Jestli máš na mysli tu slavnou debatu o objektové hierarchii čísel (tam to klasicky dospělo, samotného by mě zajímalo, jak to dnes učí), tak tam bylo dost vidět, jak má Virius dost omezený pohled tím, jak je OOP implementováno v C++. On je na C++ hodně dobrej, ale chyběl mu rozhled.
Souhlasím. Mimochodem, když si někde obstaráte postupně starší skripta od Viriuse, tak zjistíte, že ještě tak v polovině 90. let v tom OOP velmi solidně plaval.
A ty debaty o hierarchii vejce-slepice nebo u čísel jsou docela úsměvné. Problém OOP je, že v životě se dají tytéž věci klasifikovat různě, záleží na úhlu pohledu a na tom, k čemu to má celé sloužit. Auta můžu hierarchizovat podle barvy, podle velikosti, podle účelu, podle počtu náprav, podle počtu míst, podle užitného nákladu, podle výrobce, podle druhu pohonu... Žádná z nich není ta jediná správná, každá se hodí k něčemu jinému. Ale při návrhu objektového modelu je třeba zvolit takovou, která usnadní implementaci. A která nemusí mít s reálným životem dokonce nic společného - ale za to může odrážet nějaké implementační souvislosti, jako třeba reprezentaci v paměti apod. A to je ten kámen úrazu, protože to je ve skutečnosti poměrně náročný úkol, který když uděláte špatně, tak už se to potáhne navždy celým projektem a nejde s tím nic udělat. U jiných paradigmat, např. strukturovaného, je samozřejmě také nezbytné navrhnout datový model a strukturu procedur, ale řekl bych, že tam to není tak fatální jako u OOP.
Problém je v tom, že OOP programátoři se ani mezi sebou neshodnou, co je chyba a co ne. A to nemluvím o nějakých hlupáčcích, ani špičky v oboru se neshodnou (viz třeba ten zmíněný Virius vs. Čada).
Čada není špička, ale major.
Možná je magor, ale špička (alespoň v rámci našeho rybníčka) IMHO taky.
334 Odpovědí
47521 Zhlédnutí