Omlouvám se za další offtopic, ale chtěl bych popsal svůj pohled jako mladší generace 30+ s rodinou.
Živím se jako programátor za mzdu lehce nad průměrným příjmem (2023) mimo Prahu (Jižní čechy).
Ve 23 jsem začal pracovat za 17 000 hrubého. Šetřil jsem, co se dalo. Žádné nové oblečení, žádná elektronika, žádná dovolená, staré auto. Měl jsem jen počítač a pár věcí. Po 3 letech jsem změnil práci a začal jako absolutní junior vývojář za 25 000 hrubého.
Jako svobodný jsem žil několik let na kolejích, pak v garsonce, pak ve spolunájmu a nakonec jsme chtěly bydlet ve vlastním. Proč? Chtěli jsme rodinný dům, se zahradou. Chtěl jsem mít garáž, dílnu a sklep. Nechtěl jsem sousedy nad sebou ani pod sebou.
Mít místo kde jste svým pánem a nikdo mě neomezuje v rozhodování. To je pro mě důležitější než být v nájmu (byt). Neberu to jako investici.
Měli jsme štěstí, protože dnes bychom si tento dům na hypotéku nemohli dovolit. Okolní domy jsou od 4,5 mil a víc.
Hypotéka má oproti nájmu výhodu, že má fixaci například 15 let. Za tu dobu je ta splátka v porovnání s čím dál větším příjmem rodiny pak už třeba zanedbatelná.
Můj plán je zde vychovat děti a poslat je do světa. Pak se uvidí, jak vůbec bude vypadat svět a co bude možné. Nájem mi v tomto případě nedává smysl.
Jó kdybych tenkrát pustil doma stolní na těžení bitcounu kdy to ještě bylo jen for fun tak bych byl dneska jinde ale kdo to může vědět. Třeba něco takového se děje právě teď okolo AI a zase mě to mine
Nájem mi dává smysl, kdybych měl fakt velké příjmy a chtěl bydlet blízko práce. Případně kdybych nechtěl mít rodinu, nebo cestovat po světě. To ale není můj případ. Doma jsem 80-90% svého času.
179 Odpovědí
48807 Zhlédnutí