Petre diky za skvele vysvetleni hlavne to podobenstvi s vodou je skvele pro nazornost, jsi jak Jezis v Bibli
jenze ja jsem ze skoly uz par (desitek) let tak si treba ani neumim predstavit jak se vlastne vytvari tlak v trubkach s vodou - ve vodarne je nejaky kompresor ktery vodovodni potrubi az ke mne do kuchyne "natlakuje" ?
pak mam trochu problem ...U elektriky máš potenciál, rozdíl potenciálů ji přinutí k pohybu
asi si neumi moc predstavit co je to potencial, jak vznika, nejlepe asi bych potreboval vedet jak to vznika od elektrarny az ke mne domu do zasuvky
a pak mam jeste problem s proudem
chapu ze napeti na zdroji musim hlidat jinak odpalim spotrebic
ale ty pises ze "odpalit spotrebic" se dela proudem proto ty jistice, chranice, pojistky
cili ne uplne chapu
Když je proud moc velký, drát se přepálí a vyhoříš - myslel jsem si ze proud mne nemusi zajimat spotrebic si veme jen co potrebuje i kdyby zdroj daval 900 Amper, ja si proste jenom hlidam napeti co dava zdroj ?
Stejně tak pokud je malý proud, nestačí udělat, co je potřeba. - k tomu mne napada je to pripad ze mi tady treba u staryho nbtk odesel zdroj co mel napsano 19V, 6A a ja tady mam zdroj 19V 3.16A - znamena to ze sice ho zapojim ale ntbk se stejne nebude napajet nebo nedostatecne tim zdrojem, natoz dobijet baterka v ntbk ?
1. To podobenství je jen lehké. V detailu se to liší dost zásadně.
2. Voda dost dobře natlakovat nejde (je nestlačitelná). V praxi se buď dá do vodojemu a využije se gravitační potenciál, který se vám ji snaží z výšky vodojemu protlačit do vašeho kohoutku, nebo se někam do cesty vrazí nádoba se vzduchem - ten už stlačit jde, takže kompresor vám to natlakovat umí. Vodojem je docela blízko příměru k elektrickému napětí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Potenci%C3%A1ln%C3%AD_energie3. Potenciál je odborný výraz pro rozdíl stavů. Vy si to představte tak, že abyste se dostal z jednoho stavu na druhý, tak musíte vykonat nějakou práci. Není nijak zvlášť důležité tomu rozumět.
4. Elektrické napětí vzniká řadou různých způsobů. Viz dynamo (elektrická indukce), Van de Graaffův generátor (elektrostatika) nebo Voltův článek (chemická reakce). Napětí je o tom, že na nějakém místě máte elektrický náboj a na jiném ne. Tenhle náboj by se rád rozdělil rovnoměrně a to je vyjádřeno tím napětím. Pokud náboji dáte nějakou cestu, která vede elektrony, tak se skrz tu cestu začne stěhovat. Rychlost stěhování je zmíněný proud I. Pokud náboj neobnovujete, tak ho za nějakou dobu vyčerpáte a proud se zastaví.
Za nejsnadnější zdroj napětí považuji chemické články, například Voltův. Tam si člověk snadno představí, jak chemická reakce na jednu elektrodu nacpe přehršel elektronů, které na té druhé pak chybí. Na konstrukci jsou nejjednodušší elektromagnetické zdroje. Nejčastější je setkání s elektrostatickým zdrojem - blesk asi viděl každý a ránu od rámu dveří také známe osobně.
5. Napětí na zdroji samo o sobě vodič neodpálí. Vodič má ale konstantní odpor, takže dvojnásobné napětí znamená dvojnásobný proud. Tedy i dvojnásobné tepelné zráty, což už ten vodič nemusí vydržet a může se spálit. Pokud je v přístroji polovodič, je to ještě riskantnější - PN přechody se v propustném směru chovají jako vodič s citelným odporem, takže i dost hřejí. A v závěrném směru je to ještě horší - udrží jen nějaké napětí, pokud to roste, tak se prorazí, obvykle navždy.
Řečeno zkrátka, napětí ničí dvěma způsoby:
a. Pokud to vede, tak větší napětí způsobí větší proud a větší tepelné ztráty - a pak se tam nějaký vodič spálí
b. Pokud to nevede, tak větší napětí může způsobit průraz izolace - blesk je hodně nadnesené přirovnání, ale v zásadě jde právě o to - napětí se propálí izolací a proud teče tudy, kudy nemá
6. Napětí a proud jsou svázány přes odpor. Většina elektrických strojů je poháněna proudem - proud drátem v elektromotoru vytváří magnetické pole, proud vláknem žárovky ho ohřívá na teplotu, kdy svítí, proud topnou spirálou vařiče ji ohřívá na teplotu vyšší než je bod varu. Proud procházející zařízením je dán podílem napájecího napětí a vnitřního odporu spotřebiče. Ten odpor je konstantní. Větší napětí tedy znamená větší proud. Motor bude mít větší sílu, vlákno bude svítit víc, spirála bude teplejší. Jenže my chceme motor rozumných rozměrů, vlákno se nám musí vejít do žárovky a nestojíme o varnou konvici velikosti automatické pračky. Proto jsou ty dráty, vlákna a spirály co nejmenší. Dost velké na to, aby při jmenovitém napětí zvládly svou práci, ale přitom co nejmenší. Takže je běžné, že znatelně vyšší napětí už nevydrží. A konstantní odpor je pak ten důvod, proč vám třebas žárovka na 220V nebude při 12V svítit, nebo jen trochu. Nižší napětí při stejném odporu bude menší proud. A ten už nebude stačit na nažhavení vlákna na tu správnou teplotu.
7. Bacha, u zdroje ty dva údaje znamenají něco jiného. Napětí je jeho nominální napětí. To je prostě napětí, které má a dodává spotřebiči. Spotřebič pak odebírá proud podle svého vnitřního odporu (Ohmův zákon, I = U/R). Kolik si vezme je tedy dáno konstrukcí přístroje. U komplexních přístrojů jako je Notebook je pak odběr velmi kolísavý, protože vevnitř je plno napájených komponent, které se zapínají a vypínají. Údaj o proudu na zdroji je pak horní hranicí - kolik proudu dokáže ten zdroj spolehlivě dodat. Pokud má přístroj příliš velký odběr (nízký odpor), pak podle konstrukce zdroje nastávají dvě situace:
a) zdroji klesá napětí na jeho vývodu - do zařízení jde menší napětí
b) vnitřek zdroje se zahřívá víc, než na kolik byl konstruován
No a pak je ještě třetí situace - že zdroj pozná, že je něco špatně (kleslo napětí, vzrostl proud, případně sepnula tepelná pojistka) a vypne se.
Takže ten váš zdroj s velkou pravděpodobností pracovat bude. Ale asi bude dost ošklivě hřát. A možná se vám bude sám od sebe vypínat ve chvíli, kdy notebook začne dělat něco složitějšího. Oblíbené bývá pozorovat, jak spustíte nějaký náročnější program, po chvíli se spustí větrák notebooku a vzápětí zhasne kontrolka napájení ze zdroje. Zdroj už neuměl dodat potřebný proud a buď on sám nebo ten notebook ho vypnul.