Přeprodání licence na software

[Lol Phirae]

[Reklama]

[Logik]

NA CO JSI NEREAGOVAL A TEDY CO PŘEDPOKLÁDÁM JAKO VYŘEŠENÉ
Existují rozmnoženiny SW bez licence - a v obchodě se běžně prodávají.

Jelikož není autorsky chráněno samotné používání - tedy čtení knihy - a jelikož software je chráněno stejně jako kniha: není autorsky chráněno ani samotné používání software - tedy jeho provozování. Při provozování však dochází k rozmnožování a zpracovávání programu a to již chráněno je.

ROZMNOŽOVÁNÍ A NABYTÍ

To už tak bývá, že v "nabytí rozmnoženiny" je smíchání "nabytí" a "rozmnožování".

Jak prosím dochází k rozmnožování díla, když vezmu z regálu knihu, nebo třeba CD - a zapltím za ni?

Připomínám, že jde o pokračování debaty o tom, zdali kupující rozmnoženiny musí mít právo na rozmnožování daného díla, což popírám, protože kupující nijak neprovádí rozmnožování díla.

Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je pouze takový nabyvatel, který aktuálně má právo rozmnožování daného autorského díla.

^{(1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.}
Zkusil bys prosím vysvětlit, k čemu mi je právo rozmnožovat pro to, abych byl oprávněně nabyl rozmnoženinu autorského díla? Tedy abych byl např. oprávněný nabyvatel CD s programem, nebo třeba knihy? Na to, abych si vzal legálně z regálu v obchodě CD a zaplatil za něj musím mít právo na rozmnožování?? K čemu? Jak se při tom braní CD z regálu uplatní??? Čím přesně poruším práva autora, když to právo mít nebudu?

Připomínám příklad, na kterém jste to pochopil: první oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je povinen po prodeji rozmnoženiny všechny své kopie zničit, protože s prodejem rozmnoženiny přestává být legálním nabyvatelem rozmnoženiny.

Ano, protože zakoupenou rozmnoženinu musí předat novému nabyvateli - a všechny ostatní rozmnoženiny byly rozmnoženy tím nabyvatelem za pomoci práva na rozmnožování podmíněným vlastnictvím té "primární" rozmnoženiny. Nijak z toho nevyplývá, že na vlastnictví - a tedy nabytí - té "primární" rozmnoženiny potřebuji právo rozmnožovat.

Ty ostatní kopie byly rozmnoženy za účelem provozu programu či jeho zálohy. Ta první rozmnoženina byla vytvořena proto, aby byla převedena jinému do vlastnictví. Zároveň právo na rozmnožování autora - který rozmnožil tu první rozmnoženinu - furt trvá, zatímco právo na rozmnožování toho původního nabyvatele zaniklo. Proto legalita té první rozmnoženiny trvá (trvá totiž jak právo rozmnožovatele, tak i důvod za kterým byla rozmnožena), zatímco legalita ostatních nikoli.


OPRÁVNĚNÝ NABYVATEL ROZMNOŽENINY

Nikoli, oprávnění k rozmnoženině je věc spojená s licencí.

Jelikož není žádný paragraf, který by definoval termín oprávnění k rozmnoženině, je oprávnění k rozmnoženině nutno vykládat jako spojení termínu oprávnění a rozmnoženina. Tedy oprávnění k rozmnoženině jsou oprávnění, vztažená k dané rozmnoženině.

Oprávnění je definovaný termín jako "právo subjektu na něco". http://cs.wikipedia.org/wiki/Subjektivn%C3%AD_pr%C3%A1vo
Oprávnění tedy není žádná věc a tedy ani oprávnění k rozmnoženině nemůže být věc (ať už spojená či nespojená s licencí).

Takže opět neznalost základního právnického termínu, nebo neschopnost ho aplikovat.

Oprávnění k rozmnoženině jsou pak dané spoustou zákonů. Vlastnické právo je řešeno občanským zákoníkem a nabývá se např. kupní smlouvou, práva k užívání dle AZ jsou řešena AZ. Pokud se tedy bavíme o oprávněném nabytí rozmnoženiny - čili oprávněném získání vlastnického práva k rozmnoženině, je to věc občanského, a nikoli autorského zákoníku.

Takže když si zkopírujete program, a nemáte k němu licenci, je to rozmnoženina, ale není to legálně nabytá rozmnoženina.

Když si zkopíruji program, tak mohu porušit právo na rozmnožování. Nabýt program můžeš ale způsoby, ke kterým svolení autora nepotřebuješ. Např. koupí CD (nic se tedy nerozmnožuje), ke kterému již bylo právo na rozšiřování vyčerpáno. Proto je Tvá neustálá snaha spojovat licenci a nabývání nesmyslná. Nehledě na to, že jsou autorská díla, která se normálně rozšiřují bez jakékoli licence, např. knihy - a přeci nechceš tvrdit, že když koupím knihu, že nejsem oprávněný nabyvatel knihy, protože na ni nemám licenci.

Tak znovu, "rozmnoženina" je jakákoli kopie díla, "oprávněně nabytá rozmnoženina" je pouze taková rozmnoženina, k jejímuž rozmnožování má nabyvatel v daný okamžik oprávnění.

1) I kdybych na Tvoji distinkci přistoupil, tak když mám rozmnoženinu, rozhodně je nabytá. Oprávnění k ní mám: vlastnické. Právo užít k oprávněnému nabytí rozmnoženiny obecně (pokud přitom dílo nekopíruji) nijak nepotřebuji. Např. když koupím knihu, tak nemám jakékoli právo ji užít dle AZ. Přesto jsem oprávněný nabyvatel knihy. Vzhledem k tomu, že software je chráněno jako literární dílo, není jediný důvod, proč by to u něj mělo být jinak.

2) Tvrdíš nesmysl. Pokud je oprávněně nabytá věc: věc, ke které jsem oprávněně nabyl vlastnické právo (a to jsi odsouhlasil), a rozmnoženina je jakákoli kopie daného díla, (pak pokud zákon nestanoví jinak, což nestanoví) oprávněně nabytá rozmnoženina je: jakákoli kopie daného díla, ke které jsem nabyl vlastnické právo. Elementární použití českého jazyka a práva: predikát oprávněně nabytý nemůže měnit význam podle subjektu bez toho, že by tato změna významu byla někde podchycena.



"NABÝVANÍ" DLE AZ

Bavíme se o autorském zákonu, vlastnická práva řeší občanský zákoník. V § 9 odst. 3 AZ a v § 12. odst. 3 máte jasně napsáno, že vlastnické právo k věci a právo dílo užít dle autorského zákona jsou dvě různá práva.

Ano - jsou to dvě různá práva. Proto nechápu, proč je pořád motáš dohromady a vymýšlíš termíny jako "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona." - když zároveň tvrdíš, že podle AZ se nenabývá.

Nabývá se dle OZ a užívá se dle AZ. K oprávněnému nabytí rozmnoženiny žádné právo z AZ nepotřebuješ a velmi často ani nemáš (např. při koupi knihy, nebo při koupi SW, u kterého uzavřeš licenci až expost). Tak furt nevím, proč vymýšlíš nějaké nabývání dle AZ.

Nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona.

1) Autorský zákon někde řeší nabývání? Nebo někde definuje oprávněný nabyvatel rozmnoženiny? Ani jedno. Takže Tvůj vymyšlený termín "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona." je nonsens. Jednak o "oprávněném nabyvateli rozmnoženiny podle autorského zákona" nikdo nic neříká, tak nevím, proč takový termín řešit, jednak ten termín samotný nemá smysl, protože dle AZ

2) Uhýbáš a neodpovídáš na otázku. Já jsem se neptal, zdali jsem "Nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona.". Tak otázku zopakuji, trochu šířeji. Právě jsem v obchodě koupil rozmnoženinu autorského díla, která byla oprávněně rozmnožena (autor ji rozmnožil za účelem prodeje). Koupě je oprávněné rozšíření (např. právo na rozšiřování bylo vyčerpáno). Je pět minut po koupi, rozmnoženinu jsem dosud (dle AZ) neužil a nemám od autora žádnou licenci (u knihy žádná není, u software ji mohu získat uzavřením licenční smlouvy při instalaci programu).

A otázka zní. Prosím na první dvě otázky odpověz ANO/NE a případné NE odůvodni. Další dvě otázky odpověz, pokud na druhou bude odpověď ne.

1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nabyl neoprávněně, které právo jsem porušil

Pokud se nějak odpovědi liší podle toho, jestli jsem koupil knihu, nebo software, prosím odpověz čím se to liší.


OSTATNÍ

Narozdíl od našeho ústavního soudu nerozhoduje o neplatnosti evropských směrnic

A už jste to někomu řekl? Zatím si totiž všichni myslí, že může...

Tady máš částečně pravdu, vyjádřil jsem se tak zjednodušeně, až to bylo špatně: - mělo tam být nerozhoduje o neplatnosti směrnic tak jako ÚS o zákonech. V Evropském právním systému totiž neexistuje nic jako ústava, která je něčím "nepřekročitelným" a která je měřítkem platnosti zákonů - a z ní "vyplývající" instituce: ÚS, jejíž primární smysl je hlídání ústavnosti, tedy posuzování, zdali ostatní normy tuto ústavu neporušují. Jeho role je tedy zaprve pouze soudní (tedy pasivní hlídání práva), ale zároveň v této pravomoci daleko silnější než ESD.

Role ESD je prostě jiná, narozdíl od ÚS má ESD pravomoci legislativní - a význam ESD v zákonodárném procesu EU je daleko více na straně aktivního vytváření a dotváření legislativy, než na straně pasivní: hlídání a rušení norem rozporných s ústavou (což je pochopitelné, když EU ústava neexistuje).

Neplatnost daného aktu máš pravdu vyhlásit může - jeho role je tady ale jiná a daleko slabší než u ÚS: povahy spíše správní než ústavodárná.
To lze např. dokumentovat tím, že žaloba na neplatnost může být podána pouze du určité doby po přijetí dané normy. To je typické nikoli pro ústavní soudnictví (rozpor s ústavou musí být napravitelný vždy), ale pro soudnictví správní (kde se má za to, že proti vadně provedenému právnímu aktu musí poškozený včas zakročit, jinak má smůlu). Takže ač ES rozhoduje o neplatnosti norem, tak je v tomto směru v jiném postavení než US.

Takže máš pravdu, vyjádření dobře nebylo - nicméně pořád jak argument obsažený v příspěvku: že se v zákonodárném procesu role US a ESD liší, tak i zamýšlený smysl - že ESD nemá pasivní roli "hlídače rušícího zákony ve sporu s ústavou", ale roli aktivního zdroje legislativy, platí.

Argument je, že vaše tvrzení je chybné...

Zjisti si prosím, co je argument, např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Argument

^{Argument (lat. argumentum od arguo, objasňuji, vyvracím, obviňuji) je důkaz, důvod nebo doklad, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí nebo neplatí.}

To co jsi právě označil za argument není ani důkaz, důvod ani doklad, že mé tvrzení neplatí, je to pouze ničím nedokázané, neodůvodněné a nedoložené tvrzení o nesprávnosti mého tvrzení. Dle předložené definice argumentu to tedy argument jednoznačně není.
Pravidla slušné diskuse praví, že se používají argumenty a nikoli nedoložená tvrzení. Není divu, že je problém se s Tebou dohodnout, když nejenže pravidla slušné diskuse porušuješ (to se povede občas každému), ale ještě jsi schopen to porušování hájit a tak ukazovat základní neznalost pravidel slušné diskuse.

[Filip Jirsák]

Připomínám, že jde o pokračování debaty o tom, zdali kupující rozmnoženiny musí mít právo na rozmnožování daného díla, což popírám, protože kupující nijak neprovádí rozmnožování díla.

Já připomínám, že se bavíme o software. Vy umíte software používat bez rozmnožování díla?

Ano, protože zakoupenou rozmnoženinu musí předat novému nabyvateli - a všechny ostatní rozmnoženiny byly rozmnoženy tím nabyvatelem za pomoci práva na rozmnožování podmíněným vlastnictvím té "primární" rozmnoženiny. Nijak z toho nevyplývá, že na vlastnictví - a tedy nabytí - té "primární" rozmnoženiny potřebuji právo rozmnožovat.

To jste se vypořádal s těmi dalšími rozmnoženinami. A co ta první? Tu mohl ten první nabyvatel užívat jen tak, bez licence? Kým byly vytvořeny, za pomoci jakého práva, za jakým účelem? Znamená to, že když se primární rozmnoženina zničí, mohu já software dále užívat na základě záložních rozmnoženin, ale prodat je již nesmím?

Oprávnění k rozmnoženině jsou pak dané spoustou zákonů.

Výborně. Tak až to vezmete na vědomí, a přestanete opakovat pořád dokola, že jediné možné oprávnění k rozmnoženině je vlastnické právo podle občanského zákoníku, můžeme pokračovat.

To co jsi právě označil za argument není ani důkaz, důvod ani doklad, že mé tvrzení neplatí, je to pouze ničím nedokázané, neodůvodněné a nedoložené tvrzení o nesprávnosti mého tvrzení.

Vy jste něco tvrdil, a jako důkaz jste předložil odkaz na paragraf zákona, který řeší něco jiného. Což je neplatný důkaz nebo neplatný doklad. Takže řada je na vás, nejprve vy musíte nějaký platný argument přinést, teprve pak já na něj můžu reagovat.

Pravidla slušné diskuse praví, že se používají argumenty a nikoli nedoložená tvrzení.

Vydávat za důkaz tvrzení něco, co jej nijak nedokazuje, není o nic lepší.

[Logik]

V minulém postu jsem dal pár jednoduchých otázek. Prosím o odpověď:

Právě jsem v obchodě koupil rozmnoženinu autorského díla, která byla oprávněně rozmnožena (autor ji rozmnožil za účelem prodeje). Koupě je oprávněné rozšíření (např. právo na rozšiřování bylo vyčerpáno). Je pět minut po koupi, rozmnoženinu jsem dosud (dle AZ) neužil a nemám od autora žádnou licenci (u knihy žádná není, u software ji mohu získat uzavřením licenční smlouvy při instalaci programu).

A otázka zní. Prosím na první dvě otázky odpověz ANO/NE a případné NE odůvodni. Další dvě otázky odpověz, pokud na druhou bude odpověď ne.

1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně, které právo jsem porušil?

Pokud se nějak odpovědi liší podle toho, jestli jsem koupil knihu, nebo software, prosím odpověz čím se to liší.


---------------------------

> Připomínám, že jde o pokračování debaty o tom, zdali kupující rozmnoženiny musí mít právo na rozmnožování daného díla, což popírám, protože kupující nijak neprovádí rozmnožování díla.
Já připomínám, že se bavíme o software. Vy umíte software používat bez rozmnožování díla?

A já opakuji, co už píšu asi po desáté a na co nijak nereaguješ a furt dokolečka omíláš tvrzení, které jsou s tím ve sporu.

1) to co následně bude kupující s dílem dělat, tedy jestli ho bude nebo nebude užívat a jestli na to bude nebo nebude mít licenci (kterou může získat např. expost, např. během instalace programu) na oprávněnosti samotného nabytí, tedy na faktu, zda jsem byl oprávněn nabýt rozmnoženinu, nic nemění. Proto žádné právo na rozmnožení nepotřebuji. Opět toto píšu asi po páté a na argument nereaguješ a furt dokolečka předpokládáš, že
a) nabyvatel věc užije - přitom nabyvatel není nijak povinen dílo užít a spousta nabyvatelů dílo neužívá (např. distributoři SW)
b) že legálnost následného případného užití má vliv na legálnost nabytí - což je evidentně blbost. Legálnost nějakého právního aktu nejde odvozovat od věcí budoucích.

2) Oprávněnost nabytí se nemůže lišit u knihy a u software, protože nikde v zákoně není takový rozdíl zachycen. Tedy pokud oprávněnost nabytí platí pro knihu, platí i pro software (pokud by např. ten rozdíl nebyl dál §30 AZ) - a u knihy žádnou licenci nemám a oprávněný nabyvatel bezpochyby jsem.

To jste se vypořádal s těmi dalšími rozmnoženinami. To jste se vypořádal s těmi dalšími rozmnoženinami. A co ta první? Tu mohl ten první nabyvatel užívat jen tak, bez licence...?

První rozmnoženina byla rozmnožena autorem za účelem prodeje, takže ta sama je rozmnožena legálně, k jejímu samotnému vlastnictví žádné právo rozmnožovat nepotřebuji. Ke knize také nemám právo rozmnožovat (ani žádné jiné dle AZ) a normálně ji vlastním.

Užívat dle AZ? Tedy rozmnožovat, rozšiřovat atd... Rozšiřovat - na to je právo vyčerpáno. Rozmnožovat - jak ukazuji v předchozím odstavci, tak právo rozmnožovat potřebuji pouze k vytváření nových kopií: a s tím jsem se dle Tvého vyjádření vypořádal. Jaké jiné užití díla dle AZ potřebuji?
Nebo tím myslíš jinak "používat" (např. číst knihu?)? K tomu žádná licenční práva nepotřebuji (to bylo mezi tvrzeními, které mám již za prokázané).

Kým byly vytvořeny, za pomoci jakého práva, za jakým účelem? Znamená to, že když se primární rozmnoženina zničí, mohu já software dále užívat na základě záložních rozmnoženin, ale prodat je již nesmím?

No jedno z práv, které jako majitel rozmnoženiny SW dle AZ §66 odst. 1c mám, je vytvořit záložní rozmnoženinu. U ní je dle názvu evidentní, že slouží jako záloha v případě zničení primární rozmnoženiny. Takže není nic divného, že v případě zničení primární rozmnoženiny je následné operování se zálohou jako s primární rozmnoženinou legální: přesně takový je totiž její účel. Proto nevidím problém v jejím prodeji - u ní důvod její existence (náhrada "primární" rozmnoženiny) trvá.
Stejnětak bych neviděl problém, pokud rozmnoženiny vzniklé při provozu programu převedu na nového nabyvatele "primární" rozmnoženiny - pak dál slouží svému účelu a hleděl bych na ně stejně, jako kdyby je rozmnožil nový majitel "primární" rozmnoženiny.

Výborně. Tak až to vezmete na vědomí, a přestanete opakovat pořád dokola, že jediné možné oprávnění k rozmnoženině je vlastnické právo podle občanského zákoníku, můžeme pokračovat.

Já nic takového netvrdím. Co tvrdím je, že oprávnění nabývat (mimo práva na rozšiřování) neřeší AZ. Tedy že oprávněnost nabytí rozmnoženiny u které je vyčerpáno právo na rozšiřování, nemá s AZ co dělat. Dle AZ je třeba posuzovat nikoli oprávněnost nabytí, ale až oprávněnost následného oprávněného užití (pokud k němu dojde).

A že furt dokolečka zaměňuješ termín: oprávněný nabyvatel rozmnoženiny s termínem nabyvatel rozmnoženiny s oprávněním dle AZ.

> To co jsi právě označil za argument není ani důkaz, důvod ani doklad, že mé tvrzení neplatí, je to pouze ničím nedokázané, neodůvodněné a nedoložené tvrzení o nesprávnosti mého tvrzení.

Vy jste něco tvrdil, a jako důkaz jste předložil odkaz na paragraf zákona, který řeší něco jiného. Což je neplatný důkaz nebo neplatný doklad. Takže řada je na vás, nejprve vy musíte nějaký platný argument přinést, teprve pak já na něj můžu reagovat.

Ty se ještě mácháš v tom, že neumíš diskutovat? Sebemrskačství?

Pokud tvrdíš, že můj důkaz není platný, tak je bohužel pro tebe na Tobě, abys prokázal, že není platný. Nikoli že samotné Tvé tvrzení o neplatnosti je argumentem. Teprve až Ty prokážeš, že můj důkaz není validní, tak mám povinnost (pokud neustoupím od závěru) opravit předložený důkaz.

Takže pokud moje tvrzení odmítneš slovy:

> Pravidla slušné diskuse praví, že se používají argumenty a nikoli nedoložená tvrzení.
Vydávat za důkaz tvrzení něco, co jej nijak nedokazuje, není o nic lepší.

Diskuse je proces, ve kterém se pomocí argumentů snaží strany dobrat rozhodnutí o nějaké otázce. Diskuse přitom předpokládá, že každá ze stran má na tuto otázku opačný názor (jinak není o čem diskutovat) - a že strany mají své názory podepřené argumenty (o názoru nepodepřeném argumenty se diskutovat nedá). Z toho plyne, že argumenty předkládané v diskusi přinejmenším jednou ze stran jsou nutně chybné. Tedy předkládání (potenciálně) chybných argumentů tvoří přímý základ diskuse: bez chybných argumentů by žádná diskuse nebyla.

Cílem diskuse je pak na chybné argumenty poukázat, dokázat druhé straně, že její argument je neplatný, a tím zjistit která z hájených odpovědí na danou otázku je správná, neboť lze dovodit validními argumenty (popř. nalézt jinou správnou, prokážou-li se názory obou stran chybnými).

1) Na uvedení chybného argumentu (samozřejmě pokud ho pokládám za správný) není nic špatného, neboť přímo jeden z cílů diskuse je právě zjistit platnost argumentů protistrany.

2) Negace tvrzení protistrany bez uvedení relevantního argumentu do slušné diskuse nepatří. To max vede k "diskusi" ve stylu 3 letých dětí, kdy se dva hádají: "NENENENE", "JOJOJOJO", "NENENENE", "JOJOJOJO"

3) Pokládat rovnítko mezi tyto dva postupy je tedy naprosté nepochopení toho, co je diskuse a k čemu slouží.

Tak doufám, že když budeš propříště s něčím nesouhlasit, že nejenže napíšeš, že s tím nesouhlasíš, ale také napíšeš proč: v tomto konkrétním případě tedy napíšeš, co daný zákon podle Tebe tvrdí a proč můj závěr z onoho zákona nemůže vyplývat.


 

[Logik]

V předchozím postu mám dvě chyby, jednak mi tam zůstala vise věta:
"Takže pokud moje tvrzení odmítneš slovy:"

jednak místo
dál §30 má být dán §30.

[Reklama]

[Filip Jirsák]

1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně, které právo jsem porušil?

Záleží na tom, čemu říkáte "nabýt rozmnoženinu" a "nabýt rozmnoženinu oprávněně".

První rozmnoženina byla rozmnožena autorem za účelem prodeje, takže ta sama je rozmnožena legálně

Nebyla spíš rozmnožena za účelem využití licence?

Rozšiřovat - na to je právo vyčerpáno. Rozmnožovat - jak ukazuji v předchozím odstavci, tak právo rozmnožovat potřebuji pouze k vytváření nových kopií: a s tím jsem se dle Tvého vyjádření vypořádal.

Takže když jsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, mám právo udělat si záložní kopii. V tom okamžiku k vytváření kopií právo mám, takže kopie je legální, tudíž jsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (té kopie). Primární rozmnoženinu pak mohu prodat, a stále zůstávám oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - kopie, protože právo k rozmnožování jsem přeci potřeboval jen pro vytvoření kopie.
Dokud budete střídavě tvrdit, že právo k rozmnožení je potřeba pouze v okamžiku vzniku kopie a pokud ta kopie vznikne legálně, je navždy legální, a vzápětí tvrdíte, že právo k rozmnožení může být nějak omezeno (např. rozmnožení za účelem vytvoření záložní kopie), a tohle omezení musí být dodržováno po celou dobu existence kopie (aby se jednalo o oprávněného nabyvatele rozmnoženiny), nikam se neposuneme. Buď je to bez podmínek, nebo se podmínky musí dodržovat - obojí najednou není možné. Mohl byste si už definitivně vybrat?

No jedno z práv, které jako majitel rozmnoženiny SW dle AZ §66 odst. 1c mám, je vytvořit záložní rozmnoženinu. U ní je dle názvu evidentní, že slouží jako záloha v případě zničení primární rozmnoženiny. Takže není nic divného, že v případě zničení primární rozmnoženiny je následné operování se zálohou jako s primární rozmnoženinou legální: přesně takový je totiž její účel. Proto nevidím problém v jejím prodeji - u ní důvod její existence (náhrada "primární" rozmnoženiny) trvá.
Stejnětak bych neviděl problém, pokud rozmnoženiny vzniklé při provozu programu převedu na nového nabyvatele "primární" rozmnoženiny - pak dál slouží svému účelu a hleděl bych na ně stejně, jako kdyby je rozmnožil nový majitel "primární" rozmnoženiny.

Využiju toho, že jste zrovna pro variantu b). Co když je účelem té rozmnoženiny využití nějaké licence. Nemusí se i v takovém případě dodržovat účel rozmnoženiny, tedy užívat jí pouze v souladu s licencí? Nebylo by využití rozmnoženiny v rozporu s licencí úplně to samé, jako využití záložní rozmnoženiny v případě, kdy jsem primární rozmnoženinu prodal?

Pokud tvrdíš, že můj důkaz není platný, tak je bohužel pro tebe na Tobě, abys prokázal, že není platný. Nikoli že samotné Tvé tvrzení o neplatnosti je argumentem. Teprve až Ty prokážeš, že můj důkaz není validní, tak mám povinnost (pokud neustoupím od závěru) opravit předložený důkaz.

Vás důkaz není platný, protože bagr.
Teď to máte i s důkazem, a je na vás, abyste prokázal, že mé tvrzení není platné.

Negace tvrzení protistrany bez uvedení relevantního argumentu do slušné diskuse nepatří.

Poukázání na to, že "protože bagr" není relevantní důkaz, není negace tvrzení. Myslím, že v takhle zjevném případě je oprávněné pouze poukázat na to, že spolu výrok a "pokus o důkaz" nijak nesouvisí. Buď si diskutující, který se takový důkaz pokoušel použít, znovu přečte, co napsal, chytne se za hlavu a aspoň se tváří, že nikdy nic takového nenapsal - a nebo popíše, jak spolu ty dvě zdánlivě nesouvisející věci ve skutečnosti souvisí. Je to mnohem snazší postup, než se pokoušet seriózně argumentovat, proč "protože bagr" není důkaz tvrzení.

[Lol Phirae]

[Logik]

1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně, které právo jsem porušil?

Záleží na tom, čemu říkáte "nabýt rozmnoženinu" a "nabýt rozmnoženinu oprávněně".

Vyhýbat se tak dlouho,  jak to jde? Termíny nabýt, rozmnoženina i oprávněně jsou v právnickém jazyku jasně definovány a zákony je tak používají. Takže samozřejmě nejde o to, jak já něčemu říkám (Znáš tu hádanku: když nazveme ocas psa nohou, kolik má pes nohou?), ale bavíme se o právu, takže samozřejmě mi jde o význam těch termínů tak, jak jsou použity v zákonech.

Tak se přesťan vyhýbat odpovědi na otázku a odpověz na ni. Pokud je u nějakého termínu více významů, tak použij ten, jaký je použit v zákonech ČR.

------------

První rozmnoženina byla rozmnožena autorem za účelem prodeje, takže ta sama je rozmnožena legálně
Nebyla spíš rozmnožena za účelem využití licence?

Nikoli, protože to by je prodejce software neprodal distributorovi. Ten žádnou licenci k rozmnoženině nemá a přesto ji vlastní naprosto legálně. Při prodeji se na nabyvatele převádí vlastnická práva k rozmnoženině. Nemůže si podmiňovat ten převod nějakou podmínkou, to by pak nebyl prodej, ale nějaká forma pronájmu či zápůjčky.

Pořád operuješ s nějakým "autorským právem na zacházení s věcí" - ale to neexistuje. Pořád mysli na to, že Tvé tvrzení musí být stejně platné pro knihu, jako pro CD, pokud není v zákoně mezi těmito dvěma díly výslovně uveden rozdíl.

 Autor má právo limitovat a podmiňovat vznik nových rozmnoženin - a především jejich šíření - ale pokud jednou rozmnoženinu legálně prodá, tak je daná věc v majetku nabyvatele. A to bezpodmínečně. To také koresponduje s vyčerpáním autorského práva na rozšiřování: autorské právo není omezení vlastnictví k dané rozmnoženině (byť okrajově se vlastnictví dotýká), ale primárně omezení k šíření díla. A tak je třeba i vykládat.

Dokud budete střídavě tvrdit, že právo k rozmnožení je potřeba pouze v okamžiku vzniku kopie a pokud ta kopie vznikne legálně, je navždy legální, a vzápětí tvrdíte, že právo k rozmnožení může být nějak omezeno (např. rozmnožení za účelem vytvoření záložní kopie),

Ne, tvrdím, že kopie prodaná autorem někomu je kopie trvalá = nepodmíněná. Protože podstatou prodeje je nepodmíněný a trvalý převod vlastnických práv a tedy zbavení se práva na kontrolu existence dané věci. Naopak kopie vzniklé dle §66 jsou kopiemi dočasnými = podmíněnými. Dikce rozhodnutí ESD a AZ (např. vyčerpanost práv na rozšiřování u prodané kopie x nutnost smazat "ostatní kopie") mi v tomto dává za pravdu.

Je to stejný princip, jako když mi někdo software pronajme, tak v tu chvíli nejsem vlastník trvalé rozmnoženiny a tedy i když tu rozmnoženinu získám se svolením autora, tak po vypršení pronájmu ji zas musím smazat, i když jsem ji nabyl oprávněně. Nebyla to totiž trvalá kopie. (zároveň tento příklad krásně ukazuje, proč je u oprávněného nabyvatele podmínka, že má furt vlastnická práva).

Kdyby byla nutnost smazat kopie odvozená od nevlastnictví licence, tak by např. ESD musel v rozsudku říci: "musí smazat kopie, pokud nemá prodejce licenci na daný SW", neboť prodejce může mít na daný SW jinou licenci. Ale to neřekl - je tedy evidentní, že nelegalita kopií vyplývá z okolností jejich rozmnožení a toho, že důvod pro existenci kopie zanikl, nikoli čistě z aktuálního "nevlastnictví" licence. U kopie prodané pak přinejmenším jeden z důvodů: oprávněně nabyté vlastnictví - trvá.

--------------------------------------------------------------------------------------

Vás důkaz není platný, protože bagr.
Teď to máte i s důkazem, a je na vás, abyste prokázal, že mé tvrzení není platné.

Přemýšlel jsem (dokonce jsem i kus napsal a pak smazal), jestli mám dovysvětlovat to, že v okamžiku, kdy dávám neplatný argument úmyslně, tak už nejde o diskusi, ale o demagogii - ale pak jsem si řekl, že alespoň tak základní fakt vědět budeš. Hmmm, spletl jsem se. Jen dál a dál ukazuješ, že nejenže neumíš diskutovat, ale že jsi navíc demagog.

( Nebo chceš tvrdit, že opravdu nevíš, že bagr nemá ani náznak vztahu k dané věci a opravdu se snažíš z bagru odvozovat platnost zákonů? Fakt? Víš co by z toho plynulo? Na druhou stranu je asi furt lepší bejt blbej než demagog. Za svoji inteligenci člověk nemůže... :-) )

Poukázání na to, že "protože bagr" není relevantní důkaz, není negace tvrzení.

1) Cílem diskuse je najít pravdivost závěru pomocí vyvracení argumentů. Pokud jsi tedy napadením argumentu nechtěl napadnout závěr - tak to bylo napadení naprosto zbytečné, nesloužilo to k cíli diskuse, ale pouze k "ukojení Tvého ega, jaks mi to nandal" (navíc jen iluzornímu, viz dál, ale to je detail). Tedy tímto svým vyjádřením jen dále odhaluješ to, že neumíš nebo nechceš diskutovat.

2) Tvé tvrzení, kvůli kterému jsem si z Tebe začal opravdu dělat legraci, znělo: "Argument je, že vaše tvrzení je chybné". Myslím, že jsem rozebral dostatečně podrobně, že "vaše tvrzení je chybné" není argumentem.

Myslím, že v takhle zjevném případě je oprávněné pouze poukázat na to, že spolu výrok a "pokus o důkaz" nijak nesouvisí.

1) Je samozřejmě možné, že se domníváš, že ten paragraf mluví úplně o ničem jiném. Právě proto ale pokud to tvrdíš, tak máš uvést, o čem tedy mluví, aby bylo možno diskutovat o tom, čí interpretace paragrafu je ta správná. I kdyby to byl opravdu paragraf o bagrech. Jinak jde o tvrzení bez důkazu, i když se třeba postavíš na hlavu - a tedy nejde o žádný argument.

2) Pokud zákon mluví o neplatnosti části právních aktů (nebo nevíš, že smlouva je právní akt??) a já jím dokládám neplatnost části smluv, zcela evidetnně tam vztah je. Proto je z Tvé strany i demagogie pokus o přirovnání mého argumentu k tvému "protože bagr".

3) Pokud tedy furt trváš na svém argumentu, že protože bagr, klidně Tvůj argument rozeberu a vyvrátím. Ovšem pak následně z toho, že takový argument jsi schopen vyslovit a hájit, dovodím, že jsi blb - protože nevztažnost takovéhoto argumentu je jasná i desetiletému dítěti bez jakéhokoli právnického vzdělání - což se rozhodně o vztahu mého argumentu a závěru říci nedá. 

4) cs.wikipedia.org/wiki/Salvátorská_klauzule
Salvátorská klauzule (z latinského salvator – zachránce) je ustanovení běžně používané ve smlouvách, jeho účelem je zajistit platnost co největší části smlouvy, pokud se některé dílčí ustanovení smlouvy ukáže být neplatným......V Česku je tento základní princip již přímo součástí občanského zákoníku, který v § 576 stanoví: ...

[Filip Jirsák]

Vyhýbat se tak dlouho,  jak to jde? Termíny nabýt, rozmnoženina i oprávněně jsou v právnickém jazyku jasně definovány a zákony je tak používají.

Je také jasně definován termín "užití"? Já nevidím jediný důvod, proč bych měl vykládat vaše termíny, podle mne to s touto debatou nesouvisí. Pokud podle vás ano, tak napište jak, a ty termíny si klidně vyložte sám. A nezapomeňte vyložit i ten termín "užití", já vám pak vaší metodou dokážu, že jste to "nabytí" vykládal úplně zbytečně.

Nikoli, protože to by je prodejce software neprodal distributorovi. Ten žádnou licenci k rozmnoženině nemá a přesto ji vlastní naprosto legálně. Při prodeji se na nabyvatele převádí vlastnická práva k rozmnoženině.

Kde jsem se ptal na nějaká vlastnická práva?

Pořád operuješ s nějakým "autorským právem na zacházení s věcí" - ale to neexistuje.

A kde jsem psal o nějakém autorském právu na zacházení s věcí? Hlavně že po mně chcete naprosto precizní zacházení s termíny.

Autor má právo limitovat a podmiňovat vznik nových rozmnoženin - a především jejich šíření - ale pokud jednou rozmnoženinu legálně prodá, tak je daná věc v majetku nabyvatele. A to bezpodmínečně. To také koresponduje s vyčerpáním autorského práva na rozšiřování: autorské právo není omezení vlastnictví k dané rozmnoženině (byť okrajově se vlastnictví dotýká), ale primárně omezení k šíření díla. A tak je třeba i vykládat.

To je hezké, že jste si ujasnil, jak je to s věcí, která nás vůbec nezajímá. A teď ještě jaká práva má ten nabyvatel rozmnoženiny k autorskému dílu.

Ne, tvrdím, že kopie prodaná autorem někomu je kopie trvalá = nepodmíněná. Protože podstatou prodeje je nepodmíněný a trvalý převod vlastnických práv a tedy zbavení se práva na kontrolu existence dané věci.

Vy jste na ta vlastnická práva nějak fixovaný, ne? A nějaká užívací práva s tou rozmnoženinou autor prodává, nebo nabyvatel rozmnoženiny pod § 9 odst. 3 nemá vůbec žádná práva dílo užít?

Je to stejný princip, jako když mi někdo software pronajme, tak v tu chvíli nejsem vlastník trvalé rozmnoženiny

Jak přesně se ta trvalá od dočasné rozmnoženiny pozná? Má to na sobě napsáno?

Kdyby byla nutnost smazat kopie odvozená od nevlastnictví licence, tak by např. ESD musel v rozsudku říci: "musí smazat kopie, pokud nemá prodejce licenci na daný SW", neboť prodejce může mít na daný SW jinou licenci.

Kdo to tady psal, že se ESD nemusí zabývat všemi možnostmi, ale může si klidně vybrat jen jednu, pokud mu stačí? Aha, to jste byl vlastně vy... Navíc tady popisujete, co by tak v rozsudku možná podle vás mohlo být, jenže ono je tam napsáno něco jiného.

Přemýšlel jsem (dokonce jsem i kus napsal a pak smazal), jestli mám dovysvětlovat to, že v okamžiku, kdy dávám neplatný argument úmyslně, tak už nejde o diskusi, ale o demagogii - ale pak jsem si řekl, že alespoň tak základní fakt vědět budeš. Hmmm, spletl jsem se. Jen dál a dál ukazuješ, že nejenže neumíš diskutovat, ale že jsi navíc demagog.

( Nebo chceš tvrdit, že opravdu nevíš, že bagr nemá ani náznak vztahu k dané věci a opravdu se snažíš z bagru odvozovat platnost zákonů? Fakt? Víš co by z toho plynulo? Na druhou stranu je asi furt lepší bejt blbej než demagog. Za svoji inteligenci člověk nemůže... :-) )

No vida, takže i váš úmyslně neplatný nebyl příspěvkem do diskuse, ale demagogií. Nebo chcete tvrdit, že ustanovení o tom, že neplatná část jednání nemusí nutně zneplatnit celé jednání, nějak řeší, kdo o neplatnosti rozhoduje, nebo snad řeší, jaký je důvod neplatnosti?

1) Je samozřejmě možné, že se domníváš, že ten paragraf mluví úplně o ničem jiném. Právě proto ale pokud to tvrdíš, tak máš uvést, o čem tedy mluví, aby bylo možno diskutovat o tom, čí interpretace paragrafu je ta správná. I kdyby to byl opravdu paragraf o bagrech. Jinak jde o tvrzení bez důkazu, i když se třeba postavíš na hlavu - a tedy nejde o žádný argument.

Nebylo by lepší, kdybyste si ten paragraf nejdřív přečetl, než se ho pokusíte použít jako argument?

2) Pokud zákon mluví o neplatnosti části právních aktů (nebo nevíš, že smlouva je právní akt??) a já jím dokládám neplatnost části smluv, zcela evidetnně tam vztah je. Proto je z Tvé strany i demagogie pokus o přirovnání mého argumentu k tvému "protože bagr".

Paragrafem 576 nedoložíte ani neplatnost smluv ani neplatnost části smlouvy. Můžete jím doložit jedině to, že neplatnost části smlouvy nemusí znamenat neplatnost celé smlouvy. Nějaký vztah tam evidentně je, ale stejný vztah má asi tak dalších pět set paragrafů občanského zákoníku.

což se rozhodně o vztahu mého argumentu a závěru říci nedá. 

V tom případě by mne zajímalo, co byl podle vás váš argument.

[PavelP]

Logic dávám ti v mnoha ohledech za pravdu, nenech se jen tak odbagrovat, chvilku to trvalo, ale po zaslání pár dotazů přímo na vyhodny-software.cz jsem dostal zpětnou vazbu a snad se nic nestane, když se o jejich odpověď s vámi podělím:

Vážený pane

na základě Vaší žádosti o sdělení informací, Vám za společnost Výhodný Software s.r.o., sděluji následující.

Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“, nýbrž prodejem hmotných nosičů obsahujících rozmnoženiny (kopie) software, u kterých došlo k vyčerpání práv na jejich rozšiřování ve smyslu § 14 odst. 2 autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb.).

Ustanovení § 14 odst. 2 autorského zákona stanoví, že: „Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.“ Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že pokud dojde se souhlasem nositele práv (softwarové společnosti) k prvnímu prodeji či darování rozmnoženiny díla na hmotném nosiči, není již nositel práv oprávněn regulovat další distribuci (rozšiřování) takové rozmnoženiny. Je to zcela logické, jelikož prakticky všechna zařízení obsahují software (mobilní telefony, automobily), a bez tohoto ustanovení by nebylo možné s nimi dále nijak obchodovat (nositel práv k software by reguloval další obchod s nimi). Opět není rozhodné, jak je rozmnoženina nositelem práv označena (záložní kopie, shareware, freeware, originál, zákaz další distribuce apod.).

Otázky související s vyčerpáním práv na rozšiřování byly potvrzeny i v rámci rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-41/04 - Levob Verzekeringen BV and OV Bank NV v Staatssecretaris van Financiën a zejména ve věci ve věci UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp. (C 128/11). Tyto rozsudky obsahují závazný výklad práva EU pro orgány České republiky.

Užití počítačového programu je možné pouze na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem. V případě rozmnoženin, u nichž došlo ve výše uvedeném smyslu k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona). V případě, že dojde oprávněně k převodu vlastnického práva k nosiči s rozmnoženinou počítačového programu na další osobu, není tato osoba již ve smluvním vztahu s nositelem práv (autorem) a nedopadají tedy na ni ani podmínky licenční smlouvy (vztah mezi prvním nabyvatelem rozmnoženiny a nositelem práv), včetně věcných omezení, která jsou například stanovena v licenčních podmínkách OEM apod. Tato osoba (druhý a další nabyvatel této rozmnoženiny) je oprávněna počítačový program užít přímo na základě zákona, konkrétně na základě ustanovení § 66 odst. 1 autorského zákona (jedná se o tzv. zákonnou licenci). Nejedná se tedy o užití na základě smluvní licence. Distribuční model u zmíněné OEM využívaný softwarovými společnostmi tak nekoresponduje s touto právní úpravou.

K závěrečnému dotazu je možné uvést, že postoj společnosti Microsoft Corporation, se sídlem One Microsoft Way Redmond, WA 98052, k prodeji rozmnoženin operačního systému Windows 7 je z právního pohledu nerozhodný, neboť tato společnost již nemá po rozšíření těchto rozmnoženin žádné oprávnění jejich další prodej kontrolovat či jinak ovlivňovat.

Jakub Končinský
jednatel společnosti Výhodný Software s.r.o.

[Filip Jirsák]

Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“

Převod licencí - Jak funguje převod nevyužívaných originálních softwarových licencí?
V zemích Evropské unie jsme se pustili do hrdinného boje proti korporacím za prodej výhodných licencí.
Díky spravedlivému rozsudku Vám můžeme nabídnout nevyužívané originální softwarové licence za bezkonkurenční ceny.
Nový zákazník s výhodně zakoupenou licencí.
30 000 výhodných licencí.
Myšlenka Výhodného Softwaru je jednoduchá – odkoupit nadbytečné licence
Poskytujeme úsporu až 60 % na softwarových licencích
Na trhu se softwarovými licencemi působíme již 10 let

Tak hlavně že mají jasno v tom, co vlastně prodávají.

V případě rozmnoženin, u nichž došlo ve výše uvedeném smyslu k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona).

Až na takový drobný detail, že ESD výslovně v rozsudku uvádí, že druhý nabyvatel získává licenci.

Nechápu, proč Výhodný Software s. r. o. uvádí nesmysly a mate zákazníky, když je to podle nich celé tak legální. Proč nenapíšou pravdu?

[OMG]

ze se na to nevyse*ete, FJ bude tvrdit cokoliv co podpori prodej M$ stejne jako to delala B$A ktera se v CR radeji rozpustila nez by mela uhradit prohrany spor...
Doporuciji se podivat na http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?doclang=CS&text=&pageIndex=0&part=1&mode=DOC&docid=124564&occ=first&dir=&cid=118764 kde je to jasne napsane i kdyz FJ bude tvrdit ze to neni nijak zavazne pro CR nebo si najde nejaky jiny argument...

[PavelP]

Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“

Převod licencí - Jak funguje převod nevyužívaných originálních softwarových licencí?
V zemích Evropské unie jsme se pustili do hrdinného boje proti korporacím za prodej výhodných licencí.
Díky spravedlivému rozsudku Vám můžeme nabídnout nevyužívané originální softwarové licence za bezkonkurenční ceny.
Nový zákazník s výhodně zakoupenou licencí.
30 000 výhodných licencí.
Myšlenka Výhodného Softwaru je jednoduchá – odkoupit nadbytečné licence
Poskytujeme úsporu až 60 % na softwarových licencích
Na trhu se softwarovými licencemi působíme již 10 let

Tak hlavně že mají jasno v tom, co vlastně prodávají.

V případě rozmnoženin, u nichž došlo ve výše uvedeném smyslu k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona).

Až na takový drobný detail, že ESD výslovně v rozsudku uvádí, že druhý nabyvatel získává licenci.

Nechápu, proč Výhodný Software s. r. o. uvádí nesmysly a mate zákazníky, když je to podle nich celé tak legální. Proč nenapíšou pravdu?

Protože jedinný, kdo to necháme jsi ty. Přečti si to znovu, ať víš co je zákonná licence - užití rozmnoženiny počítačového programu na základě zákona, ne na základě smluvní licence, kterou tu stále dokola snažíš nesmyslně u vyčerpaných rozmnoženin aplikovat.

[PavelP]

Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“

Převod licencí - Jak funguje převod nevyužívaných originálních softwarových licencí?
V zemích Evropské unie jsme se pustili do hrdinného boje proti korporacím za prodej výhodných licencí.
Díky spravedlivému rozsudku Vám můžeme nabídnout nevyužívané originální softwarové licence za bezkonkurenční ceny.
Nový zákazník s výhodně zakoupenou licencí.
30 000 výhodných licencí.
Myšlenka Výhodného Softwaru je jednoduchá – odkoupit nadbytečné licence
Poskytujeme úsporu až 60 % na softwarových licencích
Na trhu se softwarovými licencemi působíme již 10 let

Tak hlavně že mají jasno v tom, co vlastně prodávají.

Opět jsi jenom předvedl, jak umíš vytrhávat z vět, to co se ti zrovna hodí, máš si přečíst celou větu a nevyrthávat ji z kontextu.

Chápu, že by tam měli mít o jedno slovo více, abys to pochopil, ale jenom krásná ukázka ...

měli pro méně chytré napsat:

Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem smluvních licencí“

[Filip Jirsák]

Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“, nýbrž prodejem hmotných nosičů

Opět jsi jenom předvedl, jak umíš vytrhávat z vět, to co se ti zrovna hodí, máš si přečíst celou větu a nevyrthávat ji z kontextu.

Chápu, že by tam měli mít o jedno slovo více, abys to pochopil, ale jenom krásná ukázka ...

měli pro méně chytré napsat:

Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem smluvních licencí“

Aha, takže oni chtěli napsat „smluvních licencí“, a místo toho jim vyšlo „hmotných nosičů“. Jasně, to je na klávesnici hned vedle. A můžu za to já.

Až na takový drobný detail, že ESD výslovně v rozsudku uvádí, že druhý nabyvatel získává licenci.

Protože jedinný, kdo to necháme jsi ty. Přečti si to znovu, ať víš co je zákonná licence - užití rozmnoženiny počítačového programu na základě zákona, ne na základě smluvní licence, kterou tu stále dokola snažíš nesmyslně u vyčerpaných rozmnoženin aplikovat.

V tom rozsudku se jasně píše o licenci získané od prvního nabyvatele, o žádné zákonné licenci. Což je i celkem logické, vzhledem k tomu, že evropská směrnice ani německý zákon žádnou zákonnou licenci pro software neznají.

To poučení o nevytrhávání věcí z kontextu a nastudování zákona a rozsudku ESD jste napsal velice správně. Jenom jste netrefil adresáta – týká se to jenom vás.