Klíčový spor je zřejmě o toto:
Žádnou licenční smlouvu s autorem také uzavírat nepotřebujete, protože licenci získáte od předchozího uživatele.
Nu, právě o tom rozhodoval ten soud, jestli se prodává "licence", nebo stačí prodej rozmnoženiny. Citace z rozsudku:
Argument společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské a italské vlády, podle něhož se pojem „oprávněný nabyvatel“ uvedený v čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele, který je oprávněn počítačový program užívat podle licenční smlouvy uzavřené přímo s nositelem autorského práva, nelze přijmout.
Co dodat - přesně toto tu celou dobu hájíš.
Máš pravdu v tom, že s prodejem rozmnoženiny se prodává zároveň i licence. V čem nemáš pravdu, že §66 je touto licencí podmíněn. Jsou to dva různé zroje práv k tomu software.
Navíc § 66 odst. 1 AZ neříká nic o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít.
....
A jaká práva, která nejsou zmíněna v § 66 odst. 1, potřebuji např. k tomu, abych pomocí Wordu napsal dopis, když podle Tebe jsou tam zmíněny pouze "specifické nuance"? Které konkrétní užití díla dle §12 odst. 4 potřebuji "vykonat" a §66 odst. 1 mi k tomu nedává práva?
Např. zavedení a provoz počítačového programu.
Takové užití díla neexistuje. V AZ jsou tzn. majetková práva, mimo jiné právo k užití díla, explicitně vyjmenována (nás se týká §12). §66 pak ti dává některá z těchto práv. Tak se ptám znovu: které autorovo právo neobsažené v §66 porušuješ když píšeš dopis ve wordu? V odpovědi očekávám citaci/odkaz kde je definováno konkrétní právo, které bude porušováno.
V celém kontextu AZ se oprávněný používá ve smyslu: mající k danému práva. Tj. oprávněný uživatel je ten, kdo užívá a má k tomu právo. Oprávněné zveřejnění je zveřejnění, ke kterému má zveřejňovatel právo.
Ano, souhlas. Takže oprávněný uživatel je ten, který má k danému užívání práva. Nestačí, že má nějaká libovolná práva, třeba vlastnická, musí mít práva k užívání.
Opět nesmysl. Oprávněný uživatel rozmnoženiny je v AZ §66 odst. 6 definován a explicitní definice je vždy silnější, než implicitní význam, takže zde se implicitní význam termínu oprávněný nepoužije.
Bavíme se ale nikoli o termínu "oprávněný uživatel rozmnoženiny", nýbrž "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", který je k definici výše zmíněného termínu užit. A to je dle Tebou právě odsouhlaseného principu ten, kdo "měl právo k nabytí rozmnoženiny". A dle toho, s čím souhlasíš dále:
Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.
toto oprávnění k nabytí nijak právně (v obecném případě) nesouvisí s nabytím oprávnění k užití a proto nelze podmiňovat oprávněnost nabytí nějakým užívacím právem, jak se to snažíš činit. To potvrzuje i citace z rozsudku ES.
A právě to je smysl toho AZ §66 - garantuje mi, že když koupím takto nosič software rozmnožený v souladu s AZ (neboť ono rozmnožování spadá pod užití díla), tak mám práva k užití díla, i když nejsem v smluvním vztahu s autorem.
Nikoli, smyslem § 66 je to, aby autor nemohl zabránit oprávněnému uživateli ve zkoumání a upravování programu, pokud je to potřeba k zamýšlenému účelu užití programu. AZ § 66 implementuje (a bohužel zatemňuje) důvody 13 – 16 Směrnice 2009/24/ES
1) I kdyby, tak tady se řídíme dle českého práva a tedy dle AZ - pokud by povoloval něco navíc, tak prostě povoluje něco navíc.
2) Opět překrucuješ:
14)... To znamená, že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu...
Výslovně se tu mluví o nahrání a provozování programu, nejde jak tvrdíš jen o zkoumání a upravování programu, k jehož provozování mám práva odjinuď.
Zvláštní (nebo také speciální) právní předpis je právní předpis, který upravuje nějakou konkrétní situaci, a přebíjí ustanovení obecného právního předpisu – Lex specialis derogat generali. Autorský zákon nemůže být sám sobě zákonem obecným i speciálním.
Hezky si to rčení zkopíroval z wiki, ale evidentně nerozumíš jeho smyslu. Zákon sám sobě být lex specialis být klidně může: je to obecné pravidlo, které se použije při konfliktu jakýchkoli právních ustanovení. (To, že v rámci jednoho zákona pak většinou na to bývá pamatováno a ta možnost je explicitně zmíněna, jako třeba zde - a tím pádem i kdyby to tak nebylo, tak má argumentace platí - je věc druhá)
Ve skutečnosti ale ta rozmnoženina není na licenci nezávislá.
A toto tvrzení vyplývá z kterého konkrétního paragrafu?
§ 66 odst. 6.
Cože? A prosím kde tam je něco takového řečeno? Opakuji že se bavíme o tom, co je to oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a zdali má tento výraz nějaký vztah k vlastnictví licence.
Ve skutečnosti dle §9 odst. 3 evidetnně mohu mít vlastnické právo k rozmnoženině aniž bych s autorem uzavřel nějakou licenční smlouvu a mohl rozmnoženinu dle té smlouvy užívat - a naopak zničím-li si rozmnoženinu, licenční práva mi daná licenční smlouvou nepozbývám. Z toho je vidět, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou dvě nezávislé věci, které se nijak neimplikují.
Ano, přesně to tvrdím celou dobu. To, že jsem vlastníkem rozmnoženiny, vůbec neznamená, že bych měl práva k užití té rozmnoženiny. Ta práva musím získat nějak jinak, ....
Pocud se shodujeme
z licence.
A toto je tvrzení, které si ničím nepodložil a je ve sporu s AZ §66, který právě tvrdí, že to oprávnění člověk získá nikoli uzavřením licence, ale čistým nabytím té rozmnoženiny.
Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.
V AZ nikde není napsáno, že rozmnoženinu prodanou s nějakou licencí nelze legálně užít díky jinému než zmíněnému oprávnění.
Možné to je, klidně můžu koupit rozmnoženinu s licencí, pak koupit ještě jinou licenci a rozmnoženinu používat na základě té druhé licence. Pořád tam ale je potřeba nějaká licence, nemůžu ji používat bez oprávnění.
A co třeba volná užití díla? Evidentně licence (ve smyslu smlouva s autorem) není jedinný způsob jak člověk může získat oprávnění. AZ §66 je další takový způsob.
285 Odpovědí
126482 Zhlédnutí