Pro Wolda:
To co jsem psal v první části jsou takové měkké důvody - spíše morálně/právní
Nicméně ty tvrdé jsou:
1. Samozřejmě, že ve volném čase si můžeš dělat co chceš. Ale nesmíš hodně vydělávat peníze (tzn. hodně hodin pracovat), protože jinak začínáš danit, tzn. máš další příjem proti docházce, a máš další pracovní úvazek - tím nemáš splněnou "dobu odpočinku". Zanechme polemiku o slovíčkách. prostě pracuješ více než 8 hodin denně, a máš odpracováno více než 40 hodin týdně. Můžeš pracovat max. 12 hodin denně (tzn. v HPP 8h, a na DPP další max. 4hod.)
Už se prober! Pracujeme v socialismu, vše je regulováno.
Např. (přesné znění ti hledat nebudu, jsi velký a zcela jistě si přesné znění najdeš sám).
https://www.penize.cz/pracovni-pomer/306532-pracujete-na-dlouhe-smeny-mate-sva-prava-nenechte-si-je-vzithttps://ppropo.mpsv.cz/zakon_262_2006 a paragraf 78 a další
https://www.pravniprostor.cz/clanky/pracovni-pravo/nova-uprava-dpp-a-dpc2. Zákaz konkurence. Premisa je že pracovní smlouvu uzavřely dobrovolně svéprávní lidé, z té smlouvy jsou práva a povinnosti obou stran. Jestliže má v pracovní smlouvě zákaz konkurence, tak má smolíka pacholíka a může skákat po hlavě, ale nemůže to dělat bez souhlasu. Je to legální právo zaměstnavatele.
Při porušení - okamžitá výpověď z důvodu hrubého porušení pracovní kázně. A viz. odkaz, protože se jedná o vědomé porušení tak se na něj nevztahuje omezení úhrady škody do max. výše 4,5x platu, ale platí ji v celé výši. Tzn. stávající zaměstnavatel vyčíslí celou škodu kterou utrpěli (např. předání projektů, analýza stávajícího stavu, ale i obchodní povahy nevyfakturované hodiny na zákazníky, škoda způsobená pozdním předáním toho co měl předat atd.) Ta škoda klidně může být ve stovkách tisíc! To bude muset chlapec zaplatit, dostane na to soudní výměr a obstavené účty - to je skvělý začátek jiného podnikání
Našel jsem tento odkaz
https://www.penize.cz/pracovni-pomer/417943-zakaz-konkurence-a-rozhodci-dolozka-jak-funguji-a-v-cem-je-rozdil3. Autorské právo. Pochopil jsem to tak, že bývalý zaměstnavatel kde před tím stávajícím pracoval udělal vývoj software který dodává zákazníkovi. Tazatel by chtěl vstoupit do vývoje tohoto, cizího, software a dokončit ho, nebo ho upravit atd. Tak to se velmi plete. Autorská práva vlastní stále jeho bývalý zaměstnavatel a dokud s ním nebude mít smlouvu o dovývoji či úpravách tak má taky smolíka pacholíka, autor mu musí poskytne příslušnou podlicenci, samozřejmě se musí vyřešit i finanční otázka. Silně pochybuji, že by zákazník (uživatel) software vlastnil licenci která ho opravňuje pro dekompilaci a neautorskou a neautorizovanou úpravu software, ale je to možné, ale nicméně určitě nebude poskytnuta třetí straně. Pochybuji že tazatel má aktuální zdrojáky, a jestli je náhodou má ať je urychleně smaže a zapomene to je šílený průser při kterém může padat více hlav.
Třeba zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/pravo-it-prava-k-software-na-objednavku-111074.html4. Riziko. Dokud nebude mít od uživatele software "smlouvu a smlouvě budoucí" na úpravu software tak jsou to zbytečné úvahy. Může si založit firmu, může cokoliv a pak stejně mu to nemusí dát protože se dohodnou s autorem (viz. nejspíše licence). Otázka zní zda takovou smlouvu vůbec je oprávněn uzavřít dokud nemá souhlas svého zaměstnavatele = právník.
5. s.r.o. pro jednorázový projekt nebo takto rychle začátek podnikání bez swot analýza a základních propočtů je kravina. s.r.o. musí mít jednatele (on to zároveň být nemůže=zákaz konkurence(když je stále jinde na HPP)), tzn. musí platit jinou osobu. Nicméně každý měsíc KH, každý nejspíše kvartál DPH. Ukončení společnosti (tzn. likvidace=vypořádání) trvá cca. rok. OSVČ = průser, ručí celým svým majetkem, jestliže nebude mít licencí od autora a/nebo způsobí škodu autorovi a/nebo uživatel SW přijde o všechno. Otázka je zda OSVČ může na jednom projektu zaměstnávat více dalších OSVČ, asi legálně ne, takže musí je zaměstnat jako zaměstnance = pravidelné měsíční náklady + odstupné atd.
Podle mě toto musí především komunikovat s právníkem, a počítat že to ze začátku nějakou kačku bude stát na poradenství (třeba 30 tis.). Následně si musí zajistit smluvní vztahy se těmi třemi subjekty, tzn. další tři a spíše čtyři smlouvy které bude muset s právníkem napsat a nebo je budou muset projít (dle mého při sazbě právníka cca. 3tis./hodina) třeba 50 tis. Plus smluvní vztahy se zaměstnanci/spolupracovníky např. kdo bude majitelem autorských práv k dovývoji.
Jestli je to kšeft za milión a více, s výhledem dalších kšeftů pro jiné zákazníky v prvním roce za 10 miliónů a s dalšími třemi loajálními spolupracovníky na HPP možná bych do toho šel a sro bych založil, ale mám pocit že se jedná o jednorázový projekt v ceně 200 tis. ze kterých se mu zatočila hlava a začal vymýšlet hlouposti.
Já bych ale stejně do sro nešel. Zaměstnancům programátorům bych musel vyplatit 3x1,5mio za rok, něco spolkne nájem a náklady na obchodníka a sekretářku a vybavení a zbylo by mě možná půlmeloun a nervy v kýblu. Na to bych se vykašlal. Abych do toho opravdu šel tak minimální skutečný obrat by musel být v druhém roce podnikání alespoň 20 mio.
V žádném případě nemůže používat community edice, licence to neumožňuje.