Tohle asi hodně záleží člověk od člověka, ale já s tímhle mám velký problém. Hromadu věcí poslouchám raději v bednách než ne sluchátkách, protože už jenom Beyerdynamic DT 990 Pro odhalí dost problémů v nahrávce a Beyerdynamic T-70 prakticky vůbec nepoužívám, protože tam už je slyšet vlastně všechno. A zbytečně si kazit už tak různě pokaženou nahrávku ještě navíc kompresí je vlastně ... zbytečné. Takže nakonec z vlastního rozhodnutí většinu zvuků a rozhovorů poslouchám na mobilu, protože tam se nemusím rozčilovat na kvalitou zvuku nebo přednesu 
Off-topic warning.
Soucítím, já mám na stole dva aktivní monitory, pak sluchátka Sennheiser HD800, ale v poslední době toho nejvíc naposlouchám na cestách přes BT ANC sluchátka
(byť ta milosrdnost ke špatnému zdroji samozřejmě není jediný důvod)
Občas je to fakt peklo, hlavně u mluveného slova a YT, když z toho vyleze ta špatná akustika, nabírací řetězec, ignorance obsluhy. Přesto ve většině případů zvítězí samotný obsah.. ale přiznám se, když je to delší utrpení a chci to slyšet, občas si to prostě na poslech základně dokoriguju, přepnu do mona atp. Ale to už je moje úchylárna.
Jen ještě jedna věc ke sluchátkům. Málokterá z nich, a starší modely zvlášť, hrají pro většinu lidí subjektivně rovně. Dost typicky tam máš z hlediska frekvenčního vyvážení celkem nadreprezentované vyšší středy, výšky, naopak za i málo nižších středů. Je to i docela pokroucené, jsou tam často různé rezonance atp.
Má to jak technické a konstrukční, tak historické pozadí.. třeba firmy sice měly možná nějakou zpětnou vazbu z jednotlivých subjektivních poslechových testů v malých skupinách, ale nikdo moc nedělal (nebo minimálně nepublikoval) žádný serioznější výzkum.
Zásadně odlišně k tomu přistoupil Harman a jejich výzkumná sekce, kdy v podstatě vzali už nějak rozumněji sestavenou skupinu posluchačů (různá demografie, profíci, poučení, laici) a na x různých vzorcích sluchátek i hudby jim dali možnost zkorigovat si signál tak, aby jim to přišlo vyvážené. To pak odečítali, vyvážili, zpracovali a vypadly z toho často zmiňované Harman křivky (over-ear, in-ear), které odpovídají majoritní preferenci té skupiny.
Což samozřejmě není dogma a ve výsledném vjemu hrajou roli i další fyziologické věci (zvlášť u těch in-earů), dost záleží i na metodě a postupu měření ale víceméně to pořád odpovídá.
Tohle bylo třeba před 12 lety a postupně to mnoho výrobců (nejen z Harmanova konglomerátu) adoptovala jako cílovou křivku na kterou optimalizují frekvenční vyvážení některých nových modelů.
U mě konkrétně to docela dobře sedlo s mou subjektivní preferencí (jsem tedy vcelku průměrný) a ta sluchátka, která se okolo té křivky pohybují mi zní vyváženě. Dávno před tím výzkumem jsem používal HD600, které se mi bez dalších korekcí přišly jako nejblíž dobře nastaveným bednám a když jsem se pak díval na jejich měření vůči křivce, nebylo to daleko. Podobně třeba u HD800 používám permanentní korekci v D/A převodníku, která to opět víceméně přibližuje té křivce (udělal jsem ji než jsem tušil o Harman research).
Stejně tak se pak novější sluchátka jako AKG371 nebo DT990X, kde už to použili jako cíl, jsou pro mě mnohem neutrálnější než jejich předchůdci.
Btw. tady pro srovnání třeba DT990 Pro
https://www.audiosciencereview.com/forum/index.php?threads/beyerdynamic-dt990-pro-review-headphone.19975/Ale proč tu o tom cintám
Pokud vezmu spousty sluchátek bez korekce a budu na tom něco posuzovat, přidá to přesně v pásmech, kde z toho často nepřirozeně vylezou strašné hnusy. Bude to u spousty věcí trestný poslech. Ty věci, které jsou na hraně (a na bednách úplně v pohodě), budou peklo.
Přidám ještě jednu anekdotickou. Dělal jsem po r. 2000 full-time několik let ve zvukovém studiu. Zkušenější kolega mi říkal - ty sluchátka (AKG, Sony, profi Sennheiser.. ) jsou jako lupa. Ber si je jen když hledáš chyby, mlaskance, zkreslení, hledáš místo střihu nebo třeba monitoruješ venku. Nemíchej na tom. Jestli jsi na tom modelu nenaposlouchal stovky hodin různého materiálu a ji schopen to trochu kompenzovat, tak je šance že to budeš komplet předělávat, jakmile si to pustíš na bedny.. A měl pravdu
Já pak mimo to začal hledat a zkoušet metody jak to dokorigovat, aby to nebylo tak mimo, dostal se k těm HD600 atd.. A vřele tuhle možnost doporučuju každému, kdo chce vážně poslouchat delší dobu na sluchátka. I ty BT ANC in-eary jsem vybíral tak, aby měly možnost základní korekce přes appku a fungovalo to pak s jakýmkoliv zdrojem.
Jinak s tou ztrátovou kompresí a jejím vlivem. Je fakt ideální udělat si své vlastní slepé ABX testy, zakódovat to modernějšími enkodéry s vyšším dat. tokem a férově posoudit. Narážel jsem na to, že třeba spousta lidí to fakt vidí jako zásadní, ale opravdu může vycházet z nějakých starých zkušeností, kdy si v roce 1999 kódovali ripy do 128k MP3.
Neříkám, že tím projde všechno bez ztráty kytičky, zvlášť když víš na co se soustředit a znáš některé limity, ale obecně si troufám tvrdit, že ty dnes nasazené jsou velmi dobré. Přestože chápu, když to někdo kupuje na stažení, tak to chce bez komprese.
Hlavní point byl, trochu se zrelaxovat a jakmile to člověk dostane na nějakou rozumnou úroveň a je to v pohodě, tak si umět užít muziku, bez stálého přemýšlení coby kdyby, jak by to asi..
Nakonec přidám ještě oblíbený citát Alana Parsonse (muzikant, zvukař co udělal The Dark Side of The Moon)
“Audiophiles don’t use their equipment to listen to music. Audiophiles use your music to listen to their equipment”
17 Odpovědí
8371 Zhlédnutí