Kolik % marži mají firmy při bodyshopingu?

[Vít Šesták (v6ak)]

Marže asi není úplně to, co vám někdo prozradí na potkání. A i podle třeba https://www.podnikatel.cz/clanky/neumite-spocitat-marzi-pak-radsi-vratte-zivnostensky-list/ v tom není započítána všechna režie. Ale i kdyby se to OP pokoušel započítat, jsou tu různé otázky:

1. Odkud ty údaje jsou? Ono započítat všechny náklady včetně různých režií a rizik nemusí být snadné, ani když tu firmu provozujete, natož když nemáte k dispozici citlivá interní data. Do nákladů patří i třeba věci jako nábor. A teď započítejte i neúspěšné pokusy a rozpočítejte to do hodinových sazeb různě ohodnocených lidí...
2. Kdyby se někdo náhodou rozhodl podělit se o svoje citlivá firemní data, jak moc to bude porovnatelné? Jak můžete vidět, není tu v diskuzi ani jasná shoda na definici marže, pak ale můžeme porovnávat hausnunera... A my třeba ani nevíme, jak je dohoda nastavena pro případ nemoci...
3. I kdybychom měli započítané všechny další náklady, jsou otázky typu druh vztahu (OSVČ/HPP/dohoda/...) na místě. I když budu počítat s náklady průměrně (po započítání všech rizik) třeba 150 000 CZK, je rozdíl, jestli se mi hýbou v rozmezí 80 000 – 500 000 CZK, nebo jen 100 000 – 200 000 CZK. Statisticky to vyjde nastejno, ale ve druhém případě máte vyšší míru nejistoty, takže je to méně výhodná situace...

[Reklama]

[Skier]

Marže asi není úplně to, co vám někdo prozradí na potkání. A i podle třeba https://www.podnikatel.cz/clanky/neumite-spocitat-marzi-pak-radsi-vratte-zivnostensky-list/ v tom není započítána všechna režie. Ale i kdyby se to OP pokoušel započítat, jsou tu různé otázky:

1. Odkud ty údaje jsou? Ono započítat všechny náklady včetně různých režií a rizik nemusí být snadné, ani když tu firmu provozujete, natož když nemáte k dispozici citlivá interní data. Do nákladů patří i třeba věci jako nábor. A teď započítejte i neúspěšné pokusy a rozpočítejte to do hodinových sazeb různě ohodnocených lidí...
2. Kdyby se někdo náhodou rozhodl podělit se o svoje citlivá firemní data, jak moc to bude porovnatelné? Jak můžete vidět, není tu v diskuzi ani jasná shoda na definici marže, pak ale můžeme porovnávat hausnunera... A my třeba ani nevíme, jak je dohoda nastavena pro případ nemoci...
3. I kdybychom měli započítané všechny další náklady, jsou otázky typu druh vztahu (OSVČ/HPP/dohoda/...) na místě. I když budu počítat s náklady průměrně (po započítání všech rizik) třeba 150 000 CZK, je rozdíl, jestli se mi hýbou v rozmezí 80 000 – 500 000 CZK, nebo jen 100 000 – 200 000 CZK. Statisticky to vyjde nastejno, ale ve druhém případě máte vyšší míru nejistoty, takže je to méně výhodná situace...

Já si myslím, že je to jednoduché, prostě si spočítali (200 k - hrubá mzda nebo fakturace externisty)/200 k a vyšlo 60%. Všechny ty věci, o kterých píšeš, neuvažují. Jen hledají "kundu". Dost bych navíc vsázel na to, že když jde o korporát, tak to nebudou externisti na fakturu, ale HPP. Takže rázem náklady vyskočí o 34% (cca) na odvodech, do toho 5 týdnů dovolená, nějaký ten sick day a další podobné benefity, náklady na "opečovávání" kmenových zam (mzdová účtárna, povinná školení, příprava a udržování různých firemních směrnic a pravidel, ISO 9000, kdesicosi dalšího,...). Ono se to nasčítá.

[marx_sk]

zjistili jsme, ze korporat inkasuje 200000,- Kc za seniora u zakaznika, plati podprumer, a vc. ruznych bonusu a premii ma priblizne 60% marzi. Je to normalni? Za jakou marzi tak bodyshopujou male firmy?

Malá firma obvykle potrebuje (bez ohľadu na to, či robí bodyshopping, alebo vývoj na seba), aby mu daný človek priniesol minimálne o polovicu viac než ho stojí (pri živnosti alebo DPP). Z tejto "réžie" nemalú časť zožerie obchodník, ktorý to celé dohodol. Akonáhle do toho pribudnú reálne priestory, zamestnanecké úväzky, ... tak sa to celé posúva ešte ďalej. Fakt, že korporátu "stačí"  60% je do istej miery daný aj tým, že dokážu účtovať vyššiu cenu. Ak by sme my dokázali účtovať za MD konzultácií tak ako E&Y ...

[registrovany123]

zjistili jsme, ze korporat inkasuje 200000,- Kc za seniora u zakaznika, plati podprumer, a vc. ruznych bonusu a premii ma priblizne 60% marzi. Je to normalni? Za jakou marzi tak bodyshopujou male firmy?

Malá firma obvykle potrebuje (bez ohľadu na to, či robí bodyshopping, alebo vývoj na seba), aby mu daný človek priniesol minimálne o polovicu viac než ho stojí (pri živnosti alebo DPP). Z tejto "réžie" nemalú časť zožerie obchodník, ktorý to celé dohodol. Akonáhle do toho pribudnú reálne priestory, zamestnanecké úväzky, ... tak sa to celé posúva ešte ďalej. Fakt, že korporátu "stačí"  60% je do istej miery daný aj tým, že dokážu účtovať vyššiu cenu. Ak by sme my dokázali účtovať za MD konzultácií tak ako E&Y ...

Chces rict ze tech 60% je vlastne malo a ze mala firma potrebuje na zamestnanci vydelavat jeste vice?

[marx_sk]

Chces rict ze tech 60% je vlastne malo a ze mala firma potrebuje na zamestnanci vydelavat jeste vice?

Ako píšu ostatní, to závisí Ale reálne áno, najmä ak nechce stagnovať. Samozrejme, že časť majiteľov je ochotných obetovať prítomnosť pre krajšie zajtrajšky (a je super ak to vyjde).

My, predávame softvér\službu\konzultácie korporáciám. Sme asi jedna z najmenších spoločností, ktoré nerobia cez medzičlánky a dodávame viacerým spoločnostiam. Ročné náklady na našu službu sú pre banku rádovo desiatky tisíc eur. Ale, aby sme neplatili réžiu iným, tak sa s nami podpisovalo "veľká" zmluva. Čo znamená implementovať procesy, ktoré sú tam popísané (jednorázový náklad); vyvarovať sa všetkého, čo by mohlo viesť k pokute (pravidelný náklad), ... a končiac po veci typu poistka proti poškodeniu klienta na vyššie desiatky miliónov (čítaj viac než náš ročný obrat). My tieto fixné náklady rozpočítavame na X MD, ale iná firma má 100*X MD (a za vyššiu sadzbu). Ale aj pri rovnakej sadzbe by tvorili lepší zisk na MD. Naša stratégia je síce trochu odlišná, ale stále potrebujeme byť aspoň na čiernej nule.

[Reklama]

[_Tomáš_]

V jedné z větších outsourcingových agentůr v IT v ČR je průměr na 40 % (náklady na zaměstnance vůči fakturaci u klienta). Senioři kolikrát dostanou skoro to, co se fakturuje, junioři to živí a generují zisk skupiny.

Náklady na provoz a rizika jsou dost vysoká, korporáty mají smluvní pokuty za spousty drobností, faktury proplácejí i s půl ročním zpožděním, certifikace (ISO 9000, NBÚ, externí audit vychází na miliony ročně). Nutnost dodržet určitou IT bezpečnost znamená mít vlastní IT oddělení a drahé SW na kontrolu provozu, nic levného. Zajistit stálé zakázky také není snadné a nějaké prostoje jdou na náklady firmy.

Nelze porovnávat svůj příjem (plat nebo fakturaci) proti fakturaci odběrateli, je potřeba k tomu započíst i náklady, které bych měl pokud bych to dělal na sebe. Pak to nevychází tak výhodně.

[Miroslav Šilhavý]

Nelze porovnávat svůj příjem (plat nebo fakturaci) proti fakturaci odběrateli, je potřeba k tomu započíst i náklady, které bych měl pokud bych to dělal na sebe. Pak to nevychází tak výhodně.

K tomu bych ještě dodal, že náklady jednotlivce jsou nižší, než větší firmy. Jednotlivec může podobnou práci provádět bez kanceláře, bez účetní, nemusí sám sobě zavádět a kontrolovat procesy, nepotřebuje nad sebou obchodníka a projekťáka, kteří zajišťují práci a vyjednávají dovolené apod.

[marx_sk]

Nelze porovnávat svůj příjem (plat nebo fakturaci) proti fakturaci odběrateli, je potřeba k tomu započíst i náklady, které bych měl pokud bych to dělal na sebe. Pak to nevychází tak výhodně.

K tomu bych ještě dodal, že náklady jednotlivce jsou nižší, než větší firmy. Jednotlivec může podobnou práci provádět bez kanceláře, bez účetní, nemusí sám sobě zavádět a kontrolovat procesy, nepotřebuje nad sebou obchodníka a projekťáka, kteří zajišťují práci a vyjednávají dovolené apod.

S týmto by som úplne nesúhlasil. To, že si urobíš kanceláriu doma a robíš obchodníka sám sebe je tiež náklad. A účtovníčku (min. na konzultácie) potrebuješ tiež. Aj s paušálom do 2M už musíš riešiť veci ako DPH.

Ale hlavný rozdiel vidím v tom zavádzaní procesov - ty ich musíš zaviesť aj keď si sám Veci typu, export reportov o počte chýb a reakcií na ne, telefonická linka 8-22, alebo v najhoršom prípade ISO. Reálne, korporácie na bežné práce nenajímajú OSVČ, ak existuje iná možnosť. Ak budem dodávať služby Rohlíku, tak tí toho prežijú dosť a tých nadbytočných nákladov nebude veľa. Ak ale budem pracovať s ČS, ČEZ, ... tak sa tomu vyhnúť dá len tak, že to pôjde cez tretiu firmu, ktorá si tam pridá svoju réžiu.

[Vít Šesták (v6ak)]

To záleží:

* Firma na některých věcech může mít úspory z rozsahu.
* Jako jednotlivec si musíte sám shánět zakázky a vyjednávat ceny. Ano, to musí i firma. Otázka je, jak moc je v tom kdo efektivní. Pokud na tom strávíte spoustu času (o to méně času máte na práci, za kterou dostanete opravdu zaplaceno) nebo vyjednáte nízkou cenu, může režie firmy vyjít ještě levně.

[Miroslav Šilhavý]

...

Obvykle si to jednotlivci nezavádějí tak striktně, spíš zjednoduší postupy. Mimochodem, proto se často živnostníkům nedaří  z živnosti vybudovat firmu a třeba pracovat ve dvou, ve třech. Tam pak ty náklady vyskočí a původní zdánlivě vysoké příjmy se rozplynou v režii. Osobně souhlasím s tím, že i živnostník by měl stanovovat cenu s ohledem na rizika, aspoň částečnou zastupitelnost a na růst.

Ono to s sebou nese i další projevy. Např. zákazníci body shopu jsou nespokojení, když musí s každým kontraktorem řešit pracovní záležitosti separé. Zákazníci pak tlačí na kontraktora, aby jim poskytoval služby ve stejné úrovni, jako ti velcí (zastupitelnost, rezervy, splatnosti, ...) - a v tu chvíli už není prostor vysvětlovat, že "za mě platíte méně". Nižší cena v hlavách zákazníků není spojena s přijetím toho, že služby jsou horší.

[_Tomáš_]

...

Obvykle si to jednotlivci nezavádějí tak striktně, spíš zjednoduší postupy. Mimochodem, proto se často živnostníkům nedaří  z živnosti vybudovat firmu a třeba pracovat ve dvou, ve třech. Tam pak ty náklady vyskočí a původní zdánlivě vysoké příjmy se rozplynou v režii. Osobně souhlasím s tím, že i živnostník by měl stanovovat cenu s ohledem na rizika, aspoň částečnou zastupitelnost a na růst.

Ono to s sebou nese i další projevy. Např. zákazníci body shopu jsou nespokojení, když musí s každým kontraktorem řešit pracovní záležitosti separé. Zákazníci pak tlačí na kontraktora, aby jim poskytoval služby ve stejné úrovni, jako ti velcí (zastupitelnost, rezervy, splatnosti, ...) - a v tu chvíli už není prostor vysvětlovat, že "za mě platíte méně". Nižší cena v hlavách zákazníků není spojena s přijetím toho, že služby jsou horší.

Vysoké sazby na MD platí snad jen korporáty a ty právě vyžadují ty postupy, u bank musí být každý dodavatel schválen a projít prověrkou, při práci s důvěrnými daty je potřeba osvědčení NBÚ pro práci/vznik důvěrných dat (tu získat jako živnostník stojí také nemalé úsilí, viz seznam https://www.nbu.cz/cs/informacni-centrum/seznamy/936-seznam-podnikatelu-s-vydanym-potvrzenimosvedcenim-podnikatele/). Tohle vše ten prostředník zastřešuje.

A ano, s jednotlivci se nikdo moc nechce bavit. Agentura dodá 100 lidí na klíč, je to mnohem jednodušší než si samostatně získávat 100 po jednom, to je obrovská agenda. Lze to u konkrétních případů dělat, ale obecně nikoliv. Z toho pak vzniká ta ochota těch velkých firem za hotové a dodané lidi platit tak vysoké sazby na MD, pro ně to je pořád výhodnější než si ty lidi zaměstnávat samostatně.

U např. českých bank je rozhodující i pojištění, běžně se pracuje na systémech, při kterých chybou mohou vznikat škody v desítkách milionů, jednotlivec si většinou není schopný takové pojištění zaplatit nebo vyjednat, zatímco velká agentura to bez problémů pokryje. Jako OSVČ je velice těžké si nějaké pojištění na IT sjednat za rozumné peníze.

[hurvajs spejbl]

přesně tak, s tím souhlasím. Velké korporáty si najmou ageunturu, protože cokoliv pak, řeší jen s agenturou místo toho, aby to řešila např. s tisíci OSVČ. Prostě myjí styčného "důstojníka" z agentury.

Mnohdy chtějí firmy i celý tým, který jako OSVČ dáte těžko dohromady.

Provize samozřejmě zíleží na slušnosti agentury. Znám případy, kdy si vezmou 5%, ale také znám případ, kdy si agentura brala 16k CZK / MD a člověk (brigádník na VŠ) dostal 2.8k CZK