by mě zajímala definice co je nuzák a jak si žije jestli je to urážka, nebo lichotka. Znal jsem jednoho váguse a ten si žil dost dobře i když nic moc nevlastnil